Porovnání využívání obnovitelných energetických zdrojů v Evropě

Tradiční vs. obnovitelné zdroje energie | Zdroj: Nazeleno.cz

Ekonomický rozvoj civilizace je neodmyslitelně spojen s využíváním surovin, které se na naší planetě vyskytují. Ropa, uhlí, cenné kovy a další komodity se v průběhu posledních dvou staletí staly součástí atributů, podle kterých se posuzovala síla státních útvarů, a snaha o jejich získání se stala (spolu)příčinami mnoha válečných a politických konfliktů.

Ve druhé polovině dvacátého století došlo k významné změně. Fosilní zdroje energií, jako je ropa či uhlí, začaly být vnímány negativně. Jejich produkce totiž byla a je spojena se značnou devastací životního prostředí, což vedlo ke vzniku environmentálně orientovaných politických stran a hnutí požadující zvýšení ekologických standardů při výrobě energií. Z politického hlediska se jako problematická ukázala závislost na státech vlastnících tyto suroviny (viz např. při ropné krizi v 70. letech). Také těžba uhlí se v Evropě snižuje vzhledem k nízkým výkupním cenám, které činí jeho získávání finančně nerentabilním. Podobným směrem nakročila nedávno také Čína (největší světový spotřebitel), jejíž problémy se znečištěným ovzduším ve městech jsou všeobecně známé. Významnou roli hraje a bude hrát jaderná energie, jejím problémem je ovšem obrovská finanční zátěž, v některých státech je navíc její využití veřejností jednoznačně odmítáno.

Přestože zásoby fosilních paliv (zejména uhlí) jsou celosvětově stále poměrně velké, pod vlivem výše zmíněných faktorů vznikla poptávka po jiných způsobech získávání energie, šetrnějších k životnímu prostředí, které se dají souhrnně označit jako obnovitelné zdroje energie. Navzdory sociálním důsledkům omezování fosilních paliv a tlakům zájmových skupin jejich producentů se využívání OZE všeobecně zvyšuje. Z pohledu čtenáře je nepochybně nejzajímavější otázka, do jaké míry je využívá (a chce využívat) Česká republika. V tomto článku tedy bude věnována pozornost tomu, jak je využívá ve srovnání se sousedními státy a rovněž s ostatními členskými zeměmi Evropské unie.

zasoby fosilnich paliv. zdroj British Petrol

Známé zásoby fosilních paliv ve světě v procentech celkového množství | Zdroj: British Petrol

Existuje několik definic OZE, pro potřeby článku můžeme použít tu, která se nachází na evropském statistickém portálu Eurostat, jehož data budou nadále použity. Jak již název napovídá, jde o zdroje, které se mohou přirozenou (přírodní) cestou sami obnovit. Jde o zdroje vodní, geotermální, větrné či solární jakožto nespalitelné zdroje, a dále biomasa a některé typy obnovitelných odpadů z měst coby zdroje spalovatelné.

Jelikož v tomto textu budou zkoumány pouze státy Evropské unie, je vhodné zmínit se i o roli EU ve využívání OZE. Unijní orgány dlouhodobě považují obnovitelné zdroje energie za velmi prospěšné a snaží se státy přimět k jejich většímu využívání, přičemž postupem času přidaly k obecným proklamacím i konkrétní závazky pro členské země. Tato politika, spojena mj. s bojem proti globálnímu oteplování, se zhmotňuje i v konkrétních pravomocích, které unijní legislativa dává státům ve snaze podpořit jejich preferování OZE (jde např. o výkupní ceny, investiční pobídky apod.). Politická podpora přechodu na jiné než fosilní zdroje energie je tedy nesporná. To se projevuje i na podílu energie, která v rámci Unie pochází z těchto zdrojů. Dle údajů Eurostatu můžeme vidět výrazný nárůst v období od roku 2004 (tj. posledního velkého rozšíření Unie) do roku 2014, růst se týkal zejména využití solární energie, ale i dalších složek OZE.

OZE ve skup EU

Graf: Využívání OZE ve skupinách zemí EU a predikce k roku 2020 v procentech

Nyní se pojďme podívat na situaci ve střední Evropě, kterou zde budeme chápat jako Českou republiku a její sousední státy, tj. Slovensko, Polsko, Rakousko a Německo.

OZE v CR a okol statech

Graf: Využívání OZE v ČR a sousedních státech v procentech

ČR se zjevně vymyká trendu zvyšování podílu OZE, který je v našem regionu v současnosti patrný (byť oproti rokům 2004-2015 je nárůst poměrně mírný). Přesto je podíl takto získané energie podobný všem sousedům, s výjimkou našeho jižního souseda. Velký podíl u Rakouska je způsoben zejména využíváním elektřiny z OZE, v tomto ohledu je Rakousko na první příčce v EU. Velmi rozšířené jsou zde například hydroelektrárny. Co se týče využití této energie, nejčastější je v celém regionu právě využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů, konkrétně v České republice je podíl OZE nejvyšší ve výrobě tepla. Naopak v dopravních prostředcích všechny státy (s výjimkou Rakouska) hrají tyto zdroje prozatím velmi malou roli, byť se situace postupně mění.

Srovnejme nyní střední Evropu se zbytkem Evropské unie, kam bude navzdory probíhajícímu brexitu řazena i Velká Británie.

Využívání OZE ve Střední Evropě a dalších zemích EU v procentech

Graf: Využívání OZE ve Střední Evropě a dalších zemích EU v procentech

Trend u nás a v našem bezprostředním sousedstvím tedy přibližně odpovídá situaci v dalších státech unijní osmadvacítky. Je ovšem potřeba vidět, že jednotlivé státy mají velmi rozdílné přístupy k využívání OZE, odlišné geografické možnosti a také různou míru zohledňování jiných hledisek, než pouze ekologických a ekonomických. Šetrnost k životnímu prostředí a vhodné podmínky pro využití biomasy a vodních toků vedou k jejich velkému výskytu ve Skandinávii. K OZE jsou velmi vstřícné také pobaltské státy, zejména Lotyšsko a Estonsko, kde velkou roli hraje snaha zbavit se dlouholeté energetické závislosti na sousedním Rusku.

Právě nadměrná závislost na využívání ropy a plynu dovážené z Ruské federace bylo v posledních letech velmi významným politickým tématem na státní i evropské úrovni, tato a popř. další neočekávané geopolitické události mohou mít vliv na energetickou politiku evropských států. Dá se očekávat, jak ostatně naznačují výše zmíněná data, tlak na zvyšování energetické produkce z obnovitelných zdrojů, čemuž nahrává i technologický pokrok, větší efektivita produkce a další faktory. Nespornou výzvou ovšem budou sociální dopady opuštění fosilních paliv, které bude nepochybně mít negativní vliv na velký počet pracovních míst v zemích, které se na produkci uhlí a ropy zaměřovaly (v rámci EU jde zejména o Polsko, v určité míře se ovšem jedná i o ČR, známá je nepříliš optimistická situace dolů na Ostravsku). I přes tyto problémy je ovšem z mnoha důvodů možné hodnotit snižování úlohy tradičních fosilních paliv jako pozitivní trend, který povede ke zvyšování kvality životního prostředí a energetické soběstačnosti v Evropě.

———————————————————————————————————————–

RADOČÁKOVÁ, Iveta. Investice do ropy [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-05-05]. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/369990/esf_m/>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Martin Svoboda, str. 37-39.

http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/tezba-cerneho-uhli-bojuje-v-evrope-o-preziti-uz-jen-v-cesku-a-polsku-1277494

http://energetika.tzb-info.cz/118605-cina-planuje-behem-roku-2016-uzavrit-vice-nez-1000-dolu-na-uhli

http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/report-evropske-komise-popisuje-budoucnost-jaderne-energie-v-eu/

https://www.oecd-nea.org/ndd/reports/2010/nea6859-public-attitudes.pdf, str. 26

http://vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=energeticke_zdroje_ve_svete&site=energie

http://www.bp.com/en/global/corporate/energy-economics/statistical-review-of-world-energy/renewable-energy/renewable-power.html

http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Glossary:Renewable_energy_sources

ČERNOCH, Filip a Veronika ZAPLETALOVÁ. Energetická politika Evropské unie. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-6073-9, s. 100-101.

VODIČKA, Jiří. Podpora obnovitelných zdrojů elektřiny [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-04-28]. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/393046/pravf_m/>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Radim Polčák, s. 15-17.

http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/File:Electricity_generated_from_renewable_energy_sources,_EU-28,_2004–14

http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=t2020_31&plugin=1

http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/File:Share_of_electricity_from_renewable_sources_in_gross_electricity_consumption,2004-2015

https://investinaustria.at/en/sectors/environmental-technologies/renewable-energies.php

http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nrg_ind_335a&lang=en

http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=t2020_31&plugin=1

https://www.cbs.nl/en-gb/news/2008/04/renewable-energy-consumption-relatively-low-in-the-netherlands

HANČAR, Petr. Analýza stavu liberalizace plynového sektoru v pobaltských zemích – případová studie Litvy [online]. Brno, 2015 [cit. 2017-05-02]. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/416603/fss_m/>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Veronika Zapletalová, s. 23.

 

Leave a Reply

%d bloggers like this: