Stanislav Pros a jeho podnikatelské dovednosti

Stanislav Pros | Zdroj: ihned.cz

Téma privatizace OKD, dříve Ostravsko-karvinských dolů, patří ke starým bolestem českého veřejného prostoru. Podobně jako například Mostecká uhelná společnost se v něm prolínají důsledky privatizační vlny 90. let a reorganizace trhu s energiemi, kdy již od konce osmdesátých let docházelo v České republice k útlumu těžby černého uhlí[1]. Politicky je toto téma činné až do současnosti, neboť se v privatizaci angažoval např. současný premiér Bohuslav Sobotka[2] a také osoba dlouholetého majitele Zdeňka Bakaly vzbuzuje z mnoha důvodů kontroverze. Tématem tohoto článku bude příběh Stanislava Prose, jednoho z přechodzích akcionářů OKD, který se angažoval i v některých dalších zajímavých investicích.

O začátcích pana Prose je veřejně dostupno poměrně málo informací. Po roce 1989 do České republiky začal jako svůj první byznys dovážet koberce[3]. Při svém rozmachu ovšem údajně těžil ze svých styků s Ruskem a tamním podnikatelským prostředím, které sahají do doby před Listopadem[4]. Několikrát byl také označen za bývalého agenta StB[5] s krycím jménem Petr[6], což je obtížné ověřit. Nicméně je pravdou, že jméno a datum narození (18. 9. 1948) shodné s Prosovými údaji se vyskytuje v několika svazcích tzv. Cibulkových seznamů[7]. V roce 1991 Pros zakládá firmu Prosper Trading[8] (u Krajského soudu v Ostravě je však zapsána až od počátku roku 1995[9]). V polovině 90. let přešel od koberců na obchod s cennými papíry. Právě zde získal významný finanční kapitál, který zanedlouho využil.

Prosovo jméno se společně s OKD začíná skloňovat kolem roku 1997. Ostravsko-karvinské doly byly zhruba v polovině devadesátých let vlastněny z větší části státem, zbývající akcie patřily od kuponové privatizace různým investičním fondům a drobným investorům[10], později také okolním obcím. OKD se tehdy rozhodla koupit akcie firmy Moravskoslezských tepláren, aby zajistila odbyt pro své uhlí. Pro tento účel si najala prostředníka, kterým byl právě Stanislav Pros a jeho Prosper Trading (podobně obě firmy spolupracovaly i v případě Karvinských tepláren[11]). S přibližně miliardovou zálohou od OKD se mu povedlo splnit úkol a získat 51% firmy, OKD však nakonec získala pouze 34%, zbytek zůstal Prosperu a oba akcionáři poté firmu řídili společně. Kvůli poškození drobných akcionářů tepláren, jejichž akcie ztratily na hodnotě v důsledku společného postupu OKD a Prosperu, probíhal dlouholetý soudní spor, který pro Prose prozatím neprobíhá příliš pozitivně[12].

Tento spor je jakousi vedlejší dějovou linkou v procesu Prosova ovládnutí OKD. Akcionáři dolů v roce 1997 odsouhlasili snížení základního jmění společnosti. Na první pohled obvyklá záležitost, která byla odůvodněna finančními ztrátami v době restrukturalizace těžby, však měla jedno pozoruhodné specifikum – snížení se nedotklo všech akcionářů, ale pouze státu, resp. Fondu národního majetku. Tím stát ztratil majoritu a disponoval pouze 46% akcií[13]. Akcie mimo státní podíl začal skupovat právě Stanislav Pros přes makléřskou firmu Eurobrokers a za pomoci banky IPB[14]. V první polovině roku 1998 se mu podařilo získat 5% od moravskoslezských obcí, díky čemuž mohl po určitých přechodných peripetiích a vyjednáváním s FNM[15] na přelomu května a června téhož roku vystupovat jako majoritní akcionář firmy OKD[16], víceméně za přihlížení státu, jako tomu bylo i v jiných významných kauzách tehdejší doby (např. Mostecká uhelná).

Pros se ovšem nechtěl stát majitelem dolů natrvalo. Již na podzim 1998, tedy po několika měsících, prodává svůj podíl společnosti Karbon Invest, jejímiž majiteli se zakrátko stala trojice Viktor Koláček, Petr Otava, a Jan Przybyla (existují však spekulace, že původním majitelem Karbonu byl sám Pros). O těchto transakcích a majetkových změnách jsme jméno a datum narození (18. 9. 1948) shodné s Vás informavali v článku OKD – První fáze privatizace. Zde je podstatné, že se Stanislav Pros od OKD odstřihl a s dalšími peripetiemi dolů a jejich vlastníků již není spojen. Z prodeje akcií si odnesl solidní finanční zisk a ponechal si také společnost Prosper Trading, která zastřešuje jeho další aktivity[17]. Kromě ní figuruje ještě v několika dalších společnostech.

Díky zisku z prodeje akcií OKD Pros mohl rozjet svůj další podnikatelský byznys, který trvá v podstatě dodnes. Údajně již od dob socialismu vlastnil rekreační objekt v Čeladné. Tato malá obec ležící nedaleko Frýdku Místku se začala prudce rozvíjet na přelomu tisíciletí, a to z významné části jeho přičiněním (významnou roli hrál také např. Pavel Lukša dlouholetý starosta Čeladné a mj. exposlanec za TOP09). Významný rozvoj po stránce demografické, infrastrukturní i finanční je patrný z mnoha socioekonomických parametrů a Čeladná se stala svým způsobem unikátním příkladem intenzivní suburbanizace[18]. Pros se netajil plánem vybudovat zde jeden z největších golfových areálů na světě, kde by se nacházelo až devět hřišť. První dvě byla otevřena v roce 2001 současně se vznikem Prosper Golf clubu[19].

CeladnaKlubovna_voda-golf.cz

Golf Club Čeladná | Zdroj: golf.cz

Další rozvoj golfu byl sice omezen kvůli odporu místních obyvatel a ekologických organizací, nicméně i tak se Prosovi podařilo vybudovat díky tomuto sportu zajímavou image pro obec, což se projevilo mj. velkou publicitou a několikanásobným pořádáním prestižního golfového turnaje Czech open[20]. Sám Pros se zařadil mezi největší investory do golfu v ČR[21], což sám zpětně hodnotí poněkud kriticky[22].

V současnosti se Pros soustředí právě na Čeladnou, byť sláva jeho golfového impéria v posledních letech spíše opadla[23]. Mimo golfový areál zde spravuje také sportovně rekreační areál Prosper Horse Ranch Čeladná a tříhvězdičkový Hotel Palác Elektra v centru Ostravy. Kromě výjimečných okolností, jako je spor s bývalými akcionáři Moravskoslezských tepláren (viz výše) o něm není příliš slyšet. Také politicky se neangažuje, a to ani na komunální úrovni ve své obci. Veřejně známé vazby na politickou reprezentaci nemá, byť se samotná Čeladná stala v posledních letech domovem pro mnoho známých postav z tohoto prostředí (např. exministr zdravotnictví za ČSSD Stanislav Němeček), byznysu i sportu[24].

 

————————————————————————————-

[1] VLČEK, Tomáš a Filip ČERNOCH. Energetický sektor České republiky. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-5982-5, s. 105.

[2] http://neovlivni.cz/80-minut-bohuslava-sobotky-o-okd-stinu-na-sve-kariere/

[3]https://zpravy.aktualne.cz/domaci/dozvuk-divoke-privatizace-okd-akcionari-vysoudili-miliony/r~1ba32d766a6111e49bec0025900fea04/

[4] http://www.euro.cz/archiv/bacove-v-mercedesech-947590

[5] http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2003/12/031201_analyza.shtml

[6]https://zpravy.aktualne.cz/domaci/fotky-to-je-moravske-beverly-hills-stavi-tu-i-ministr/r~8e87eb04930911e3aee20025900fea04/r~b5fb544a930a11e3ad9a0025900fea04/

[7] http://petr.cibulka.com/cgi-bin/cp.exe?dest=W#vyhl

[8] http://www.prosper-trading.cz/

[9] http://rejstrik.penize.cz/47677791-prosper-trading-a-s

[10]http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1700257-privatizace-okd-podle-znalcu-bylo-oceneni-statniho-podilu-chybne

[11] http://archiv.ihned.cz/c1-900898-okd-koupily-tretinu-akcii-teplaren-karvina

[12]https://zpravy.aktualne.cz/domaci/dozvuk-divoke-privatizace-okd-akcionari-vysoudili-miliony/r~1ba32d766a6111e49bec0025900fea04/

[13] HRDINA, Marek. Vývoj postavení ostravsko–karvinského uhelného revíru z pohledu energetiky ČR v období 1989 – 2013 [online]. Brno, 2014 [cit. 2017-04-08]. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/363848/fss_m/>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Tomáš Vlček, s. 53.

[14] VLČEK, Tomáš a Filip ČERNOCH. Energetický sektor České republiky. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-5982-5, s. 74.

[15]http://archiv.ihned.cz/c1-950983-mimoradna-valna-hromada-smetla-temer-cele-predstavenstvo-okd

[16] http://www.euro.cz/archiv/neslavime-pohrbivame-1265086

[17] http://rejstrik.penize.cz/stanislav-pros .

[18] JALŮVKOVÁ, Romana. Čeladná jako rozvojový fenomén [online]. Brno, 2013 [cit. 2017-04-08]. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/376107/prif_b/>. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Ondřej Mulíček.

[19]HRUŠKA, Vladan. Diferenciace venkovského prostoru na příkladu Moravskoslezského kraje [online]. Brno, 2014 [cit. 2017-04-08]. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/77799/prif_d/>. Disertační práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Antonín Věžník, s. 118-122.

[20] JALŮVKOVÁ, Romana. Čeladná jako rozvojový fenomén [online]. Brno, 2013 [cit. 2017-04-08]. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/376107/prif_b/>, s. 36, 40.

[21]http://ekonomika.idnes.cz/deset-nejvetsich-investoru-do-golfu-v-cesku-fzq-/ekonomika.aspx?c=A120430_162832_ekonomika_neh

[22] https://art.ihned.cz/c1-52250040-na-golfu-prodelam-ale-niceho-nelituji

[23]http://www.ceskatelevize.cz/sport/ostatni/177453-golfove-czech-open-letos-nebude-nejsou-penize/?mobileRedirect=off

[24]http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/240204/vitejte-v-prachacove-moravskou-celadnou-si-oblibilo-panstvo-s-vazbami-na-cssd.html

Leave a Reply

%d bloggers like this: