Pomeranče proti koblihám

Zaorálek nebo Babiš? Dohoní pomeranč koblihu? | Zdroj: euro.cz

V minulé glose jsme zavřeli oči a Bohuslav Sobotka s nádechem kultivovanosti odešel z pozice leadera své strany. Pozoruhodné je, že ČSSD po jeho odchodu ani chvíli neotálela a hned se aktivně pustila do budování nové image a volební strategie do chystajících se voleb, jakoby ji tlačil čas. Jedná se o známku nervozity a strachu ze ztráty dalších hlasů voličů či projev prozřetelnosti daného okamžiku „když ne teď, tak už nikdy“? Zatímco Andrej Babiš aktivně objíždí kraje a připravuje si půdu pro své předpokládané volební vítězství, ČSSD se Zaorálkem jako novou volební jedničkou se tvrdě pouští do boje o odvrácení volebního debaklu strany. Nový držitel volebního žezla se chystá měnit grafickou podobu kampaně, personální obsazení jejího týmu a celkovou dynamiku, jež by měly ČSSD pomoci oprášit její starou přezdívku „oranžové tsunami“ z roku 2008 a dodat jí jasnější tah na volební bránu. Kdo s koho? Pomeranče nebo koblihy? Bude lidem více chutnat šťavnatý sladkokyselý pomeranč kutálející se za Babišovými zády či dají přednost sladké cukrové koblize slibující happy end pro všechny, kdo svorně říkají ANO?

Špatné volební preference Sociálních demokratů dokonce zvedly ze židle i Jiřího Paroubka, bývalého premiéra a předsedu ČSSD, nyní také propagátora tradiční čínské cvičební techniky Čchi-kung. Nezdá se však, že by ho terapeutické cvičení příliš pozvedlo na mysli či zažehnalo jeho známé charakterové nešvary a neduhy. V živém rozhovoru pro Český rozhlas se opět projevily jeho egoistické manýry, stejně jako neochota k otevřenému dialogu a diskuzi. Jakoby se v průběhu této rozhlasové debaty tiše ozýval v éteru Paroubkův podprahový výhružný hlas křičící: „Pane moderátore, pokud se mě nebudete ptát podle mých představ, odcházím.“ Historie se opakuje a na stará kolena se těžko učí novým zvykům a dovednostem. Bývalý volební šéf ČSSD se tedy zachoval podle své zaběhlé jednostranné šablony a po šesti minutách vysílací místnost opravdu opustil. Nevypadá tedy, že by návrat Jiřího Paroubka do politiky a své rodné strany mohl nějaká volební pozitiva přinést. Paroubkovo chování podobné stylu Miloše Zemana platí na voliče se sklony k populismu a extrémismu, cílová skupina ČSSD podobně jako ostatních parlamentních stran by však měla být odlišná.

Zdá se, že dělení na levici a pravici v dnešní době už není více relevantní a lidé se stále více orientují a spojují na základě míry radikálnosti, davových inklinací a nálad či jednoduchých hesel a sloganů. Ano, naše země se podobně jako celá východní Evropa pohybuje v této myšlenkové bublině a s její pomocí se opravdu dají vyhrát volby. Je zřejmé, že propagace tohoto nenávistného mentálního schématu dobře slouží politickým stranám jako nástroj k lepšímu volebnímu výsledku. Praskněme tedy tuto nafouklou bublinu a nepodporujme politiky, jež ji mají v programu. Česká republika si je ve svém čele nezaslouží!

Leave a Reply

%d bloggers like this: