Mostecká uhelná společnost – část 1.

Mostecká uhelná společnost | Zdroj: ceskatelevize.cz

Náročná hospodářská transformace po roce 1989, jejímž cílem byl převod značné části státního majetku do soukromého sektoru, vytvoření klasického tržního prostředí a nastartování ekonomiky spojené se zlepšením hospodářské situace v České republice, přinesla kromě úspěchů také několik výrazných skandálů a bolestných kauz, které měly významné ekonomické a sociální dopady. Přestože v natolik masivní operaci, jakou byla česká privatizace, se s určitými problémy a ztrátami nepochybně počítalo a do jisté míry se dají pochopit a obhájit coby přijatelná cena za transformaci, není na škodu se nejkontroverznějším kauzám českého podnikání devadesátých let věnovat podrobněji.

Mostecká uhelná společnost patří (společně se Severočeskými doly a Sokolovskou uhelnou) mezi největší hnědouhelné společnosti v zemi. Vznikla až po Sametové revoluci a rozpadu Československa, konkrétně v listopadu 1993 spojením několika menších, tehdy státních podniků (Komořany, Ležáky a další). Většina podnikových akcií (49%) byla začleněna do druhé vlny kuponové privatizace, stát (resp. Fond národního majetku) si ponechal pouze menšinový podíl (46%) v tomto podniku.[1] Část akcií (5%) byla rovněž bezplatně poskytnuta obcím v okolí uhelných oblastí. Tyto dvě okolnosti vedoucí k fragmentaci majetku mezi drobné akcionáře měli státu zajistit významný (ač menšinový) vliv na směřování MUS.[2] Kompletní privatizace měla být dokončena do roku 1997, popř. o rok později.[3]

V roce 1995 došlo k významným personálním změnám ve společnosti. Generálním ředitelem MUS byl ve výběrovém řízení zvolen Oldřich Klimecký, dlouhá léta spjatý s mosteckým byznysovým prostředím.[4] Komerční banka do představenstva firmy vyslala Antonína Koláčka. Tato jména (a další, zejména Luboš Měkota, člen dozorčí rady) se budou pohybovat u všeho podstatného, co se ve společnosti v následujících letech stane.[5] Sám Koláček, který se rychle stal jednou z nejvlivnějších postav MUS, je o své pozitivní roli v činnosti firmy dodnes přesvědčen.[6]

Již před svým angažmá v Mostecké uhelné stál Koláček u zrodu firmy Newton Financial Management Group. Do této společnosti vedení MUS (tedy Koláček, Měkota a Klimecký) vyvedlo formou půjčky obrovskou finanční sumu v řádu několika miliard korun. Tato částka Newtonu sloužila ke skupování akcií MUS, především od okolních obcí a menších akcionářů, což bylo v rozporu s deklarovaným účelem půjčky – investicemi.[7] Nutno poznamenat, že výše popsaný způsob nabývání majetku rozhodně nebyl v rámci českého hospodářství neobvyklý. Již před začátkem privatizace v roce 1990 se manažeři státních podniků dožadovali předkupních práv na jejich akcie zcela otevřeně, byť nakonec neúspěšně.[8] Nicméně často se tento postup uplatňoval i neoficiálně a případ Mostecké uhelné je této neoficiální verze asi nejznámějším případem. Je zřejmé, že zde se postupovalo v rozporu se zákonem, neboť Koláčkova pozice coby člena vedení MUS i Newtonu měla být dle Obchodního zákoníku schválena valnou hromadou Mostecké uhelné,[9] k čemuž nikdy nedošlo.

Koláček lidovky.cz

Antonín Koláček, jež seděl ve vedení MUSu i Newton Financial Management Group a koordinoval jejich vzájemné obchody | Zdroj: lidovky.cz

Antonín Koláček tedy coby finanční ředitel MUS a správce hmotných rezerv firmy poskytl peníze Newtonu, tj. v podstatě sám sobě (byl zde předsedou představenstva) a svým společníkům, kteří firmu začali skupovat. To se stalo v roce 1997, následující rok se o tomto manévru dozvěděl Fond národního majetku.[10] Jakožto významný, ale přesto pouze menšinový vlastník si byl vědom hrozící situace, že se skupině kolem Koláčka podaří shromáždit většinu akcií firmy a tím ji ovládnout. Fond se tomuto scénáři pokoušel zabránit – snažil se dosáhnout dohody o společném postupu se zbývajícími akcionáři a také požádal vedení MUS o svolání valné hromady, na které chtěl management odvolat (jak se ukázalo, ani v jednom nebyl úspěšný). Oficiálně byla tato žádost podána 2. března 1998. Valná hromada se však v rozporu se zákonem uskutečnila až 24. dubna, ačkoli se tak mělo stát dle zákona do čtyřiceti dnů od podání žádosti. Důvod prodlevy byl dle Fondu jednoznačný: představenstvo potřebovalo ještě nějaký čas k dopracování strategie, skoupení akcií či dohodě s jejich zbylými držiteli, aby si společně zajistili převahu nad FNM.[11]

Výsledek valné hromady dopadl pro Fond katastrofálně. Návrh na odvolání představenstva (kromě ředitele Klimeckého) nebyl schválen akcionáři. Stát tím v Mostecké uhelné v podstatě prohrál.[12] Brzy poté byl (údajně na nátlak ČSSD) odvolán šéf FNM Roman Češka,[13] který na možnost tunelování a neoprávněného využití peněz z MUS ke koupi jejich akcií již dříve upozorňoval policii.[14] Ukázalo se rovněž, že Newton nebyl konečným vlastníkem akcií MUS, pouze je skupoval pro firmu Investenergy (zde je celý proces poněkud zamotaný). Ta byla založena česko-švýcarským podnikatelem Jiřím Divišem v roce 1997 a sídlila ve Švýcarsku,[15] čímž se tato alpská země dostává do spletitého příběhu Mostecké uhelné společnosti a v následujících letech ještě sehraje velmi významnou roli.

Ani u Investenergy ovšem celá operace nekončí. Skutečným vlastníkem MUS se nakonec stala americká firma Appian group, která Investenergy vlastnila. Appian group údajně (dle Koláčka) vznikla již v roce 1996, ve skutečnosti však pravděpodobně tak stalo až v roce 1999,[16] kdy končí první část příběhu privatizace. Výkonným ředitelem byl Belgičan Jacques de Groote, bývalý manažer Mezinárodního měnového fondu.[17] Po porážce státu v roce 1998 bylo jasné, že se Investenergy, Koláčkovi a jeho společníkům podaří získat majoritu v podniku. K tomu došlo v květnu 1999, již za účasti Appianu.[18]

Do situace se začala angažovat i tehdejší vláda Miloše Zemana, která neviděla jinou možnost, než zbavení se státního podílu. Na podzim 1999 prodala firmě Investenergy svůj podíl v dolech, k čemuž byly údajně opět použity peníze Mostecké uhelné.[19] Zde navíc existuje podezření o tom, že Investenergy při tomto nákupu uplatila některé vlivné členy vládní ČSSD z okolí Stanislava Grosse.[20] I mnoho let po celé transakci se případem zabývala švýcarská (v menší míře i česká) prokuratura,[21] která mj. vyslýchala i členy Zemanovy vlády.[22] Role politické reprezentace, která se v průběhu devadesátých let vystřídala, je vůbec poměrně nejasná. Například Koláček tvrdí, že politici Zemanova a Tošovského kabinetu věděli, kdo za Appian Group stojí (tj. Koláček sám).[23]

Ať je již role vrcholných politiků jakákoli, faktem zůstává, že Koláčkovi a jeho společníkům se po tříletém úsilí podařilo ovládnout jednu z největších uhelných firem v zemi, která i při postupném útlumu těžby[24] představovala velmi zajímavý obchodní artikl. Rok 1999 ovšem neznamená zakončení celé kauzy, ale pouze jeden (byť velmi významný) předěl. O následujících letech bude řeč v navazujícím článku.

 


[1] VLČEK, Tomáš a ČERNOCH, Filip. Energetický sektor České republiky. Brno: Masarykova univerzita, 2012, s. 73-75.

[2] KURKA, Bohumil. Severočeský hnědouhelný revír – historie, současnost, perspektivy. Brno, 2016. Diplomová práce. Masarykova univerzita, s. 25. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/321177/esf_m/

[3] https://www.aktualne.cz/wiki/domaci/mostecka-uhelna/r~i:wiki:3004/.

[4] http://iuhli.cz/vizitky-obzalovanych-v-kauze-mus/

[5] KURKA, Bohumil. Severočeský hnědouhelný revír – historie, současnost, perspektivy. Brno, 2016. Diplomová práce. Masarykova univerzita, s. 26. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/321177/esf_m/

[6] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1092667-buddhista-kolacek-pry-v-mus-zakon-neporusil-upozornil-na-moroze

[7] https://zpravy.aktualne.cz/domaci/soud-odhalujici-miliardovy-podvod-zacal-o-co-se-hraje/r~i:article:779408/

[8] KOPEČEK, Lubomír. Éra nevinnosti: česká politika 1989-1997. Brno: Barrister & Principal, 2010, s. 65.

[9] http://zakony.kurzy.cz/513-1991-obchodni-zakonik/paragraf-196a/

[10] KURKA, Bohumil. Severočeský hnědouhelný revír – historie, současnost, perspektivy. Brno, 2016. Diplomová práce. Masarykova univerzita, s. 26. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/321177/esf_m/

[11] http://www.euro.cz/byznys/potrhany-zavoj-803900

[12] http://ceskapozice.lidovky.cz/jak-tosovskeho-vlada-selhala-svedectvi-o-kritickem-dni-v-historii-mostecke-uhelne-spolecnosti-igu-/tema.aspx?c=A111130_054143_pozice_46467

[13] http://www.euro.cz/byznys/potrhany-zavoj-803900

[14] ŠOBROVÁ, Tereza. Těžba uhlí, ropy a zemního plynu v České republice – historie, současnost, perspektivy. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita, s. 41. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/401159/esf_m/

[15] https://www.novinky.cz/domaci/253154-privatizace-uhelnych-dolu-byla-podezrela-od-pocatku-rika-byvaly-velvyslanec.html

[16] http://www.mapovani.cz/subjekt/appian/23.

[17] https://zpravy.aktualne.cz/denik-insider/jacques-de-groote-muz-s-nejzajimavejsi-roli-v-kauze-mus/r~i:insider:article:27634/

[18] http://ceskapozice.lidovky.cz/kauza-mus-svycari-nad-cechy-v-bitve-o-miliardy-vedou-fhv-/tema.aspx?c=A161218_221419_pozice-tema_houd

[19] KURKA, Bohumil. Severočeský hnědouhelný revír – historie, současnost, perspektivy. Brno, 2016. Diplomová práce. Masarykova univerzita, s. 27. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/321177/esf_m/

[20] http://ekonomika.idnes.cz/kauza-mostecka-uhelna-prehledne-dn8-/ekonomika.aspx?c=A120620_210007_ekonomika_zep.

[21] http://zpravy.tiscali.cz/svycarska-prokuratura-chce-pro-exmanazery-mostecke-uhelne-pet-let-vezeni-215263

[22] http://zpravy.idnes.cz/zemana-a-jeho-ministry-vyslychaji-kvuli-privatizaci-mostecke-uhelne-1jb-/domaci.aspx?c=A100916_102242_krimi_zep

[23] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1070837-kolacek-vlady-vedely-kdo-stoji-za-spolecnosti-appian-group

[24] http://www.energyweb.cz/web/zpravodaj/zpr_8_12_99.htm

Leave a Reply

%d bloggers like this: