Je euro správnou volbou pro ČR?

Zdroj: euro.cz

Česká republika by mohla přijmout euro v roce 2019, prohlásil v lednu 2008 tehdejší guvernér České národní banky Zdeněk Tůma a s jistou nadsázkou dodal, že by to bylo pěkné rozloučení s korunou, která právě v tomto roce oslaví sté výročí existence.[1] Tehdy to znělo jako vtip. Přijetí eura mělo být otázkou několika málo let, nikoliv desetiletí. Z dnešního pohledu se naopak zdá, že i odhadovaný rok 2019 byl značně optimistický.

Přijetí eura sice v referendu o začlenění do Evropské unie lidé schválili, a podobně jako ostatní unijní státy v přístupové smlouvě přislíbila i Česká republika euro přijmout, měna jako taková si ale nikdy velkou oblibu nezískala. Je to paradoxní. Ekonomové se po zapojení ČR do Evropské unie v roce 2004 domnívali, že skutečně jediná nová členská země, která brzy zavede euro, bude Česká republika. Jako jedna z mála rychle splnila tzv. Maastrichtská kritéria. Navíc vždy byla a je exportně orientovanou zemi, kde podíl vývozu do zemí eurozóny postupně rostl na současných 65 procent.[2]

Ve skutečnosti se ale žádná vláda k reálným krokům zavedení eura ani nepřiblížila. Každý podzim od roku 2003 připravuje ministerstvo financí s ČNB materiál do vlády na téma, zda zahájit přípravné kroky na vstup země do eura. Tento materiál zatím nikdy zahájení kroků nedoporučil a vláda je také nikdy nezahájila. Důvod – stávající stupeň konvergence prý stále nezaručuje úspěšné zapojení do eurozóny.

Podpora zavedení jednotné měny nikdy nebyla vysoká nejen mezi politiky, ale ani obyvateli. V posledních letech je ale podle pravidelných průzkumů Eurobarometr nejnižší ze zemí, které euro ještě nepřijaly. Podle posledního průzkumu Eurobarometr euro podporuje jen 29 procent obyvatel, průměrná podpora eura v zemích eurozóny je 54 procent. České průzkumy přidávají euru ještě nižší oblibu, zhruba kolem dvaceti procent.[3]

Průmysl jednotnou měnu podporuje

Výhody a nevýhody eura jsou z ekonomického pohledu jasné. Podle studie Ministerstva průmyslu a obchodu, která se věnuje dopadům na jednotlivé sektory, by euro pozitivně vnímali zahraniční investoři, neboť by jeho zavedení odstranilo kurzové riziko a zvýšilo cenovou transparentnost v mezinárodním srovnání. Vlivem zavedení eura by se firmám snížily náklady (na hedging, tedy zajištění směnného kurzu, i na účetnictví, neboť mnoho nadnárodních firem vede již nyní účetnictví v eurech i korunách). I proto zavedení eura dlouhodobě jako jediný podporuje průmysl.

Svaz průmyslu a dopravy (SPD), jenž zastupuje více než 11 tisíc společností,[4] nedávno ohlásil zavedení eura jako jednu ze zásadních priorit, o kterých chce diskutovat napříč politickou scénou. Hospodářská komora je oproti tomu k přijetí eura poněkud zdrženlivější, na rozdíl od SPD sdružuje i menší a střední firmy, které nejsou natolik propojené v mezinárodních dodavatelsko odběratelských řetězcích jako nadnárodní koncerny.[5]

Rizikem zavedení eura je pak nastavení směnného kurzu euro/koruna, který by měl vyhovovat průmyslu (tedy být dostatečně konkurenceschopný, což předpokládá co nejslabší korunu) a současně by neměl být příliš slabý, aby se jeho zavedením lidé necítili být “okradeni”. Hlavní nevýhodou zavedení eura jsou totiž obavy ze zvýšení cen.

Euro jako politika

Euro jako platidlo, tedy jako měna, by mělo být politicky neutrální. Ve skutečnosti se euro stalo součástí politické agitace, navíc od začátku v negativní konotaci. I kvůli tomu je dlouhodobě vnímáno jako problém. Dlouholetým odpůrcem zavedení jednotné měny je expremiér a exprezident Václav Klaus, který euro setrvale považuje za atentát na českou ekonomiku. Jeho zavedení by ji prý znásilnilo a zvrátilo ekonomické zákonitosti. Stejně jako se to podle něj stalo v eurozóně, kde jednotná měna byla jednou z hlavních příčin poslední finanční krize.[6]

Oproti Klausovi, zbytek politické reprezentace před rokem 2008 nebyl až tak jednoznačně euroskeptický, přijetí eura se odhadovalo na cca tři až čtyři roky. S příchodem finanční krize se situace změnila: v říjnu 2008 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek přehodnotil názor na rychlé zavedení eura, protože se mu nelíbilo, že země eurozóny kvůli krizi porušují dohodnutá společná pravidla. „Byl jsem vždy přesvědčen, že brzký termín přijetí eura je tou správnou cestou. V okamžiku, kdy řada významných zemí eurozóny říká, že Pakt stability a růstu pro ně nemusí být zásadní a důležitý, tak velmi zvažuji termín našeho vstupu do eurozóny,“ uvedl.[7]

Přestože se eurozóna s krizí vypořádala, zavedla nové stabilizační mechanismy a další pravidla, české politiky neobměkčila. Naopak, i ti, kteří byli dlouho považovaní za eurofily, usoudili, že podpora jednotné měny není v zájmu země a hlavně ani jejich politické kariéry. Prezident Miloš Zeman, který se dlouho profiloval jako příznivec Evropy se vším všudy, si například od krize myslí, že ČR může přijmout euro až v okamžiku, kdy bude vyřešena účast Řecka v eurozóně. Odchod Athén z eurozóny by podle něj mohl být dobrý odstrašující příklad pro ostatní, aby nehospodařili nad své poměry, jako to dělalo právě Řecko.[8]

Zajímavé je, že Slovensko, které euro přijalo v roce 2009, i díky němu vyšlo z minulé krize jako vítěz. Hlavní ekonom skupiny Unicredit Erik Nielsen v roce 2016 demonstroval výhody eura na srovnání ekonomik Česka a Slovenska v letech 2008-2015. Slovenský hrubý domácí produkt rostl v průměru o 1,6 procenta ročně, Česká republika vykazovala ve stejném období průměrný růst 0,4 procenta. Rozdíl mezi ČR a Slovenskem v HDP na hlavu se díky tomu snížil z původních 21 procent v roce 2008 na 7 procent v roce 2015.[9] Česká ekonomika podle Nielsena také reagovala na krizi s podstatně většími výkyvy než slovenská. Výsledky Slovenska ale postoje českých politiků nijak nezměnily.

HDP SR CR novinky.cz

Srovnání růstu HDP Slovenska a Česka | Zdroj: novinky.cz

Proti euru se dlouhodobě vymezovala i Česká národní banka, především pod vedením Miroslava Singera. Ten se i dnes domnívá, že na hodnocení výsledků působení jednotné měny na Slovensku je ještě příliš brzy, na reálné výsledky si podle něj musíme ještě pár let počkat.[10]

Jediným českým politikem, který obhajoval a stále obhajuje přijetí eura, zůstává premiér Bohuslav Sobotka. Už v roce 2014 prohlásil že, „euro české ekonomice v budoucnu pomůže, sníží transakční náklady, přitáhne nové investice, vytvoří nová pracovní místa.“[11] Česká republika ale i podle něj tehdy ještě nebyla na zavedení  připravena. Přesto by podle Sobotky měla ČR rychle pracovat na tom, aby se zlepšila hospodářská situace a potom, možná někdy kolem roku 2020, by prý mohl nastat termín pro přijetí společné evropské měny.

Sobotka ale pro svoje nadšení pro euro nenašel ani podporu v koalici a to ani na začátku vlády v roce 2014, ani později, kdy našel další důvod, proč by mělo Česko platit eurem. Euro by podle něj Českou republiku “udrželo” u jednoho stolu v rámci vícerychlostní Evropy, o níž stále častěji hovoří nový francouzský prezident Emmanuel Macron i německá kancléřka Angela Merkelová.[12]

Euro, klíč k volebnímu úspěchu?

Jednotná evropská měna se stane jedním z klíčových témat nadcházejících podzimních parlamentních voleb. Vidět je to na stále vyhraněnějších vyjádřeních politiků. Euru se již nyní dostává víc pozornosti, než si zaslouží – podle červnového průzkumu nazvaného Trendy Česka, jejž pro Českou televizi provedla společnost Kantar TNS, má o téma přijetí eura zájem pouze 12 procent lidí. Daleko více táhne zdravotnictví (49 procent) nebo důchodová či rodinná a sociální politika (41 procent). Politikům ale otázka eura konvenuje víc, protože zde, na rozdíl od ostatních témat, mohou zaujmout jednoznačný postoj.[13]

Na prvním místě je hnutí ANO v čele s multimiliardářem a exministrem financí Andrejem Babišem. On sám má sice svoji firmu rozprostřenu i do zemí eura (Slovensko, Německo), nicméně jako politik je zásadně proti němu. „Každý ví, že je to krachující podnik. Je to o naší suverenitě. Chci českou korunu a nezávislou centrální banku. Nechci další věc, do které bude zasahovat Brusel,“ řekl bývalý ministr financí agentuře Bloomberg a dodal: „Žádné euro. Nechci euro. Euro tady nechceme.“[14] Po zavedení eura by podle něj nemohla ekonomiku ovlivňovat Česká národní banka, která svými intervencemi na podzim 2013 oslabila korunu a dala skoro čtyřletý “dárek” exportérům. Navíc podle Babiše by euro nezaručilo, že by s námi (míněno Českou republikou) eurozóna zacházela jako s rovnými členy. Navíc by nám eurozóna mohla nutit svůj multikulturní model, který Babiš rovněž odmítá.[15]

Kdysi hlavní vládní strana, nyní do zapomnění upadající ČSSD, s výměnou lídra Bohuslava Sobotky za Lubomíra Zaorálka změnila svůj přístup k zavedení eura. „Spíše než o stanovení termínu bych usiloval o splnění toho, co je výhodné pro nás. A výhodné pro nás je zvýšit mzdy a zpevnit kurz koruny vůči euru. A pak je tu problém architektury eurozóny, která potřebuje dotvořit,“ prohlásil Zaorálek. Podle něj se nejprve musí uvnitř eurozóny vytvořit efektivní nástroje pro odvrácení finanční krize. Ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu by však země do eurozóny měla vstoupit, přesto ČSSD nemá ve volebním programu ani zmínku o tom, že by Česko mělo euro přijmout.[16]

Jednoznačně proti euru se dlouhodobě vyhrazuje ODS, jež tvrdí, že náklady a společná měnová politika jsou podstatně vyšší než případné benefity, které euro přinese. Komunisté pak nevidí důvod ke spěchu, chtějí, aby si eurozóna nejprve vyřešila problémy s jižním křídlem a pak by počkali, zda se náhodou neobjeví další problém.

Ekonomický poradce KDU-ČSL a exministr financí Ivan Pilip se naopak domnívá, že by nová vláda měla stanovit termín zavedení eura. Top09 bere euro jako západní hodnotu, u kterých prý platí, čím víc, tím lépe. Hnutí Starostové a nezávislí vidí v euru výhodu dalšího přiblížení k Německu, s nímž je Česko ekonomicky provázané. Dohromady tak lze hovořit o vlažné podpoře tří malých stran, jejichž schopnost získat dostatek hlasů ve sněmovních volbách není velká.

Současný guvernér Jiří Rusnok nedávno prohlásil, že ekonomika je na zavedení eura připravená.[17] Teď jde jen o to, zda budou připraveni politici, kteří sestaví vládu po podzimních volbách.

 


[1] https://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080103a.html

[2] https://www.czso.cz/documents/10180/45964350/vzocr070417_3.xlsx/ec930385-b2c2-4346-9282-0d57cd0cec6f?version=1.1

[3] https://data.europa.eu/euodp/de/data/dataset/S2157_453_ENG

[4] https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/skonceme-s-korunou-zavedme-euro-zastupci-ceskeho-byznysu-tla/r~d87c785024d911e7b58d0025900fea04/?redirected=1500371405

[5] https://archiv.ihned.cz/c1-65782670-lidri-cssd-i-ano-se-zrikaji-eura-prijeti-se-vzdaluje

[6] https://www.klaus.cz/clanky/135

[7] http://ekonomika.idnes.cz/kalousek-si-rozmysli-rychle-zavedeni-eura-nesouhlasi-s-reakci-eurozony-na-krizi-gpb-/ekonomika.aspx?c=A081011_091456_ekonomika_vem

[8] http://domaci.ihned.cz/c1-64838160-zastance-rychleho-prijeti-eura-zeman-meni-nazor-cesko-by-euro-prijmout-nemelo-dokud-se-nevyresi-recko

[9] https://www.poundsterlinglive.com/economics/5481-a-tale-of-two-countries-one-that-joined-the-euro-and-one-that-didn-t

[10] http://www.24hod.sk/m-singer-euro-nie-je-pre-cesko-motivacia-cl523109.html

[11] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1038935-sobotka-planuje-prijeti-eura-v-roce-2020-pro-je-prezident-i-cast-opozice

[12] http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/sobotka-cesko-si-musi-odpovedet-na-otazku-kdy-prijmout-euro/1485821

[13] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2167279-jaka-temata-do-predvolebni-kampane-podle-lidi-je-dulezite-zdravotnictvi-nebo

[14] https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-06-25/-we-don-t-want-the-euro-says-czech-tycoon-poised-to-be-premier

[15] http://www.euro.cz/politika/babis-cesko-by-nemelo-prijimat-euro-ani-se-vice-integrovat-v-eu-1342322

[16] https://zpravy.e15.cz/volby/volby-2017/predpoklad-pro-prijeti-eura-rust-mezd-a-zpevneni-kurzu-musi-to-byt-pro-nas-vyhodne-rika-zaoralek-1334197

[17] https://www.novinky.cz/ekonomika/441368-cesko-je-dobre-pripraveno-na-prijeti-eura-domniva-se-guverner-cnb-rusnok.html

Leave a Reply

%d bloggers like this: