Privatizace Poldi Kladno

Poldi Kladno | Zdroj: aktualne.cz

Kladenské železárny patřily od konce 19. století k nejvýznamnějším podnikům ve středních Čechách a jejich důležitost postupem času spíše rostla. Tento podnik, resp. síť podniků, však patřil k těm, které náročnou ekonomickou transformaci ze státem direktivně ovládaného ekonomického systému ve svobodný trh řízený (převážně) zákony nabídky a poptávky nezvládly a svou hodnotu postupně ztratily. I na internetových stránkách města Kladna se objevuje formulace, že „jednou z nejméně povedených privatizací v rámci České republiky se stalo odstátnění největšího podniku regionu středních Čech Poldi Kladno.“[1]

Od konce druhé světové války bylo Poldi Kladno státní podnik, který se stal pro hospodářskou situaci středočeského regionu zcela klíčový, neboť představoval hlavní zdroj pracovních příležitostí v Kladně a jeho okolí.[2] V roce 1989 měla společnost (pod názvem Poldi – Spojené ocelárny) cca dvacet tisíc zaměstnanců, po revoluci se ovšem velmi rychle dostala do platební neschopnosti.[3] Výstup ocelárny se během dvou porevolučních let snížil s téměř milionu tun oceli na přibližně čtvrtinu, což mělo za následek i propouštění zaměstnanců. Přesto byla továrna státem udržována při životě navzdory jejímu dalšímu zadlužování (dluhy vůči státu přitom vláda odepsala), ale ani rozsáhlá modernizace by pravděpodobně nemohla podnik zachránit.[4]

Privatizace se jevila jako jediné možné řešení, byť bylo jasné, že pro společnost v nepříznivé výchozí situaci bude obtížné najít investora. Prvním krokem, podobně jako v případě jiných velkých společností určených k prodeji,[5] bylo převedení firmy na akciovou společnost, k čemuž (společně s vytvořením holdingu sdružujícím více firem) došlo v roce 1992.[6]

Vladimír Stehlík jako investor Poldi Kladno

Vladimír Stehlík tyden.cz

Nový investor Poldi Kladno, Vladimír Stehlík, držící v rukou logo společnosti | Zdroj: tyden.cz

Na rozdíl od velké části jiných státních firem zde nebyla zvolena kuponová metoda privatizace, ale přímý prodej soukromému investorovi, který proběhl v roce 1993. Vítězem v soutěži o hutní část Poldi se stala rožmitálská firma Bohemia art, vlastněná architektem Vladimírem Stehlíkem, která dostala přednost před dalšími zájemci (např. ze Švédska či USA).[7] Pod správu Bohemia Art se takto dostalo 66% hutí Poldi a v následné smlouvě Stehlík také získal nadpoloviční rozhodovací právo (51%) v nově založené společnosti Poldi Ocel.[8] Nový akcionář Poldi sliboval restrukturalizaci a další rozvoj firmy pomocí modernizace a inovací. Na svůj obchodní záměr si plánoval vypůjčit od bank, neboť sám dostatečnými finančními prostředky (necelými dvěma miliardami korun) nedisponoval.[9]

Tehdy ovšem začaly problémy. Tím největším byl fakt, že Stehlík neměl dostatek financí na splácení úvěru Komerční bance, která nákup Poldi financovala. Jako nový spolumajitel ocelářského kolosu navíc postrádal zkušenosti z tohoto oboru, což staví skutečnost, že mu stát podíl v podniku přesto prodal, do poněkud zvláštního světla a vzbuzuje pochybnosti. Finanční těžkosti, jež se zpočátku dařilo překonávat s pomocí úvěru Komerční banky, eskalovaly v roce 1994 a zapříčinily například zastavení dodávek elektřiny.[10] Stehlík se také prostřednictvím Bohemia Art ve stejném roce nabídl převzít dluh, který mělo Poldi Kladno vůči KB, a tím zde získal většinový podíl.[11] Množství dluhů, které Stehlík v rámci firmy způsobil, bylo obrovské a v součtu představovalo několik miliard korun.[12]

Finanční machinace a Stehlíkovy pletky se zákonem

Bohemia Art nebyla schopna kompletně zaplatit kupní cenu za hutě, z 1,75 miliardy korun uhradil Stehlík pouze přibližně miliardu. Navíc údajně docházelo k vyvádění peněz z Poldi do Bohemia Art, čímž byly hutě poškozovány. Tyto sporné peněžní transakce a Stehlíkova platební neschopnost, společně s údajným využíváním finančních prostředků určených k úhradě zdravotního pojištění za zaměstnance na jiné účely (nákup materiálu), tvořily základ obvinění policie vůči Stehlíkovi a jeho synovi Markovi, ke kterému došlo v roce 1996.[13] Marko Stehlík čelil v souvislosti s Poldi ještě další obžalobě.[14]

Snaha státu o záchranu společnosti a Stehlíkova mobilizace dělníků

Situace se pro Poldi v polovině devadesátých let tedy nevyvíjela příliš příznivě. Vzhledem k dluhům Poldi se vláda Václava Klause, stále věřící v budoucnost a záchranu podniku, rozhodla obnovit kontrolu nad firmou s použitím velmi ostrých metod. Požádala o vyhlášení bankrotu firmy za neplacení zdravotního pojištění a zároveň se pokusila prostřednictvím Fondu národního majetku napadnout samotný převod akcií na Bohemia Art. U soudu ovšem ani v jednom případě neuspěla. Posléze se prostřednictvím FNM zaměřila přímo na Stehlíkovu Bohemiu a snažila se dosáhnout vyhlášení její platební neschopnosti, což mohlo přivést Poldi pod kontrolu Komerční banky a následně i státu.[15]

Stehlík ahaonline.cz

Vladimír Stehlík promlouvající ke svým zaměstnancům | Zdroj: ahaonline.cz

Stehlík se tlaku bránil pomocí mobilizace zaměstnanců Poldi a Bohemia art. V květnu 1996 uspořádal demonstraci v centru Prahy, na které vystavil vládu drtivé kritice.[16] Majoritní vlastník Poldi měl tehdy velkou podporu mezi „svými“ dělníky. Nebylo pro něj tedy příliš náročné přesvědčit své zaměstnance, že na krizové situaci firmy mají vinu a odpovědnost státní orgány, které jí údajně „škodily“. Za účelem získání dalších spojenců, vyjádřil Stehlík před parlamentními volbami v roce 1996 své sympatie ČSSD coby hlavnímu oponentovi vlády. Jeho snahu o alianci ale Sociální demokracie neopětovala a vyzněla do ztracena.[17] V listopadu 1996 byl Stehlík, krátce po své neúspěšné kandidatuře do Senátu,[18] společně se synem vzat do vazby.[19] Tato událost koreluje s rychle se horšící situací Poldy, kde došlo k prudkému snížení výroby, platů i počtu zaměstnanců.[20] Neslavný konec firmy pokračoval po propuštění Marka Stehlíka z vazby, neboť ten prodal svůj podíl v Bohemia Art společnosti Pro Win, jejíž představitelé byli posléze obviněni za zcizení majetku z Poldovky za miliony korun.[21] Akcie společnosti  poté v krátkém sledu ještě několikrát změnily majitele.[22]

Společnost v konkurzu a její tíživá současná situace

Na Poldi byl v roce 1997 vyhlášen konkurs a vystoupilo vůči ní množství věřitelů s miliardovými nároky.[23] Nakonec ovšem došlo k dohodě, neboť KB ze svých věřitelských nároků částečně ustoupila. Firmu jako takovou to ovšem již zachránit nemohlo, slabou náplastí pro zaměstnance mohlo být pouze několik zpožděných výplat, které obdrželi v roce 2000.[24]

Příběh kauzy kladenské Poldovky končíme v nepřehledné situaci na konci devadesátých let, kdy je proměna bývalého ocelářského gigantu ve zbankrotovanou a vytunelovanou skořápku dovršena. Hlavní odpovědnost za její žalostný stav padá jak na bedra Stehlíka, tak tehdejší vlády a ministra průmyslu Vladimíra Dlouhého kvůli jejich podcenění celého případu.

Poldi Kladno aktualne.cz

Pohled na zdevastovaný areál společnosti | Zdroj: aktualne.cz

V současnosti Poldi nadále existuje a vyvíjí určitou činnost, ale stále bojuje s nedostatkem zakázek, odlivem kvalifikovaných dělníků a zoufale hledá investora.[25] Celá její historie je, kromě významných ekologických škod způsobených desetiletími provozu ocelárny,[26] mementem jedné velmi nepodařené privatizace, kvůli které byla v Poslanecké sněmovně dokonce zřízena (bez valných výsledků působící) vyšetřovací komise.[27] Stát zde selhal zejména ve výběru investora, jeho kontrole a následné snaze získat podnik zpět. Je jistě sporné, nakolik se dalo pádu Poldi po roce 1989 předejít, důslednějším uplatněním kontrolních mechanismů se však mohli zmírnit negativní důsledky pro Kladno a jeho okolí.[28]

 


[1] https://www.mestokladno.cz/rozvoj-kladna-mista-pro-podnikani/d-1401515

[2] VESELKOVÁ, Milada. Vliv opatření aktivní politiky zaměstnanosti na dlouhodobou nezaměstnanost v okrese Kladno. Brno, 2005. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, s. 23. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/65542/fss_b/

[3] http://www.euro.cz/archiv/vyvoj-poldi-kladno-po-roce-1989-811460

[4] MYANT, M. R. Vzestup a pád českého kapitalismu: ekonomický vývoj České republiky od roku 1989. Praha: Academia, 2013, s. 249.

[5] ŽÍDEK, Libor. Transformace české ekonomiky: 1989-2004. Praha: C.H. Beck, 2006, s. 169.

[6] http://archiv.ihned.cz/c1-856530-privatizace-poldi-kladno

[7] https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomika/krach-poldi-by-se-mel-konecne-dostat-k-soudu/r~i:article:388829/

[8] http://archiv.ihned.cz/c1-856530-privatizace-poldi-kladno

[9] MYANT, M. R. Vzestup a pád českého kapitalismu: ekonomický vývoj České republiky od roku 1989. Praha: Academia, 2013, s. 250.

[10] http://www.euro.cz/archiv/vyvoj-poldi-kladno-po-roce-1989-811460

[11] MYANT, M. R. Vzestup a pád českého kapitalismu: ekonomický vývoj České republiky od roku 1989. Praha: Academia, 2013, s. 251.

[12] http://ekonomika.idnes.cz/poldi-kladno-nedostatek-penez-dko-/ekonomika.aspx?c=A170121_175235_ekonomika_lve

[13] http://ekonomika.idnes.cz/soud-tajne-rozhodl-o-sefech-poldi-dqg-/ekonomika.aspx?c=A010427_134431_ekonomika_klu

[14] http://ekonomika.idnes.cz/syn-byvaleho-sefa-poldi-marko-stehlik-dostal-2-5-roku-vezeni-pop-/ekonomika.aspx?c=A081006_145702_ekonomika_klu

[15] MYANT, M. R. Vzestup a pád českého kapitalismu: ekonomický vývoj České republiky od roku 1989. Praha: Academia, 2013, s. 251.

[16] https://www.youtube.com/watch?v=xJYzFrvt_Hc

[17] KOPEČEK, Lubomír. Éra nevinnosti: česká politika 1989-1997. Brno: Barrister & Principal, 2010, str. 212.

[18] http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=19961116&xobvod=30

[19] http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1996/587-z-nekolika-hospodarskych-deliktu-byl-obvinen-sef-kladenskeho-hutni-spolecnosti-poldi-vladimir-stehlik-i-jeho-syn-marko/

[20] MYANT, M. R. Vzestup a pád českého kapitalismu: ekonomický vývoj České republiky od roku 1989. Praha: Academia, 2013, s. 252.

[21] http://ekonomika.idnes.cz/poldi-potopil-prowin-05s-/ekoakcie.aspx?c=A000803225245ekoakcie_ond

[22] http://www.euro.cz/archiv/vyvoj-poldi-kladno-po-roce-1989-811460

[23] http://archiv.ihned.cz/c1-909749-poldi-kladno-se-octlo-v-konkursu

[24] MYANT, M. R. Vzestup a pád českého kapitalismu: ekonomický vývoj České republiky od roku 1989. Praha: Academia, 2013, s. 253.

[25] http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/strucna-zprava-o-konci-poldi-kladno_365501.html

[26] http://byznys.lidovky.cz/poldi-v-kladne-gigant-rozpadly-na-stovky-kousku-ft2-/firmy-trhy.aspx?c=A111025_105600_firmy-trhy_nev

[27] http://www.psp.cz/sqw/snem.sqw?id=61&o=2.

[28] VESELKOVÁ, Milada. Vliv opatření aktivní politiky zaměstnanosti na dlouhodobou nezaměstnanost v okrese Kladno. Brno, 2005. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, s. 24. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/65542/fss_b/

 

Leave a Reply

%d bloggers like this: