Megaloman Pavol Krúpa a jeho nájezd na český byznys a politiku

Říkají mu nájezdník ze Slovenska, žralok, megaloman, “blázen”, který chtěl financovat Zemanovu cestu do Ruska v květnu 2015 (nakonec Zemanův výlet do Moskvy schválila a proplatila vláda). On sám tvrdí, že má vše logicky promyšlené, protože psychologie je jeho kamarádka. Slovenský podnikatel Pavol Krúpa, spoluvlastník finanční skupiny Arca Capital, vlastnicky rozkročený mezi Slovensko, Česko a Ukrajinu je jeden z posledních miliardářů, kteří se rozhodli veřejně vstoupit do české politiky. Nejdřív si vybral stranu Národní socialisté, posléze přesídlil na stranu Dobrá volba, již po odchodu z TOP 09 založil starosta Čeladné Pavol Lukša.

Současná mediální tvář Pavola Krúpy

Pavol Krúpa se v médiích objevuje čím dál častěji. Nejen v souvislosti se svojí obchodní činností, ale především kvůli svým politickým názorům a snaze žalovat kde koho, naposledy např. společnost Moneta Money Bank (dříve banka GE Money) za prodej zkrachovalé Agrobanky z roku 1998.[1]

Slovenský podnikatel, který se specializuje na skupování podílů v bankrotujících firmách či rizikových pohledávek, se ve světě sociálních médií začal aktivně pohybovat na začátku roku 2015. V březnu 2015 si založil twitterový účet,[2] o měsíc později facebookový profil.[3] Od začátku jeho veřejného působení v českém mediálním prostředí je zřetelná jeho inklinace k propagaci vlastní verze příběhu o OKD a velká sympatie k osobě prezidenta Miloše Zemana či názorová spřízněnost s Andrejem Babišem. Jeho činy, jež mají přilákat pozornost veřejnosti, jsou demonstrativní a slouží pouze k zaplnění prvních stránek novin (spíše těch bulvárních a desinformačních), než že by měly nějakou reálnou váhu či motivaci něco “důležitého” změnit.

Krupa-mafrasnidane1 - twitter.com
Mafra snídaně s ministrem obrany M. Stropnickým sponzorovaná Arcou Capital | Zdroj: twitter.com

Krúpa chtěl nejen finančně podpořit Zemanovu cestu do Moskvy,[4] ale prostřednictvím Arca Capital sponzoruje i “Mafra snídaně”, konference a setkání organizované mediální skupinou vlastněnou Babišem.[5] Náklonnost k současnému prezidentovi projevil také tím, že mu poslal jako dárek k narozeninám 25 550 lahví minerální vody,[6] předsedu hnutí ANO zase chválí za jeho odvážný krok v podobě zavedení EET a podporuje jeho rétoriku útočící na Sobotku a Bakalu v kauze OKD. Krúpa je megaloman, nenechá si ujít žádnou příležitost, kde by na sebe mohl strhnout pozornost a poslední dobou je kauza OKD jeho jediné téma (zmiňuje ji v každém rozhovoru), což působí velmi podezřele. Že by se jednalo o účelovou zakázku a zadání v rámci něčí volební kampaně? Je Krúpa jen nastrčenou loutkou někoho jiného za účelem odklánění pozornosti jiným směrem? Sám prohlašuje, že jeho vstup do politiky byl marketingový tah, takže není divu, že jeho propojení s Andrejem Babišem jak v názorech, tak i v používání podobných marketigových triků, je tak očividné.

Krúpa tvrdí, že jeho náhled na politiku je silně ovlivněn byznysem. Chce morálně i slovem podpořit ty, jenž svou činností ČR dále posouvají a mají ambice něco zásadního v české zemi změnit. V jeho očích je to právě duo Babiš-Zeman, které zachraňuje republiku před tunelováním a mění ji k lepšímu.[7] Je až úsměvné, že slovenský podnikatel, s jehož pomocí si Gross díky odkupu akcií Moravia Energo vydělal přes 90 milionů korun,[8] káže Čechům vodu zakalenou Babišovými dotačními podvody či Zemanovými pochybnými vazbami na Rusko a Čínu.

Začátky v garáži

Legenda o tom, jak vydělat miliardy se většinou neliší. Stačí začít v garáži s jedním či více kamarády a za pár měsíců či let představit lidstvu třeba počítač s vykousnutým jablkem Apple nebo kancelářský nábytek. Pavol Krúpa měl podle některých zdrojů začínat svůj byznys prodejem secondhandového oblečení (společně se spolužákem a nyní miliardářem Peterem Krištofovičem), podle jiných měl rovnou skočit do oblasti financí a prodávat pojistky. Nechybí ani tklivá story o tom, že si za první vydělané peníze koupil oblek a kravatu.

Každopádně on sám vzpomíná na divoká devadesátá léta minulého století s jistým zármutkem. Tvrdí, že se tehdejší zlaté horečky účastnit nestihnul. Ve skutečnosti první dohledatelná zpráva zmiňující jeho podnikatelské aktivity pochází již z roku 1998, kdy coby šéf společnosti Eupro, která měla být personálně propojená s investiční skupinou Penta (on sám toto propojení vždy odmítal), kupoval akcie dceřiné firmy Všeobecné úvěrové banky – VÚB Invest Holding. Tato firma byla správcem VÚB Kupón, největšího privatizačního fondu na Slovensku, založeného v první vlně kupónové privatizace.[9]

V Česku se Pavol Krúpa nechvalně proslavil až v roce 2007 nákupem 31% akcií společnosti Moravia Energo od bývalého premiéra Stanislava Grosse. Nákup, na kterém expolitik vydělal přes 90 milionů tehdy prošetřovali všichni – protikorupční policie, investigativní novináři, politici. Gross akcie firmy koupil za podezřele výhodných podmínek od svého známého a někdejšího náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkory. Kvůli získání podílu v Moravia Energo za velmi nízkou cenu – necelých 20 milionů korun – Gross čelil trestnímu oznámení. Podíl v energetické firmě, na jehož nákup bývalému premiérovi půjčila slovenská pobočka kontroverzní společnosti Key Investments, o půl roku později Gross prodal Krúpově Arca Capital za více než pětkrát výšší sumu – 110 milionů korun. Po několika měsících vyšetřování podezření z praní špinavých peněz byl případ Grossova záhadně výhodného prodeje akcií odložen a v roce 2009 Moravia Energo zkrachovala.[10] Pavol Krúpa, jenž akcie koupené od Grosse prodal roku 2008 vlastníkovi většinové části Moravia Energo Tomáši Chrenkovi (údajně za 150 milionů korun),[11] poznamenal že, šlo o normální obchod a strategickou investici, na kterých chtěl jen vydělat.[12] Což se mu – stejně jako u většiny mediálně známých případů – úspěšně podařilo.

Moravia Energo
Krúpa pomohl Grossovi zázračně zbohatnout aneb jak se praly miliony v Moravia Energo.

Když miliardář nakupuje

Jenže Pavol Krúpa rozhodně tehdy nebyl “neznámý” miliardář ze Slovenska, jak jej titulovala s oblibou média. Naopak, po začátku milénia se zde velmi čile pohyboval; jak se u nás říká, vyrazil na nákupy. V roce 2003 společnost Arca Capital spolu s bývalými manažery plzeňské Škody Holding (kteří, jak se o několik let později ukázalo, byli skutečnými vlastníky plzeňského gigantu) koupila Škodu Kovárny (společnost na výkovky do půl tuny).[13] O rok později, v roce 2004 zanechal Krúpa v českém byznysu dvojí stopu. Zajímal se o odkup pohledávek z České konsolidační agentury. Při nákupu pohledávek Setuzy a Kosteleckých uzenin ovšem Krúpa narazil jak na nepochopení politiků, tak – a to hlavně – na tehdy již ostřílené “vlčáky” českého byznysu. V Kosteleckých uzeninách měl už tehdy majetkový podíl exministr financí Andrej Babiš, který se rozhodně s nikým nechtěl dělit. O Setuzu pak bojoval s firmou Český olej kontroverzního podnikatele Tomáše Pitra (tehdy vystupoval jako poradce společnosti, fakticky však byla jeho), který chtěl pohledávku přeměnit na akciový podíl, který chtěl následně koupit. Což se mu podařilo.[14]

Krúpa neuspěl ani v dalším českém privatizačním dobrodružství. Na podzim roku 2004 získal od Fondu národního majetku dvanáctiprocentní podíl v ústecké chemičce Spolchemie.[15] O dva roky později se majoritním akcionářem Spolchemie stala firma Via Chem Group dalšího kontroverzního českého podnikatele Petra Sisáka, který se k vlastnictví nikdy nepřiznal (oficiálně firmu vlastnila jiná firma se sídlem na offshore). Krúpa chtěl celý proces hnát až do “Evropy”, nakonec se spokojil s tím, že dostal za své akcie zaplaceno.

V roce 2005 se Krúpa stal na třicet let “majitelem” Werichovy vily na pražském ostrově Kampa. Vila ovšem byla pro pražské patrioty spojena s temnými normalizačními léty, disentem a hlavně s národním buditelem Josefem Dobrovským, básníkem Vladimírem Holanem či hercem Janem Werichem, kteří v této klasicistní budově žili. Výhru firmy Colly patřící do skupiny Arca Capital odsoudili všichni intelektuálové a výběrové řízení bylo označeno za zmanipulované.[16] Krúpa proto nakonec o vilu přišel. Do pronájmu ji dostala Meda Mládková, která na Kampě provozuje muzeum v domě u Sovových mlýnů.[17] Jako oficiální mecenáška byla českou intelektuální kavárnou akceptovaná podstatně víc, než miliardář ze Slovenska.

Pavol Krúpa, Setuza, Werichova vila, Febio TV, Spolchemie, Kostelecké uzeniny, ČEZ, Písnice, byznys

Ještě před dobrodružstvím s Grossem, v roce 2007 Krúpa investoval do společnosti VČE-transformátory, kterou koupil od společnosti ČEZ, jež tehdy vedl Martin Roman, se kterým se znal ze Škody Holding. Posléze získal většinový podíl v telekomunikační firmě Gity (tehdy největší české telekomunikační firmě)[18] a nakonec od Tomáše Pitra (tehdy na útěku před vězením, kterému se posléze stejně nevyhnul), se kterým se před lety střetl o pohledávku ČKA za firmou Setuza, koupil společnost Marila Balírny, jež kromě výroby sušenek a kávy zahrnovala i “perlu”, balené vody Ondrášovka a Šaratice.[19] Není divu, že se Krúpa dostal v roce 2007 do žebříčku československých miliardářů a to hned na 47.-52. místě. V pouhých 35 letech![20]

Povedený útěk před krizí

Teprve potom přišlo slavné “blízké setkání třetího druhu” s expremiérem Stanislavem Grossem, kdy se zjevil “jako blesk z čistého nebe”, přestože měl v Česku zainvestovány již miliardy. Moravia Energo jeho chuť na česká aktiva rozhodně nezbrzdila. V roce 2008 koupil internetového prodejce Kasa.cz, tehdy druhou největší on-line společnost.[21] Záhy přišel další nákup potravinářské firmy – Natura, výrobce škrobu, sušených polotovarů a bramborové kaše v prášku.[22] V roce 2008 si Krúpa na chvíli odskočil do mediální oblasti. Přislíbil režiséru Fero Feničovi financování digitální pozemní televize Febio TV. Záhy z tohoto projektu ovšem vycouval. Oficiálně kvůli změně systému poskytování licencí, neoficiálně možná proto, že viděl, jak na televizi Z1 krvácejí jeho přátelé ze skupiny J&T.[23]

Nutno dodat, že nejen akcie Moravie Energo,[24] ale i dalších firem z impéria Arca Capital typu Kasa.cz či Marila se u Krúpy dlouho neohřály. Jako strategický investor, který firmy drží několik let a rozvíjí je, se v případě většiny svých skoupených firem rozhodně nechoval. V roce 2009 všechny podíly prodal, nechal si podíl v Ondrášovce, kterou vyčlenil z Marily.[25] Média psala, že měl dobrou intuici a zbavil všeho před nástupem krize. Podle Krúpy šlo jen o nadechnutí před skutečně velkou akcí: „Raději jsme zabrzdili a shromažďujeme potřebné zdroje do budoucna,“ uvedl tehdy.[26]

Krúpa se opět vynořil s “plnou parádou” na veřejnosti ve chvíli, kdy začal skupovat akcie NWR, respektive veřejně bojovat proti dalšímu českému miliardáři Zdeňku Bakalovi. Tomu chtěl dokonce před jeho švýcarský dům dovézt protestující a naštvané horníky z Ostravy, jen Švýcaři mu to prozřetelně zarazili. Krúpa také dokázal využít situace, kdy PPF koupila společnost Telefóniku O2, což ostatní akcionáře vyděsilo. Krúpa začal nakupovat a vydělal.[27] V posledních letech se rovněž ucházel o vytunelovanou kampeličku WPB Capital a o banku LBBW, v obou případech neúspěšně. Naopak prodej minoritního balíku společnosti Zentivy dodnes hodnotí jako jeden z nejúspěšnějších.

krupa pisnice blesk.cz
Pavol Krúpa nakonec byty v Písnici kupovat nebude | Zdroj: blesk.cz

Začátkem roku 2017 firma Kennial patřící do skupiny Arca Capital vyhrála tendr na více než 700 bytů v Praze-Písnici. Energetické společnosti ČEZ, která má písnický bytový fond ve vlastnictví, Krúpova firma nabídla zhruba 1,3 miliardy korun a tendr vyhrála.[28] Krúpa posléze slíbil, že byty v Písnici prodá jejich nájemníkům za přijatelnou cenu. Kvůli žalobě iniciativy Moje Písnice (sdružující nájemníky bytů) na určení vlastnictví a právní vady, jež nebyly součástí výběrového řízení a napadají jeho legitimitu, však firma Kennial od koupi bytů odstoupila.[29]

Od Aše až po Charkov

Pavol Krúpa se neomezoval pouze na prostor bývalého Československa. Vedle Slovenska byla jeho skoro “rodnou” zemí Ukrajina. První investici uskutečnil v roce 2005, o dva roky později se pustil do nákupu pozemků. Mezi jeho tamní investice patřil 40procentní podíl ve firmě, která staví tunely Charkovmetrostroj, prodejce životních pojistek Nadiya či distribuční energetické firmy a pozemky.[30] Deset milionů euro investoval do nákupu výrobce navigačních systémů Černigovskij závod radiopriborov (ČeZaRa), který disponoval nejen kosmickým know-how a kvalitní pracovní silou, ale také neméně kvalitními pozemky na mnoha místech Ukrajiny. V roce 2008 se Krúpovy investice v této zemi odhadovaly na 180 milionů eur.[31]

Krúpa se rád chlubil svými hlubokými znalostmi Ukrajiny, tamních oligarchů i politiků. V roce 2010 si měl dokonce najmout bývalého kyjevského starostu Ivana Nikolajeviče Salija, aby mu radil, jak nejlépe nakupovat na Východě.[32] Ukrajině prý věří dodnes. Zdá se, že věří tomu, že politika pomine, zatímco byznys je věčný.

Na Slovensku Krúpa investoval do lázeňství, alternativního prodejce energie Bohemia Energy (se svým bývalým společníkem a nyní nepřítelem vede nekonečný soudní spor), nyni usiluje o koupi zkrachovalé ocelárny Slovakia Steel Mills.[33] Jeho pozornosti neušel ani automobilový průmysl,[34] poslední významnou slovenskou investicí je síť obchodů Delia.[35]

Pavol Krúpa - Arca Capital - zakladatel skupiny Arca Capital. Fotografováno v Praha 21.4.2016 - podnikatel - manažer - obchod - Slovensko - byznys -
Aktiva Arca Capital se nyní odhadují na více než 1,4 miliardy eur | Zdroj: tyden.cz

Posledním zásadním byznysovým krokem Pavla Krúpy je rozdělení akcií Arca Capital. Z většinového akcionáře se stal minoritním – drží 40 procent.[36] Aktiva Arca Capital se nyní odhadují na více než 1,4 miliardy eur.[37] A o Pavlu Krúpovi dodnes media píší jako o neznámém byznysmenovi, který má ve skutečnosti víc zkušeností než kdejaký mediálně “provařený” podnikatel.

 


[1] http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/krupa-chce-zalovat-monetu-i-cely-americky-kolos-general-electric-1314221; dále https://www.novinky.cz/ekonomika/417191-arca-capital-miliardare-krupy-podala-zalobu-kvuli-prodeji-agrobanky.html

[2] https://twitter.com/pavol_krupa?lang=cs

[3] https://www.facebook.com/pavolkrupa1

[4] https://twitter.com/pavol_krupa?lang=cs; dále https://twitter.com/pavol_krupa?lang=cs

[5] https://twitter.com/Pavol_Krupa/status/703216101107302402

[6] https://www.krajskelisty.cz/stredocesky-kraj/10538-gross-diky-nemu-vydelal-80-milionu-zemanovi-dal-k-narozeninam-25-550-lahvi-mineralky-kdo-je-slovensky-sok-zdenka-bakaly.htm

[7] https://video.info.cz/strunc/je-to-tu-totalni-pruser-cr-poslala-desitky-miliard-americkym-duchodcum-rika-miliardar-krupa-14141.html

[8] http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/exkluzivne/_zprava/stanislav-gross-dostal-za-akcie-moravia-energo-110-milionu-kc–607709; dále https://archiv.ihned.cz/c1-37815630-na-stope-vysokych-prijmu-expremiera-grosse-za-pul-roku-vydelal-pres-90-milionu

[9] https://www.etrend.sk/podnikanie/nominacie-manazer-roka-2008-pavol-krupa.html; dále https://www.etrend.sk/trend-archiv/rok-/cislo-September/kto-ziska-vub-invest-holding-ovladne-desatinu-lukrativnych-akcii-slovenskej-poistovne.html

[10] https://archiv.ihned.cz/c1-37815630-na-stope-vysokych-prijmu-expremiera-grosse-za-pul-roku-vydelal-pres-90-milionu; dále https://zpravy.aktualne.cz/domaci/gross-inkasoval-za-akcie-moravia-energo-110-milionu/r~i:article:642730/?redirected=1502915707

[11] http://zpravy.idnes.cz/chrenek-koupil-grossuv-dil-moravia-energo-za-150-milionu-pgx-/domaci.aspx?c=A080620_212925_domaci_zra

[12] http://ihned.cz/c3-23196540-000000_d-dohoda-s-grossem-normalni-obchod; dále https://archiv.ihned.cz/c1-22207180-gross-prodal-svuj-podil-v-moravia-energo

[13] http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=7b727cad-c550-4aa8-9d7a-41b4d24ed44d&index=articles_cze_2000-2003_v2&qt=&qsmpl=Pavol+Kr%C3%BApa&qsr=&qsc=&qa=

[14] http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=a436169e-36ac-49ef-ba43-2566b17faffd&index=articles_cze_2004-2005_v2&qt=&qsmpl=Pavol+Kr%C3%BApa&qsr=&qsc=&qa=

[15] http://www.euro.cz/byznys/nejdulezitejsi-udalosti-roku-2004-873271#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink

[16] http://zpravy.idnes.cz/na-kampe-se-znovu-rozpouta-boj-o-werichovu-vilu-f53-/domaci.aspx?c=A060620_152329_praha_mr; dále https://domaci.ihned.cz/c1-22853380-werichova-vila-opet-nebyla-pronajata, http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/10/051025_cz_werrich_villa_pckg.shtml

[17] https://magazin.aktualne.cz/kultura/divadlo/werichova-vila-na-kampe-se-po-letech-otevira-bylo-to-velke-p/r~e9a249a650fe11e783fe002590604f2e/

[18] http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=541fa049-5eea-4004-bebb-7e5b762f1e37&index=articles_cze_2006-2007_v2&qt=&qsmpl=Pavol+Kr%C3%BApa&qsr=&qsc=&qa=

[19] http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=e4d0559e-d406-4dd3-84ad-64999b3a9166&index=articles_cze_2006-2007_v2&qt=&qsmpl=Pavol+Kr%C3%BApa&qsr=&qsc=&qa=

[20] http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=3e537306-2833-4a9e-9601-45a9a3dde4db&index=articles_cze_2006-2007_v2&qt=&qsmpl=Pavol+Kr%C3%BApa&qsr=&qsc=&qa=

[21] http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=6b90a943-bd9a-4538-8dc6-d64d0f9700b7&index=articles_cze_2008-2009_v2&qt=&qsmpl=Pavol+Kr%C5%AFpa&qsr=&qsc=&qa=

[22] http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=b7868137-87e3-4956-9dcf-c3d381757c16&index=articles_cze_2008-2009_v2&qt=&qsmpl=Pavol+Kr%C3%BApa&qsr=&qsc=&qa=

[23] http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=b5a9dddd-ee55-48a7-8e99-32e3eeabb284&index=articles_cze_2008-2009_v2&qt=&qsmpl=Pavol+Kr%C3%BApa&qsr=&qsc=&qa=

[24] http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=71b5e300-533d-4e4f-b9bc-1a58a728b061&index=articles_cze_2008-2009_v2&qt=&qsmpl=Pavol+Kr%C3%BApa&qsr=&qsc=&qa=

[25] https://www.motejlekskocdopole.com/ondrasovka-vydelala-rekordnich-148-milionu-korun-po-zdaneni/

[26] http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=f10e0cb6-006e-4384-999e-ce3c7cce740d&index=articles_cze_2008-2009_v2&qt=&qsmpl=Pavol+Kr%C5%AFpa&qsr=&qsc=&qa=

[27] http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/miliardar-krupa-chysta-demonstraci-horniku-okd-ve-svycarsku/1475508; dále http://www.investicniweb.cz/2015-8-18-pavol-krupa-pomohl-grossovi-utoci-na-bakalu-sobotku/

[28] http://praha.e15.cz/praha/novinky/financnik-krupa-nabidne-byty-v-pisnici-najemnikum-k-odkupu-vydelat-muze-dvojnasobek-1328347

[29] http://www.euro.cz/praha/miliardar-krupa-nekoupi-od-cez-sidliste-v-prazske-pisnici-1344919

[30] http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=7c8fb352-a5d9-4c1f-8f67-0cbd7178c265&index=articles_cze_2006-2007_v2&qt=&qsmpl=Pavol+Kr%C3%BApa&qsr=&qsc=&qa=

[31] http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=ad5461b7-da97-491a-8909-0fd6c78dbf38&index=articles_cze_2008-2009_v2&qt=&qsmpl=Pavol+Kr%C3%BApa&qsr=&qsc=&qa=

[32] https://www.motejlekskocdopole.com/investor-pavol-krupa-najal-byvaleho-kyjevskeho-starostu/

[33] https://www.aktuality.sk/clanok/306768/neznamy-financny-zralok-viri-vody-slovenskeho-a-ceskeho-biznisu/

[34] https://www.etrend.sk/firmy/financnik-krupa-mozno-vlietne-aj-do-retazca-domacej-automobilovej-vyroby.html

[35] https://www.aktuality.sk/clanok/510012/od-spekulativnych-najazdov-na-firmy-k-potravinam-podnikatelia-ktori-krmia-slovensko/

[36] http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/miliardar-krupa-prevedl-cast-podilu-v-arca-capital-na-sve-kolegy-1199326

[37] http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/na-trh-vstoupila-gusto-karta-konkuruje-zavedenym-stravenkam_437684.html

Když pragmatismus zvítězí nad přátelstvím

Pamatujete na předvolební spot koalice KDU-ČSL a hnutí Starostové a nezávislí, ve kterém “mladé verze” šéfa lidovců Pavla Bělohrádka a předsedy hnutí STAN Petra Gazdíka jako dva kamáradi ze skauta táhnou za jeden provaz? Klip v režii Filipa Renče doprovázený dramatickou hudbou s gradujícím závěrem a hesly jako Síla nového spojení, Síla přátelství či Síla odvahy vzbudil spíše posměch věřejnosti. Podobně i jeho hlavní myšlenky, že ve dvou se to lépe táhne a vytváření tradičních hodnot typu přátelství, důvěra či věrnost, zůstaly bez širší odezvy. Jakoby neúspěch spotu předznamenával rozpad tohoto “nového spojení”? Dva měsíce po zveřejnění předvolebního videa výše zmíněné strany oznámily, že jejich společná kandidatura se v rámci blížících se sněmovních voleb nekoná a z velké vize spojenectví a bratrství se nakonec stala pouhá prázdná fráze PR kampaně.

Koaliční smlouva o spolupráci mezi KDU-ČSL a STAN byla podepsána teprve v dubnu tohoto roku a termín její úpravy na tzv. smlouvu o dlouhodobé spolupráci ještě nebyl stanoven. Lidovci se zalekli desetiprocentní volební hranice dvou spolukandidujích subjektů a v půlce července vyzvali hnutí STAN, aby pouze vyslalo své zástupce na lidovecké kandidátky a hranice nutná pro vstup do Poslanecké sněmovny se tak snížila na pět procent. Starostové a nezávislí tento návrh posléze odmítli z důvodu budování vlastní stranické identity a nyní jde každá strana do voleb samostatně. Rozpad koalice těsně před volbami pravděpodobně nepřinese plusové body ani jednomu z politických uskupení, KDU-ČSL je ovšem v lepší výchozí pozici díky své stabilní voličské základně. STAN hrozí, že se jí dveře Sněmovny vůbec neotevřou. Možná proto teď tolik sází na známé osobnosti a “odborníky” z řad nestraníků, jež by jí mohly přilákat nové voliče a zlepšit volební výsledek.

Ne vždy je však ona veřejná proslulost daného kandidáta dostatečnou kvalifikací k reprezentaci politické strany a přináší ovoce.

Tento týden ohlásil odchod z kandidátky hnutí STAN jeho lídr v Ústeckém kraji a také nejvýraznější tvář miliardář Dalibor Dědek. Známý podnikatel a obdivovatel Andreje Babiše na sebe po oznámení své aktivní podpory Starostů a nezávislých strhl hodně pozornosti a měl v hnutí velké plány. Však pouhé tři týdny trvalo jeho “ohřívání se” v politice, které bude mít na stranu v rámci získávání hlasů ve sněmovních volbách spíše negativní dopad. Dědek údajně odstoupil kvůli negativní mediální nálepce “druhý Babiš, jenž koupil STAN pro svůj zisk a mocenské ukojení”. V očích svých stranických kolegů mu také uškodilo založení webu http://hledameslusny.cz/, který měl sloužit k hledání slušných lidí pro kandidátky STAN. Tento web totiž vyvolával otázky, jestli ve straně vůbec nějací slušní lidé jsou, když je teď po nich taková sháňka.

Dědek a Prachař 2
Dalibor Dědek a Antonín Prachař – tváře, na které STAN vsází svou kampaň?

Starostové ovšem za Dědka nemusí ronit příliš slz – odchod jednoho “slušného” nestraníka totiž následoval vstup nového. Zpět na politickou scénu se opět vrátil bývalý ministr dopravy za hnutí ANO a další Babišův obdivovatel Antonín Prachař. Nový příchozí na kandidátku STAN v Olomouckém kraji opouštěl ANO loni v únoru a tvrdil, že se do politiky už nevrátí. Ale slovo dalo slovo a kritizovaný exministr, jenž nedokázal obsadit klíčové posty v rámci resortu a po necelém roce jej Babiš vystřídal šéfem společnosti Skanska Danem Ťokem, se vrací do hry o posty v nejvyšší politice, nyní však pod novou značkou. Předseda Starostů Petr Gazdík k jeho kandidatuře podotkl: “Jsme demokratické hnutí. Vítáme každého odborníka.” Ale není odborník jako odborník, hlavně ti, co mění barvy, znovuotevírají již ukončené a opěvují své bývalé vůdce, nepůsobí zrovna věrohodně a o jejich jednotné identitě, o kterou strana tolik usiluje, nelze ani spekulovat.

OKD – Druhá fáze privatizace

První článek (OKD – První fáze privatizace) zabývající se kauzou OKD jsme ukončili v prosinci roku 1998, kdy společnost Karbon Invest Viktora Koláčka a Petra Otavy držela většinový akcionářský podíl 48,5% akcií OKD získaný prostřednictvím koupě společnosti Prosper Trading Stanislava Prose. Stát takto ztratil v OKD své rozhodující pravomoci a Pros s Koláčkem a Otavou na celé finanční transakci vydělali minimálně 2,5 miliardy. Tyto peníze si Pros půjčil z banky IPB a nikdy jí je nesplatil, neboť v roce 2000 zkrachovala. Díky finančním machinacím a majetkovým přeměnám mezi výše zmíněnou trojicí podnikatelů a jejich firmami se Koláček s Otavou stali nejenom majoritními vlastníky OKD, ale i majiteli podílů v Českomoravských dolech, Metalimexu a Sokolovské uhelné, což jim napomohlo k získání pozice významných hráčů na poli těžebního průmyslu.

OKD3 - Ovládnutí OKD společností Karbon Invest 31. 12. 1998
Ovládnutí OKD společností Karbon Invest 31. 12. 1998

Společnost Karbon Invest vlastněná Koláčkem a Otavou tedy od roku 1998 měla majoritu v OKD a usilovala i o získání menšinového 45,88% podílu státu a jeho uplné vytěsnění z dohledu nad Ostravsko-karvinskými doly. Již vláda Miloše Zemana zvolená v červnových volbách 1998 se otázkou restrukturalizace OKD a stanovením variant majetkoprávního řešení situace musela zabývat.[1] V květnu 2001 přijala usnesení č. 453, podle něhož restrukturalizace společnosti řešící podnikatelské aktivity její činné a útlumové části (včetně majetkového vypořádání) měla probíhat. Dokument předložený ministrem průmyslu a obchodu a místopředsedou vlády Miroslavem Grégrem ukládal OKD prodej jejích utlumovaných dolů (odštěpného závodu Důl Odra) státnímu podniku Diamo za symbolickou jednu korunu. Již v tomto usnesení bylo také stanoveno, že “po ukončení restrukturalizace společnosti OKD, a. s. bude zbytková majetková účast státu v očištěné společnosti privatizována.”[2] Takže s doprivatizací státního podílu v OKD se počítalo už v období Zemanovy vlády.

V červnu 2002 zahájila vláda exkluzivní jednání na odprodej státního podílu v OKD s nizozemskou společností LNM Holdings (nyní je součástí největšího světového ocelářského a těžařského holdingu ArcelorMittal), která ve stejné době odkoupila také státní majetek (67,25% akcií) v rámci privatizace ostravského hutnického a strojírenského komplexu Nová Huť.[3] Toto vládní rozhodnutí o exkluzivitě na prodej obchodního podílu státu v OKD se velmi nelíbilo předsedovi představenstva společnosti Viktoru Koláčkovi a jeho společníkovi Petrovi Otavovi, neboť chtěli tento podíl získat pro svoji firmu Karbon Invest. Situace se vyhrotila hned dva týdny od zahájení vládního jednání s LNM Holdings na řádné valné hromadě OKD, kde byli odvoláni dva zástupci státu z dozorčí rady a třetí na svou funkci abdikoval. Takto stát pozbyl svých akcionářských hlasovacích práv a přístupu k informacím o společnosti. Třemi ze čtyř nových členů v dozorčí radě se stali lidé příbuzensky spříznění s vlastníky Karbon Invest – Koláčkem a Otavou. V té době Karbon Invest vlastnil nadpoloviční obchodní podíl v OKD – 50,002%.[4]

V listopadu 2003 zahájila Špidlova vláda exkluzivní jednání na získání zbývajících státních akcií v OKD nyní však s jeho dominantním soukromým investorem – společností Karbon Invest.

V půlce června 2002 probíhaly také sněmovní volby a z nich vzešlá nová vláda Vladimíra Špidly pokračovala v dořešení privatizace OKD. V listopadu 2003 zahájila vláda exkluzivní jednání na získání zbývajících státních akcií v OKD nyní však s jeho dominantním soukromým investorem – společností Karbon Invest.[5] Současný premiér Bohuslav Sobotka ve svém projevu na schůzi Poslanecké sněmovny dne 30. 6. 2016 k tématu nevýhodné privatizace OKD vysvětloval, že k jednání s Karbon Invest Špidlova vláda (ve které zastával funkci ministra financí) přistoupila kvůli zachování stability ve společnosti. Podle něj se jednalo o logický krok, neboť Koláček s Otavou státu vyhrožovali, že prodají bytový fond OKD za tržní ceny a brali si “jako rukojmí horníky i nájemníky”.[6]

kolacek_otava_soud - moravskoslezsky.denik.cz
Petr Otava (zleva), Viktor Koláček a Jan Przybyla u soudu | Zdroj: moravskoslezsky.denik.cz

Dva týdny od započetí jednání o odkupu státního podílu v OKD ve prospěch Karbon Invest policie zatkla předsedu představenstva OKD Viktora Koláčka spolu s bývalým místopředsedou představenstva společnosti Janem Przybylou.[7] Předseda dozorčí rady Petr Otava se kvůli obavě z uvalení vazby na jeho osobu přihlásil na policii sám den po zatčení svých kolegů. Policie všechny tři obvinila z trestného činu zneužívání informací v obchodním styku mezi Karbon Invest, OKD a Českomoravskými doly (dceřiné firmy Karbon Invest) a zahájila jejich trestní stíhání na svobodě. Premiér Vladimír Špidla policejní zadržení komentoval slovy: “Nepochybuji o tom, že policie má své důvody, které jsou podpořeny důkazy,… Je-li tomu tak, pak je její konání správné.” Podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana by vyšetřování majitelů Karbon Invest mohlo mít “velký vliv na rozhodování státu z hlediska prodeje minoritního podílu OKD”.[8] V prosinci 2003 vedení Karbon Invest vydalo na protest proti policejní akci prohlášení s názvem “Nedáme se zastrašit!”, ve kterém označilo zatčení svých šéfů za “ostudu české vlády” a “nedůstojný pokus ovlivnit závěrečnou fázi privatizace OKD”.[9] V lednu 2004 Koláček s Otavou odstoupili ze svých funkcí ve vedení OKD.[10]

Než došlo k vládnímu schválení privatizace OKD do rukou Karbon Invest, musel být vypracován posudek oceňující hodnotu společnosti. V únoru 2004 vyčíslil znalec Rudolf Doucha z firmy Vox Consult státní podíl na 2,08 miliardy korun. V březnu téhož roku nabídl Karbon Invest za akcie státu 2,25 miliardy (201,80 Kč/akcie)[11] a za tuto cenu se rozhodla Špidlova vláda 45,88% podíl v OKD prodat.[12] Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS) ale v dubnu 2004 označil kupní cenu nabídnutou Karbon Invest za neodpovídající tržním podmínkám a nařídil neprodávat státní podíl v OKD pod 3,5 miliardy korun.[13] Na podzim se vláda nyní pod vedením Stanislava Grosse[14] nakonec rozhodla prodat majetek státu v OKD za 4,1 miliardy (367,72 Kč/akcie).[15] Ve stejné době soud Koláčkovi s Otavou kvůli policejnímu vyšetřování obstavil majetek.[16]

Je více než zarážející, že Grossův kabinet umožnil prodej státního majetku bez výběrového řízení pochybnému subjektu, jehož hlavní manažeři v době prodeje již formálně nebyli ve vedení své firmy a kvůli trestnímu obvinění jim byl obstaven majetek.

Je více než zarážející, že Grossův kabinet umožnil prodej státního majetku bez výběrového řízení[17] pochybnému subjektu, jehož hlavní manažeři v době prodeje již formálně nebyli ve vedení své firmy a kvůli trestnímu obvinění jim byl obstaven majetek. Také posudek stanovující hodnotu OKD byl později předmětem sporů. V říjnu 2015 (9. 10. 2015) začal soud s prokuristou znaleckého ústavu Vox Consult Rudolfem Douchou a dvěma vysokými úředníky Fondu národního majetku (FNM) Pavlem Kutou a Janem Škurkem. Podle státního zástupce měl být stát na základě chybně vypracovaného posudku ochuzen minimálně o 5,7 miliardy korun.[18] Všichni obžalovaní se mimo jiné před soudem hájili, že prodejní cena státního podílu se domlouvala na úrovni tehdejších ministrů financí a průmyslu, kterými byli Bohuslav Sobotka a Milan Urban, ne na základě znaleckého posudku.[19] Soudní spor stále pokračuje, 1. září tohoto roku by měl v rámci procesu přijít vypovídat jako svědek současný premiér Bohuslav Sobotka.[20]

OKD trial_final
Vina často padá daleko od stromu, nejvíc to platí v případě viny našich politiků. Bude nakonec za kauzu OKD odsouzen soudní znalec Rudolf Doucha a státní úředníci FNM?

I přesto, že byli Koláček s Otavou obžalováni v případu údajného tunelování OKD a systematického obohacování se na úkor státu, pro vládu Stanislava Grosse byli běžným obchodním partnerem. „Těžko můžete o někom, kdo zatím nebyl pravomocně odsouzený, říci, že je to člověk, se kterým stát nemůže obchodovat,“ uvedl tehdy Gross.[21] Tehdejší ministr průmyslu a obchodu Milan Urban změnil svůj počáteční názor na věc a v této souvislosti později uvedl, že obvinění Koláčka a Otavy nemůže narušit prodej minoritního podílu OKD Karbon Invest, neboť není vyšetřována společnost Karbon Invest, ale soukromé osoby a vláda prodává svůj podíl právě této společnosti, ne soukromým osobám.[22] Zvláštní argumentace našich ústavních činitelů, kterým by měla ležet na srdci hlavně transparentnost a způsobilost prodeje a také věrohodnost obou manažerů kupujícího subjektu. V případě OKD jsme ale svědky opaku. Rétorika jak premiéra, tak ministra průmyslu a obchodu spíše připomínala mluvu hazardních hráčů než dobrého hospodáře a opatrovatele státního jmění.

 

Na pokračování příběhu o kauze OKD se těšte v příštím závěrečném článku.

 

 

Přehled událostí

Vláda Miloše Zemana – ministr financí: Jiří Rusnok — ministr průmyslu a obchodu: Miroslav Grégr

9. 5. 2001 – Vláda přijala usnesení č. 453, které ukládalo OKD prodej jejích utlumovaných dolů (odštěpného závodu Důl Odra) státnímu podniku Diamo za symbolickou jednu korunu.

5. 6. 2002zahájení exkluzivního jednání na odprodej státního podílu v OKD s nizozemskou společností LNM Holdings – proti tomuto vládnímu rozhodnutí se ostře ohradili majitelé Karbon Invest (Viktor Koláček, Petr Otava)

19. 6. 2002 – Na řádné valné hromadě OKD byli odvoláni dva zástupci státu z dozorčí rady a třetí na svou funkci abdikoval – stát takto pozbyl svých akcionářských hlasovacích práv a přístupu k informacím o společnosti.

Vláda Vladimíra Špidly – ministr financí: Bohuslav Sobotka — ministr průmyslu a obchodu: Jiří Rusnok/Milan Urban

12. 11. 2003zahájení exkluzivního jednání na získání zbývajících státních akcií v OKD s jeho dominantním soukromým investorem – společností Karbon Invest

28. 11. 2003 – Policie zatkla Viktora Koláčka spolu s bývalým místopředsedou představenstva OKD Janem Przybylou, Petr Otava se přihlásil na policii sám den po zatčení svých kolegů – byli obviněni z trestného činu zneužívání informací v obchodním styku.

3. 12. 2003 – Vedení Karbon Invest vydalo na protest proti policejnímu vyšetřování svých manažerů prohlášení s názvem “Nedáme se zastrašit!”

30. 1. 2004 – Koláček s Otavou odstoupili ze svých funkcí ve vedení OKD.

26. 2. 2004 – Soudní znalec Rudolf Doucha z firmy Vox Consult vyčíslil státní podíl v OKD na 2,08 miliardy korun.

12. 3. 2004 – Karbon Invest nabídl za akcie státu 2,25 miliardy (201,80 Kč/akcie) a za tuto cenu se rozhodla Špidlova vláda 45,88% podíl v OKD prodat.

30. 4. 2004 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS) označil kupní cenu nabídnutou Karbon Invest za neodpovídající tržním podmínkám a nařídil neprodávat státní podíl v OKD pod 3,5 miliardy korun.

Vláda Stanislava Grosse – ministr financí: Bohuslav Sobotka — ministr průmyslu a obchodu: Milan Urban

15. 9. 2004prodej majetku státu v OKD firmě Karbon Invest za 4,1 miliardy (367,72 Kč/akcie)

Podzim 2004 – Koláčkovi s Otavou byl kvůli policejnímu vyšetřování obstaven majetek.

 


[1] https://albatros.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/FAAE86474FACC8DBC12571B6006EDB73; dále https://albatros.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/71C5DB62EAF91A69C12571B6006FF05D

V záznamu z tiskové konference po schůzi vlády ČR, která se konala 23.6. 1999 na zámku Havířov, premiér Miloš Zeman a ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr vysvětlují, že vláda zamítla návrh restrukturalizace OKD podle představ Viktora Koláčka a zpracovala návrh vlastní, který se bude dále projednávat (Viz https://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/tiskova-konference-po-schuzi-vlady-cr-23–6–1999-1045/).

Roku 1999 také vznikl program “Tvorba nových pracovních příležitostí v utlumované části OKD”, na jehož zabezpečení vláda vyčlenila dotaci 350 milionů korun. Ke konci roku 2001 se realizovalo 37 projektů podporujících pracovní uplatnění bývalých zaměstnanců OKD a vytvořilo se 1328 nových pracovních míst (Viz https://www.vlada.cz/assets/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2010-cr/milos-zeman/vysledky_hp_20329.pdf).

[2] https://albatros.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/AADDCB2BB25EFED4C12571B6006EB5F4

[3] https://albatros.odok.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/28C90DDF70CBE71CC12571B6006DA104

Společnost Nová Huť byla největším odběratelem koksovatelného uhlí vytěženého v OKD. Roku 2012 vypadala struktura konečných odběratelů uhlí vhodného ke koksování takto: 24,6% Nová Huť, a. s.; 20% OKD, OKK, a. s.; 10,7% Třinecké železárny, a. s.; 44,7% vývoz (Viz Výroční zpráva OKD za rok 2002, http://www.okd.cz/cs/o-nas/vyrocni-zpravy). I dnes patří tento hutnický komplex přejmenovaný na ArcelorMittal Ostrava, a. s. mezi hlavní odběratele koksovatelného uhlí OKD (Viz Konsolidovaná výroční zpráva OKD za období 9. 5. 2016-31. 12. 2016, http://www.okd.cz/cs/o-nas/vyrocni-zpravy).

[4] https://archiv.ihned.cz/c1-11181110-vlastnici-okd-jdou-do-ostreho-sporu-se-statem; dále https://archiv.ihned.cz/c1-11212700-vedeni-spolecnosti

[5] https://albatros.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/CFCA3681E6A1F2A6C12571B6006D3465

[6] https://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/048schuz/s048102.htm

[7] https://www.novinky.cz/krimi/20739-policie-zatkla-uhlobarona-kolacka.html

[8] https://www.novinky.cz/krimi/20786-treti-obvineny-v-kauze-okd-prisel-na-policii-sam.html; dále http://www.euro.cz/byznys/viktor-kolacek-za-mrizemi-868543

[9] https://www.novinky.cz/krimi/21083-karbon-invest-zatceni-sefu-je-ostudou-ceske-vlady.html; dále http://ekonomika.idnes.cz/policie-obvinila-tretiho-uhlobarona-dvi-/ekonomika.aspx?c=A031129_115136_ekonomika_mhk

[10] Výroční zpráva OKD za rok 2003, http://www.okd.cz/cs/o-nas/vyrocni-zpravy; dále http://ekonomika.idnes.cz/viktor-kolacek-odchazi-z-vedeni-okd-duv-/ekonomika.aspx?c=A040130_122522_ekonomika_ven

[11] http://ceskapozice.lidovky.cz/privatizace-okd-inkriminovany-posudek-cislo-50-fqb-/tema.aspx?c=A151014_133358_pozice-tema_kasa

[12] https://albatros.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/3B071661037A2E70C12571B6006C9C74

[13] https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejna-podpora/171-uohs-kupni-cena-za-okd-je-nizka.html

[14] Vladimír Špidla rezignoval na post premiéra a předsedy ČSSD po debaklu strany v červnových eurovolbách 2004. V obou funkcích ho nahradil tehdejší první místopředseda vlády a ministr vnitra Stanislav Gross. (Viz https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vladimir-spidla-rezignoval-na-post-predsedy-cssd-i-vlady-kabinet-poda-demisi_200406271015_mkopp)

[15] https://albatros.odok.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/21C807C013A6F287C12571B6006F4B1D

[16] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1425281-reporteri-ct-kauza-s-uhlobarony-pokracuje-cerna-jak-uhli

[17]  Zájem o koupi státního podílu v OKD měla i investiční skupina Penta. (Viz http://www.pentainvestments.com/cs/press-release/za-podil-statu-v-okd-dame-4-miliardy-korun-3uZe73.aspx)

[18] https://www.irozhlas.cz/ekonomika/expert-u-soudu-cas-na-zpracovani-znaleckeho-posudku-k-okd-neodpovidala-realite_1707191237_mos; dále https://byznys.ihned.cz/c1-65784500-revizni-posudek-potvrdil-spatne-oceneni-akcii-okd-z-roku-2004-stat-na-prodeji-prodelal-temer-pet-miliard

Např. podle znaleckého posudku Ernst&Young z března 2006, který si vyžádal Krajský soud v Ostravě kvůli rozhodování o zániku a rozdělení OKD, byla (k 31. prosinci 2015) hodnota čistého obchodního majetku OKD 52,34 miliardy korun. Jednalo se o více než dvakrát větší částku, než je vyčíslena v rozhodnutí Grossovy vlády o prodeji státních akcií OKD společnosti Karbon Invest o rok dříve – výše základního kapitálu OKD, a. s. zde tehdy byla ohodnocena na 24,3 miliard korun (Viz Znalecký posudek č. 2/14202352/06 o ocenění jmění společnosti OKD, a. s., http://denikreferendum.cz/clanek/20653-dosud-nepublikovane-posudky-k-privatizaci-okd-byl-to-zlocin; dále https://albatros.odok.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/21C807C013A6F287C12571B6006F4B1D).

[19]  http://www.denik.cz/z_domova/znalec-posudek-pro-privatizaci-okd-nezahrnoval-dcerine-firmy-20160219.html

[20]  http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/2185411-soud-pokracuje-v-projednavani-kauzy-ceny-okd-podle-svedka-byl-puvodni-znalecky

[21] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1425281-reporteri-ct-kauza-s-uhlobarony-pokracuje-cerna-jak-uhli

[22] http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/ceska-vlada-rozhodla-o-prodeji-statnich-podilu-v-dolech

Stanislav Gross – raketový vzestup, strmý pád

Bylo to nějak časně na jaře roku 2014, kdy režisér Jan Látal se svými kolegy obešel několik novinových redakcí a pustil redaktorům – komentátorům úryvky z připravovaného dokumentárního cyklu Expremiéři, na nichž hovořil expremiér Stanislav Gross. Viditelně pohublý expolitik se před neviditelným obecenstvem omlouval, ospravedlňoval a hovořil o své cestě k Bohu: „Všem vám, kteří jste mi před x lety důvěřovali a pak jste měli pocit, že jsem Vás zklamal, tak Vám se omlouvám.” Jen hrstka zasvěcených tehdy věděla, že umírá na nevyléčitelnou amyotrofickou laterální sklerózu, při níž se na konci člověk při plném vědomí zaživa udusí.[1]

Nutno dodat, že novináře nepřesvědčil. Přitom na začátku vše vypadalo tak růžově…

Mladý, nadějný a cílevědomý

Do Sněmovny byl poprvé zvolen v roce 1992 ještě jako předseda samostatné organizace Mladých sociálních demokratů. O rok později sice už musel coby bývalý šéf vysvětlovat nejasné finanční transakce Rady mládeže Čech, Moravy a Slezska, kde se záhadným způsobem ztratily dva milióny korun. Vysvětlování ustál bez jakéhokoliv škraloupu.[2]

Bylo jasné, že jde o politika, na kterého veřejnost nezapomene. Už v roce 1994 se stal předsedou poslaneckého klubu ČSSD, o dva roky později pak odborným mluvčím pro resort bezpečnosti a členem výboru pro obranu a bezpečnost Sněmovny. Do povědomí veřejnosti se zapsal o rok později svým obviněním směřovaným na Ministerstvo vnitra. „Inspekce MV nemá uvnitř policie autoritu, protože ministr vnitra Jan Ruml z ODS zcela úmyslně likvidoval a likviduje účinnou kontrolu v resortu,” prohlásil. Šlo o reakci na zátah v restauraci u Holubů, kde se scházel výkvět ruského organizovaného zločinu, kam ale současně rádi chodili i politici. Nutno dodat, že veškerá obvinění resort vnitra popřel.[3]

gross svatba ihned.cz
Svatba Stanislava Grosse a Miloš Zeman jako svědek ženicha| Zdroj: ihned.cz

Rok 1996 byl pro Grosse přelomový i z osobního hlediska. Vzal si svoji osudovou lásku, Šárku, která pracovala jako zástupkyně vedoucí parlamentní jídelny a záhy se proslavila nošením napodobenin luxusních kabelek. Svědkem na svatbě Stanislava Grosse byl jeho stranický šéf a současný prezident Miloš Zeman, který tehdy prohlásil, že jde coby svědek na svatbu poprvé. „Pokud se po mně bude chtít, abych se podepsal, budu váhat, zda mám udělat čtyři křížky, anebo zda se podepíšu, abych dokázal, že nejsem analfabet,” řekl tehdy Lidovým novinám Miloš Zeman, který o pár let později nemohl Grossovi přijít na jméno. Manželé se prý už tehdy shodli na dvou dětech – a podařilo se. O společném podnikání, které posléze vyústilo ve skandál, tehdy nikdo neměl ani tušení.[4]

Stejně jako se Grossovi dařilo v politice a v soukromém životě, uměl vzbuzovat i oblibu u veřejnosti. Svoje místo na kandidátce politické strany měl celkem jisté. Současně začal atakovat první místa žebříčků popularity veřejnosti, na nichž se udržel až do svého vynuceného odchodu z politiky v roce 2005.[5] Od té doby nikdo tak dlouho u veřejnosti neuspěl. Grossův vzestup pokračoval po pádu vlády Václava Klause v roce 1997, k němuž došlo v návaznosti na měnovou krizi, jež posléze (jak bývá v Česku zvykem) vyústila ve vnitrokoaliční krizi.

Korunní princ ČSSD v čele ministerstva vnitra

V roce 1998 se stal místopředsedou parlamentu, v roce 2000 jej pak tehdejší předseda vlády Miloš Zeman povolal do funkce ministra vnitra, aby nahradil svého kolegu Václava Grulicha. Ten sice ještě měsíc před “dobrovolnou” rezignací tvrdil, že se jej změny v tehdejším kabinetu netýkají, stejně jako Gross tvrdil, že je velmi nepravděpodobné, že jej premiér osloví. Koncem března ale bylo jasno: „S velkou pravděpodobností, hraničící téměř s jistotou, se ministrem vnitra stane Stanislav Gross,” vzkázal Milož Zeman ze své služební cesty po Norsku. A tak se i stalo.[6]

Gross vyhlásil boj proti ekonomické kriminalitě a avizoval velké změny v resortu. Nejprve se ovšem musel popasovat se zásahem Útvaru rychlého nasazení při uvalení nucené správy na tehdy jednu z největších komerčních bank IPB. Ozbrojenci v kuklách se samopaly, kteří vtrhli do kanceláře tehdejšího generálního ředitele IPB Jana Klacka, jinak váženého člena ČSSD, veřejnost ani nově jmenovaného nuceného správce zkrachovalé banky tak úplně neoslovili.[7]

demonstrace
Demonstrace proti zasedání MMF v Praze 26. září 2000 | Zdroj: idnes.cz

Nebyla to však jediná událost roku 2000, kdy musel ministr vnitra zasahovat ne zcela obvyklým způsobem. Na podzim v Praze proběhlo výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, které se zvrhlo v pouliční válku. O rok později pak Gross spolu s ředitelem inspekce Mikulášem Tominem a policejním prezidentem Jiřím Kolářem shodně vyvrátili použití nepříměřených prostředků a vůbec jakékoliv neadekvátní zásahy.[8] Pohled na demonstranty, jejichž vybavení často konkurovalo tomu policejnímu, jim v očích většiny veřejnosti dával za pravdu.

Faktem je, že Gross a policie si rozuměli. Možná i proto na něj o patnáct let později bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby, generál Andor Šándor, vzpomínal v dobrém. „Neviděl jsem výkonnějšího a lepšího ministra vnitra, který by dokázal věci spojené s ohrožením republiky a státu řešit takovým způsobem, jak to dokázal Stanislav Gross.“[9]

Vláda sebevrahů, jak někdejší premiér Miloš Zeman kabinet s tehdy největší “úmrtností” ministrů nazval, vydržela celé čtyři roky. Její konec ovšem neznamenal konec politika Stanislava Grose. Do čela ČSSD se sice už v roce 2001 dostal Vladimír Špidla, Miloš Zeman ale politiku ve skutečnosti neopustil. Povzbuzen vnitrostranickým referendem v roce 2003 kandidoval na funkci prezidenta. Nutno dodat, že neúspěšně a že se na jeho neúspěchu podílel i Stanislav Gross. Z těch dob se také datuje silná nenávist Zemana ke Grossovi. Nenávist až za hrob, jak se ukázalo po smrti Stanislava Grosse v roce 2015, kdy prezidentovi někdejší korunní princ levice nestál ani za pohřební věnec.

Stanislav Gross svoji účast ve “spiknutí” a propadu Miloše Zemana v prezidentské volbě potvrdil až v roce 2009. „(M. Zeman) Udělal několik chyb i faulů na své nejbližší spolupracovníky. Pro mě byl rozhodující faul, který udělal na Vladimíra Špidlu, když se snažil v rámci vyjednávání své kandidatury na prezidenta dosáhnout toho, aby Vladimír Špidla byl sesazen z čela sociální demokracie i vlády,“ vysvětlil Gross po letech v rozhovoru pro Lidové noviny, kde potvrdil, že v tajném hlasování hlasoval proti Zemanovi.[10] Zeman, který po potupné volbě prezidenta utekl ze Sněmovny bočními vrátky, nikdy nezapoměl.

Mezitím politická hvězda Stanislava Grosse stoupala. Ve vládě Vladimíra Špidly pokračoval coby ministr vnitra a také jako první místopředseda vlády. Jeho hvězdná chvíle ovšem přišla v červnu roku 2004, kdy se tehdejší premiér Špidla rozhodl podat demisi – po debaklu ve volbách do europarlamentu se necítil dost silný ani před svými spolustraníky, ani koaličními partnery.[11]

Gross nejmladším premiérem v historii ČR a předsedou ČSSD

Ve vládě i na postu předsedy ČSSD jej nahradil slibný mladý politik, Stanislav Gross, který přesvědčoval voliče, že to “myslí upřímně”. To, co tehdy nutně musel Gross vnímat jako cestu na vrchol, byl začátek jeho pádu. Z dnešního pohledu vlastně o nic nešlo. Na počátku roku 2005 začali novináři opět prověřovat “banalitu”. Kde vzal peníze (zhruba milion korun) na svůj barrandovský byt? Namísto aby zcela poklidně vysvětlil, že jej částečně zaplatil z poslaneckých náhrad jako o pár let později další z levicových premiérů Bohuslav Sobotka, zapletl se do nesmyslného kolotoče vytáček a lží, v nichž hrál hlavní roli nemajetný strýček Vik, neexistující směnky a igelitky s penězi. Co mu však doopravdy zlomilo vaz, nebylo poněkud krkolomné vysvětlování na téma “kde vzít a nekrást”, ale obyčejná kamarádka jeho ženy Šárky, Libuše Barková, která sice oficiálně provozovala restauraci s masážním salónem, zásoby jí ovšem dodavatel vozil do nevěstince v Nuslích, se kterým prý měla společnou jen účetní.

Barková_final
Propojení Libuše Barkové se Šárkou Grossovou se nakonec stalo Stanislavovi Grossovi osudným.

To, že měla manželka premiéra za kamarádku a spolupodnikatelku bordelmamá ovšem bylo na koaliční kolegy moc. Konec politické kariéry Stanislava Grosse, někdejšího mladého a nadějného korunního prince ČSSD, však nepřipomínal poklidné odcházení do politického důchodu ani vzdáleně.[12]

Povstal nový multimilionář

Tvrdit, že Gross po odchodu z politiky strádal jako jeho expřítel Miloš Zeman na Vysočině, by bylo dost zavádějící. V roce 2007 jej policie definitivně zprostila jakéhokoliv podezření z nekalostí při koupi pražského bytu. Sice nikdo nepřišel na to, kde peníze vzal, nikoho to už ale nezajímalo.

Mezitím se totiž ukázalo, že koupil a relativně (cca po půl roce) rychle prodal 31 procent akcií firmy Moravia Energo, což mu mělo vynést přes 90 milionů korun.[13] Dva roky trvalo prošetřování protikorupční policií i investigativní pátrání žurnalistů. Toho, co je o transakci skutečně známé, není moc: Gross měl akcie koupit od svého kamaráda a exnáměstka ministra průmyslu a obchodu Roberta Sýkory za 20 milionů. Peníze si měl půjčit od firmy Key Investment, která se posléze proslavila prodejem bezcenných cenných papírů municipalitám. Akcie měl od Grosse koupit miliardář Pavol Krúpa z Arca Capital Bohemia, který se proslavil jako agresivní nájezdník ze Slovenska a potenciální “zachránce” bývalých dolů OKD. Moravia Energo dva roky po celé kauze zkrachovala.[14]

3 gross
Grossovy pochybně financované nemovitosti – z pěněz, které vydělal na akciích Moravia Energo?

Dolce Vita Stanislava Grosse, který mohl zcela oficiálně skupovat nemovitosti (pro představu: vila ve Slivenci, byt v uzavřeném Hidden Bay v Miami na Floridě, panelový byt v Řepích apod.)[15] a  užívat si svého podivuhodného právnického titulu z nechvalně známých Plzeňských práv,[16] neměla dlouhého trvání.

Nemoc, která se zpočátku projevovala ovázanou rukou, postupovala rychle. Nakonec se nemohl ani sám najíst – ještě za jeho života se s ním přišli rozloučit jeho nejbližší přátelé. Mezi nimi i současný šéf společnosti Čez, Daniel Beneš.

Stanislav Gross zemřel 16. 3. 2015. S odstupem času lze říci, že byl typickým produktem porevoluční doby. A z dnešního pohledu znalosti kauz a skandálů, jež se počítají v řádech stamiliónů a miliard, byl vlastně docela slušným politikem. Odpuštění, po kterém toužil před smrtí, se mu však od “neviditelného obecenstva” nedostalo.

 


[1] http://zpravy.idnes.cz/gross-se-kal-v-televizi-prijal-krista-a-omluvil-se-vsem-jez-zklamal-1d4-/domaci.aspx?c=A140428_090300_domaci_jpl

[2] http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=1329ea01-2112-4c06-9ebe-1c0120c875b0&index=articles_cze_1900-1999_v2&qt=&qsmpl=stanislav+gross&qsr=&qsc=&qa=

[3] http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=246c18fc-780f-4b18-84ca-675eb0952c11&index=articles_cze_1900-1999_v2&qt=&qsmpl=stanislav+gross&qsr=&qsc=&qa; dále http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/exkluzivne/_zprava/432538

[4] http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=c453230a-92c9-44fa-8c02-9a3a559be964&index=articles_cze_1900-1999_v2&qt=&qsmpl=stanislav+gross&qsr=&qsc=&qa=

[5] https://www.stem.cz/popularita-premiera-stale-klesa/

[6] http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=3645e1a7-7700-404e-9c36-274d7a507213&index=articles_cze_2000-2003_v2&qt=&qsmpl=stanislav+gross+se+stal+ministrem+vnitra&qsr=&qsc=&qa

[7] http://mediasearch.newtonmedia.cz/news.php?uqid=d2ec1975-e3cb-4aae-8543-1cff2c6a56a1&index=articles_cze_2000-2003_v2&qt=&qsmpl=stanislav+gross+se+stal+ministrem+vnitra&qsr=&qsc=&qa

[8] http://zpravy.idnes.cz/gross-policiste-pri-mmf-vetsinou-nepochybili-fo4-/domaci.aspx?c=A010504_150110_praha_lin

[9] http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/General-Sandor-promluvil-o-tom-jaky-byl-Stanislav-Gross-371059

[10] http://www.lidovky.cz/gross-priznal-ze-se-pri-volbe-v-roce-2003-postavil-zemanovi-pzg-/zpravy-domov.aspx?c=A090525_230503_ln_domov_mpr

[11] http://zpravy.idnes.cz/spidla-rezignoval-padne-vlada-d2w-/domaci.aspx?c=A040625_213354_domaci_fri

[12] https://www.zena.cz/pribeh-jedne-demise-den-po-dni/r~i:article:38170/?redirected=1502900640

[13] http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/exkluzivne/_zprava/stanislav-gross-dostal-za-akcie-moravia-energo-110-milionu-kc–607709; dále https://archiv.ihned.cz/c1-37815630-na-stope-vysokych-prijmu-expremiera-grosse-za-pul-roku-vydelal-pres-90-milionu

[14] https://zpravy.aktualne.cz/domaci/gross-inkasoval-za-akcie-moravia-energo-110-milionu/r~i:article:642730/?redirected=1502915707

[15] http://zpravy.idnes.cz/nemovitosti-expremiera-stanislava-gross-fgf-/domaci.aspx?c=A130514_151138_domaci_jav

[16] http://zpravy.idnes.cz/podivna-studia-stanislava-grosse-dlj-/domaci.aspx?c=A080318_222431_domaci_mia

Miliardy v politice II aneb když se dva perou, třetí se směje

Malé strany opět usilují o přízeň voličů ve sněmovních volbách. ODA vzkříšená miliardářem Pavlem Sehnalem, Babišův obdivovatel Dalibor Dědek kandidující za STAN, podnikatel Marek Dospiva financující Realisty či slovenský megaloman Pavol Krúpa propagující Dobrou volbu. Mají tyto strany potenciál překročit 5% hranici hlasů pro vstup do Poslanecké sněmovny? Či mají funkci spoilerů odčerpávajících hlasy velkým stranách a sloužících ve prospěch jednoho konkrétního navenek skrytého subjektu?

Vzpomeňme, jak někdejší ropný magnát a politický vezeň ruského režimu Michail Chodorkovskij popisoval volební strategie a vychytralost Kremlu, kde cílem některých nových politických uskupení v Rusku je oslabení politické opozice Vladimíra Putina. Např. v rámci voleb do Státní dumy (ruská obdoba Poslanecké sněmovny) 2016 kandidovala staro-nová Strana růstu (do roku 2016 známá pod názvem Správná věc) Borise Titovova. Proč se tato strana rozhodla kandidovat pod novou značkou bez vidiny možného úspěchu a překročení minimální 5% hranice? Ač se toto politické uskupení navenek tvářilo jako strana s liberální, proevropskou orientací, spíše se jednalo o projekt skrytě podporovaný přímo z Kremlu. Ruský vědec zabývající se politikou Dimtry Oreshkin tehdy tvrdil, že Titov je Putinův člověk a jeho strana pravděpodobně funguje jako alternativa k opozičnímu PARNASU či Jablku za účelem jejich volebního oslabení. Titovova strana ve volbách 2016 nakonec získala 1,5% hlasů, které mohly značně ovlivnit volební výsledek a zamezit vstupu do ruské sněmovny pro výše zmíněné opoziční strany (volební výsledky: PARNAS 1%, Jablko 3,2%).

“Když nemůžeš zastavit krvácení, staň se jeho skrytým podporovatelem.”

Metoda “když nemůžeš zastavit krvácení, staň se jeho skrytým podporovatelem” se pomalu přesouvá i do českého prostředí. Zdá se, jakoby si Andrej Babiš pečlivě budoval svůj politický harém bohatých podnikatelů. Pavel Sehnal vnímá Babiše jako svůj vzor pro vstup do politiky a do budoucna s ním plánuje spolupracovat. Dalibor Dědek v minulých volbách Babiše podporoval a neskrývá svůj obdiv k němu. Námluvy mezi Babišem a předsedou hnutí Realistů Petrem Robejškem probíhaly hned po oficiálním založení strany na večeři domluvené sponzorem Realistů Markem Dospivou. Pavol Krúpa také nezastírá svou spřízněnost s šéfem hnutí ANO a působí jako jeho hlásná trouba proklamující Sobotkovu vinu za špatnou privatizaci OKD.

Bude tedy při sněmovních volbách platit české přísloví: “když se dva perou, třetí se směje”? Sebere ODA hlasy pravicovým subjektům? Ochudí STAN svého bývalého spojence TOP 09? Oslabí Realisté ODS? Podpoří Dobrá volba Babišovu rétoriku v kauze OKD a připraví ČSSD o hlasy jejích tradičních voličů v Moravskoslezském kraji? A bude se Andrej Babiš na závěr smát? Pokud sestaví vládu, tak se možná bude až za břicho popadat a příští volby může kandidovat s podporou Ruské federace jako menší bratr Vladimíra Putina.

 

Miliardy v politice – Dobrá volba z Čeladné?

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Miliardy ze soukromého podnikatelského sektoru se začaly aktivně přesouvat do politických vod. Toky peněz z kont zámožných podnikatelů již však neproudí do vysoké politiky osamoceně, ale společně se svými majiteli. Podívejme se blíže na příběh kolem moravského Beverly Hills – Čeladné. Zde dlouhodobě působí duo Pavol Lukša – Stanislav Pros, nyní s podporou megalomanského a trochu šíleného bojovníka za odtunelované OKD Pavola Krúpy.

Pavol Lukša, známý pod svou marketingovou přezdívkou Robin Hood z Čeladné, je politicky angažovaný od počátku devadesátých let. Působil hned v několika stranách. Roku 1994 byl v Čeladné na Frýdecko-Místecku zvolen starostou za KDU-ČSL, dále v letech 2005-2006 působil také jako její místopředseda. Roku 2009 změnil stranický dres a vstoupil do TOP 09, šest let byl v pozici místopředsedy strany, v letech 2010-2013 zastával funkci poslance. Minulý rok kvůli údajné konfrontační politice, jež obsahuje “pouze útoky, agresivitu a nenabízí žádná řešení”, a neshodám s Miroslavem Kalouskem TOP 09 opustil a založil vlastní stranu s názvem Dobrá volba. Ač ve svých politických začátcích sklízel úspěch, jeho odcházení z vysoké politiky není idylické. Ve sněmovních volbách 2013 byl jako lídr TOP 09 a STAN v Moravskoslezském kraji “vykroužkován” z kandidátky. Také krajské volby 2016 znamenaly pro něj a jeho nově založenou stranu fiasko – jako lídr Moravskoslezského kraje (jediný kraj ve kterém jeho strana kandidovala) získal pouhých 0,59% hlasů.

eladná prosper-golf.cz
Prosper Golf Resort Čeladná | Zdroj: prosper-golf.cz

Jediná reálná mocenská funkce, která Lukšovi ještě zbývá, je post starosty Čeladné, který si drží s menší přestávkou více než dvacet let. Za dobu jeho dlouholetého působení v čele obce se z nevzhledného, ale za první republiky vyhlášeného rekreačního střediska stal luxusní resort a golfové impérium vlivného byznysmena a bývalého agenta StB Stanislava Prose (Prosper Golf Resort Čeladná). Na renovaci obce si Lukša vzal ve Švýcarsku úvěr tři miliony dolarů (přes 100 milionů korun), jehož ručitelem se stal právě již zmíněný Stanislav Pros.

Až nadmíru pozoruhodné je propojení Lukši a Prose nejen v prostředí byznysu. S příchodem podnikatele Pavola Krúpy jako proklamátora Lukšovy strany Dobrá volba se ukázalo i další názorové souznění a angažovanost všech tří mužů – kauza OKD. Dobrá volba nemá žádný program, na svých webových stránkách uveřejňuje pouze bezduché a obecné desatero (deset prázdných frází typu “Naše peníze mají zůstat doma” či “Pro poctivé a slušné lidi uděláme všechno”). Stranický tým tvoří čtyři lidé (včetně Lukši) a dále menší skupinka podporovatelů. Zvláštní, že o Pavolovi Krúpovi, nyní nejaktivnějším stoupenci strany a vášnivém diskutérovi na téma OKD, není na stranickém webu žádná zmínka.

Krupa Zeman investicniweb.cz
Krúpa se účastnil Zemanovy cesty do Číny v květnu tohoto roku | Zdroj: investicniweb.cz

Slovenský miliardář a megaloman Pavol Krúpa v rámci propagační kampaně a možná až nenasytné touhy být vidět a slyšet poslední dobou poskytuje rozhovory, kde může. Do českého povědomí se ale dostal už v roce 2007, kdy jeho skupina Arca Capital koupila za sto milionů podíl ve společnosti Moravia Energo a přispěla tak k pohádkovému zbohatnutí expremiéra Stanislava Grosse. Obchod, ze kterého Gross inkasoval osmdesát milionů a koupil své rodině např. luxusní letní sídlo na Floridě, byl takovým Krúpovým nášlapem do zkorumpované bažiny české politiky a byznysu. Nyní chce Krúpa do politiky vstoupit aktivně jako podporovatel strany podle jeho slov “morálního a zásadového” podnikatele Pavola Lukši. Oba muži sdílí jistou empatii k Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi. Podle Krúpy jsou Babiš a Zeman ti, kteří z hlediska byznysu svojí činností posouvají republiku dále, ale jako invazivnímu a ziskuchtivému podnikateli mu samozřejmě nevadí, že se jedná o protlačování obchodu hlavně v totalitních státech, bez důrazu na dodržování demokratických principů a lidských práv. Krúpa dokonce prohlašoval, že Zemanovi zafinancuje jeho letošní návštěvu Číny, pokud mu ji sněmovna zakáže (nakonec se výpravy do Číny účastnil jako pasažér letadla). Na osobním webu Pavola Lukši zase můžeme najít texty, jež vypadají jako otevřená politická agitka na podporu prezidenta a předsedy ANO. Zdá se, že Andrej Babiš najal do svých služeb dvě nové loutky, jež mu pomohou rozvířit vody kolem OKD, které mu slouží jako nástroj k útokům na Sobotku a ČSSD. I sám Krúpa otevřeně přiznává, že jeho vstup do politiky je marketingový krok. O to více je poté úsměvné a těžko uvěřitelné, že tomuto podnikateli ze Slovenska, tak leží na srdci správný vývoj české země, o které mluví jako o “naší zemi”. Navíc se angažuje v rámci tuzemských sněmovních voleb, ve kterých bez českého občanství nemůže ani kandidovat.

OKD_2_v2
“Transakce ve stínu OKD” | Transakce mezi Viktorem Koláčkem, Petrem Otavou a Stanislavem Prosem

Čeladná se díky finanční prosperitě a velkým podnikatelským ambicím dua Lukša – Pros stala žádanou lokalitou, kde si své bydlení staví slavní sportovci, celebrity či politici. Pozadí těchto velkých investic do renovace obce a jejich původ však vzbuzuje značné pochybnosti. Jakoby si společně se vznikem Lukšovy strany a Krúpovou volební kampaní za odtunelované OKD mohl Stanislav Pros zavzpomínat na “staré dobré časy”, kdy jeho společnost Prosper Trading skupovala akcie OKD a nakonec si díky finančním machinacím s Petrem Otavou a Viktorem Koláčkem vydělali minimálně 2,5 miliardy na půjčce od posléze zkrachovalé banky IPB. Možná právě Čeladná a její rozvoj jsou financované z těchto vytunelovaných miliard, které nakonec vedly k pochybnému prodeji OKD Koláčkovi s Otavou. Takže nakonec by Krúpa spíš měl začít svoje pátrání po rozkradených miliardách v OKD přímo v Čeladné u svých dobrých známých podnikatelů.