První článek (OKD – První fáze privatizace) zabývající se kauzou OKD jsme ukončili v prosinci roku 1998, kdy společnost Karbon Invest Viktora Koláčka a Petra Otavy držela většinový akcionářský podíl 48,5% akcií OKD získaný prostřednictvím koupě společnosti Prosper Trading Stanislava Prose. Stát takto ztratil v OKD své rozhodující pravomoci a Pros s Koláčkem a Otavou na celé finanční transakci vydělali minimálně 2,5 miliardy. Tyto peníze si Pros půjčil z banky IPB a nikdy jí je nesplatil, neboť v roce 2000 zkrachovala. Díky finančním machinacím a majetkovým přeměnám mezi výše zmíněnou trojicí podnikatelů a jejich firmami se Koláček s Otavou stali nejenom majoritními vlastníky OKD, ale i majiteli podílů v Českomoravských dolech, Metalimexu a Sokolovské uhelné, což jim napomohlo k získání pozice významných hráčů na poli těžebního průmyslu.
Společnost Karbon Invest vlastněná Koláčkem a Otavou tedy od roku 1998 měla majoritu v OKD a usilovala i o získání menšinového 45,88% podílu státu a jeho uplné vytěsnění z dohledu nad Ostravsko-karvinskými doly. Již vláda Miloše Zemana zvolená v červnových volbách 1998 se otázkou restrukturalizace OKD a stanovením variant majetkoprávního řešení situace musela zabývat.[1] V květnu 2001 přijala usnesení č. 453, podle něhož restrukturalizace společnosti řešící podnikatelské aktivity její činné a útlumové části (včetně majetkového vypořádání) měla probíhat. Dokument předložený ministrem průmyslu a obchodu a místopředsedou vlády Miroslavem Grégrem ukládal OKD prodej jejích utlumovaných dolů (odštěpného závodu Důl Odra) státnímu podniku Diamo za symbolickou jednu korunu. Již v tomto usnesení bylo také stanoveno, že „po ukončení restrukturalizace společnosti OKD, a. s. bude zbytková majetková účast státu v očištěné společnosti privatizována.“[2] Takže s doprivatizací státního podílu v OKD se počítalo už v období Zemanovy vlády.
V červnu 2002 zahájila vláda exkluzivní jednání na odprodej státního podílu v OKD s nizozemskou společností LNM Holdings (nyní je součástí největšího světového ocelářského a těžařského holdingu ArcelorMittal), která ve stejné době odkoupila také státní majetek (67,25% akcií) v rámci privatizace ostravského hutnického a strojírenského komplexu Nová Huť.[3] Toto vládní rozhodnutí o exkluzivitě na prodej obchodního podílu státu v OKD se velmi nelíbilo předsedovi představenstva společnosti Viktoru Koláčkovi a jeho společníkovi Petrovi Otavovi, neboť chtěli tento podíl získat pro svoji firmu Karbon Invest. Situace se vyhrotila hned dva týdny od zahájení vládního jednání s LNM Holdings na řádné valné hromadě OKD, kde byli odvoláni dva zástupci státu z dozorčí rady a třetí na svou funkci abdikoval. Takto stát pozbyl svých akcionářských hlasovacích práv a přístupu k informacím o společnosti. Třemi ze čtyř nových členů v dozorčí radě se stali lidé příbuzensky spříznění s vlastníky Karbon Invest – Koláčkem a Otavou. V té době Karbon Invest vlastnil nadpoloviční obchodní podíl v OKD – 50,002%.[4]
V listopadu 2003 zahájila Špidlova vláda exkluzivní jednání na získání zbývajících státních akcií v OKD nyní však s jeho dominantním soukromým investorem – společností Karbon Invest.
V půlce června 2002 probíhaly také sněmovní volby a z nich vzešlá nová vláda Vladimíra Špidly pokračovala v dořešení privatizace OKD. V listopadu 2003 zahájila vláda exkluzivní jednání na získání zbývajících státních akcií v OKD nyní však s jeho dominantním soukromým investorem – společností Karbon Invest.[5] Současný premiér Bohuslav Sobotka ve svém projevu na schůzi Poslanecké sněmovny dne 30. 6. 2016 k tématu nevýhodné privatizace OKD vysvětloval, že k jednání s Karbon Invest Špidlova vláda (ve které zastával funkci ministra financí) přistoupila kvůli zachování stability ve společnosti. Podle něj se jednalo o logický krok, neboť Koláček s Otavou státu vyhrožovali, že prodají bytový fond OKD za tržní ceny a brali si „jako rukojmí horníky i nájemníky“.[6]
Dva týdny od započetí jednání o odkupu státního podílu v OKD ve prospěch Karbon Invest policie zatkla předsedu představenstva OKD Viktora Koláčka spolu s bývalým místopředsedou představenstva společnosti Janem Przybylou.[7] Předseda dozorčí rady Petr Otava se kvůli obavě z uvalení vazby na jeho osobu přihlásil na policii sám den po zatčení svých kolegů. Policie všechny tři obvinila z trestného činu zneužívání informací v obchodním styku mezi Karbon Invest, OKD a Českomoravskými doly (dceřiné firmy Karbon Invest) a zahájila jejich trestní stíhání na svobodě. Premiér Vladimír Špidla policejní zadržení komentoval slovy: „Nepochybuji o tom, že policie má své důvody, které jsou podpořeny důkazy,… Je-li tomu tak, pak je její konání správné.“ Podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana by vyšetřování majitelů Karbon Invest mohlo mít „velký vliv na rozhodování státu z hlediska prodeje minoritního podílu OKD“.[8] V prosinci 2003 vedení Karbon Invest vydalo na protest proti policejní akci prohlášení s názvem „Nedáme se zastrašit!“, ve kterém označilo zatčení svých šéfů za „ostudu české vlády“ a „nedůstojný pokus ovlivnit závěrečnou fázi privatizace OKD“.[9] V lednu 2004 Koláček s Otavou odstoupili ze svých funkcí ve vedení OKD.[10]
Než došlo k vládnímu schválení privatizace OKD do rukou Karbon Invest, musel být vypracován posudek oceňující hodnotu společnosti. V únoru 2004 vyčíslil znalec Rudolf Doucha z firmy Vox Consult státní podíl na 2,08 miliardy korun. V březnu téhož roku nabídl Karbon Invest za akcie státu 2,25 miliardy (201,80 Kč/akcie)[11] a za tuto cenu se rozhodla Špidlova vláda 45,88% podíl v OKD prodat.[12] Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS) ale v dubnu 2004 označil kupní cenu nabídnutou Karbon Invest za neodpovídající tržním podmínkám a nařídil neprodávat státní podíl v OKD pod 3,5 miliardy korun.[13] Na podzim se vláda nyní pod vedením Stanislava Grosse[14] nakonec rozhodla prodat majetek státu v OKD za 4,1 miliardy (367,72 Kč/akcie).[15] Ve stejné době soud Koláčkovi s Otavou kvůli policejnímu vyšetřování obstavil majetek.[16]
Je více než zarážející, že Grossův kabinet umožnil prodej státního majetku bez výběrového řízení pochybnému subjektu, jehož hlavní manažeři v době prodeje již formálně nebyli ve vedení své firmy a kvůli trestnímu obvinění jim byl obstaven majetek.
Je více než zarážející, že Grossův kabinet umožnil prodej státního majetku bez výběrového řízení[17] pochybnému subjektu, jehož hlavní manažeři v době prodeje již formálně nebyli ve vedení své firmy a kvůli trestnímu obvinění jim byl obstaven majetek. Také posudek stanovující hodnotu OKD byl později předmětem sporů. V říjnu 2015 (9. 10. 2015) začal soud s prokuristou znaleckého ústavu Vox Consult Rudolfem Douchou a dvěma vysokými úředníky Fondu národního majetku (FNM) Pavlem Kutou a Janem Škurkem. Podle státního zástupce měl být stát na základě chybně vypracovaného posudku ochuzen minimálně o 5,7 miliardy korun.[18] Všichni obžalovaní se mimo jiné před soudem hájili, že prodejní cena státního podílu se domlouvala na úrovni tehdejších ministrů financí a průmyslu, kterými byli Bohuslav Sobotka a Milan Urban, ne na základě znaleckého posudku.[19] Soudní spor stále pokračuje, 1. září tohoto roku by měl v rámci procesu přijít vypovídat jako svědek současný premiér Bohuslav Sobotka.[20]
I přesto, že byli Koláček s Otavou obžalováni v případu údajného tunelování OKD a systematického obohacování se na úkor státu, pro vládu Stanislava Grosse byli běžným obchodním partnerem. „Těžko můžete o někom, kdo zatím nebyl pravomocně odsouzený, říci, že je to člověk, se kterým stát nemůže obchodovat,“ uvedl tehdy Gross.[21] Tehdejší ministr průmyslu a obchodu Milan Urban změnil svůj počáteční názor na věc a v této souvislosti později uvedl, že obvinění Koláčka a Otavy nemůže narušit prodej minoritního podílu OKD Karbon Invest, neboť není vyšetřována společnost Karbon Invest, ale soukromé osoby a vláda prodává svůj podíl právě této společnosti, ne soukromým osobám.[22] Zvláštní argumentace našich ústavních činitelů, kterým by měla ležet na srdci hlavně transparentnost a způsobilost prodeje a také věrohodnost obou manažerů kupujícího subjektu. V případě OKD jsme ale svědky opaku. Rétorika jak premiéra, tak ministra průmyslu a obchodu spíše připomínala mluvu hazardních hráčů než dobrého hospodáře a opatrovatele státního jmění.
Na pokračování příběhu o kauze OKD se těšte v příštím závěrečném článku.
Přehled událostí
Vláda Miloše Zemana – ministr financí: Jiří Rusnok — ministr průmyslu a obchodu: Miroslav Grégr
9. 5. 2001 – Vláda přijala usnesení č. 453, které ukládalo OKD prodej jejích utlumovaných dolů (odštěpného závodu Důl Odra) státnímu podniku Diamo za symbolickou jednu korunu.
5. 6. 2002 – zahájení exkluzivního jednání na odprodej státního podílu v OKD s nizozemskou společností LNM Holdings – proti tomuto vládnímu rozhodnutí se ostře ohradili majitelé Karbon Invest (Viktor Koláček, Petr Otava)
19. 6. 2002 – Na řádné valné hromadě OKD byli odvoláni dva zástupci státu z dozorčí rady a třetí na svou funkci abdikoval – stát takto pozbyl svých akcionářských hlasovacích práv a přístupu k informacím o společnosti.
Vláda Vladimíra Špidly – ministr financí: Bohuslav Sobotka — ministr průmyslu a obchodu: Jiří Rusnok/Milan Urban
12. 11. 2003 – zahájení exkluzivního jednání na získání zbývajících státních akcií v OKD s jeho dominantním soukromým investorem – společností Karbon Invest
28. 11. 2003 – Policie zatkla Viktora Koláčka spolu s bývalým místopředsedou představenstva OKD Janem Przybylou, Petr Otava se přihlásil na policii sám den po zatčení svých kolegů – byli obviněni z trestného činu zneužívání informací v obchodním styku.
3. 12. 2003 – Vedení Karbon Invest vydalo na protest proti policejnímu vyšetřování svých manažerů prohlášení s názvem „Nedáme se zastrašit!“
30. 1. 2004 – Koláček s Otavou odstoupili ze svých funkcí ve vedení OKD.
26. 2. 2004 – Soudní znalec Rudolf Doucha z firmy Vox Consult vyčíslil státní podíl v OKD na 2,08 miliardy korun.
12. 3. 2004 – Karbon Invest nabídl za akcie státu 2,25 miliardy (201,80 Kč/akcie) a za tuto cenu se rozhodla Špidlova vláda 45,88% podíl v OKD prodat.
30. 4. 2004 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS) označil kupní cenu nabídnutou Karbon Invest za neodpovídající tržním podmínkám a nařídil neprodávat státní podíl v OKD pod 3,5 miliardy korun.
Vláda Stanislava Grosse – ministr financí: Bohuslav Sobotka — ministr průmyslu a obchodu: Milan Urban
15. 9. 2004 – prodej majetku státu v OKD firmě Karbon Invest za 4,1 miliardy (367,72 Kč/akcie)
Podzim 2004 – Koláčkovi s Otavou byl kvůli policejnímu vyšetřování obstaven majetek.
[1] https://albatros.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/FAAE86474FACC8DBC12571B6006EDB73; dále https://albatros.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/71C5DB62EAF91A69C12571B6006FF05D
V záznamu z tiskové konference po schůzi vlády ČR, která se konala 23.6. 1999 na zámku Havířov, premiér Miloš Zeman a ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr vysvětlují, že vláda zamítla návrh restrukturalizace OKD podle představ Viktora Koláčka a zpracovala návrh vlastní, který se bude dále projednávat (Viz https://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/tiskova-konference-po-schuzi-vlady-cr-23–6–1999-1045/).
Roku 1999 také vznikl program „Tvorba nových pracovních příležitostí v utlumované části OKD“, na jehož zabezpečení vláda vyčlenila dotaci 350 milionů korun. Ke konci roku 2001 se realizovalo 37 projektů podporujících pracovní uplatnění bývalých zaměstnanců OKD a vytvořilo se 1328 nových pracovních míst (Viz https://www.vlada.cz/assets/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2010-cr/milos-zeman/vysledky_hp_20329.pdf).
[2] https://albatros.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/AADDCB2BB25EFED4C12571B6006EB5F4
[3] https://albatros.odok.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/28C90DDF70CBE71CC12571B6006DA104
Společnost Nová Huť byla největším odběratelem koksovatelného uhlí vytěženého v OKD. Roku 2012 vypadala struktura konečných odběratelů uhlí vhodného ke koksování takto: 24,6% Nová Huť, a. s.; 20% OKD, OKK, a. s.; 10,7% Třinecké železárny, a. s.; 44,7% vývoz (Viz Výroční zpráva OKD za rok 2002, http://www.okd.cz/cs/o-nas/vyrocni-zpravy). I dnes patří tento hutnický komplex přejmenovaný na ArcelorMittal Ostrava, a. s. mezi hlavní odběratele koksovatelného uhlí OKD (Viz Konsolidovaná výroční zpráva OKD za období 9. 5. 2016-31. 12. 2016, http://www.okd.cz/cs/o-nas/vyrocni-zpravy).
[4] https://archiv.ihned.cz/c1-11181110-vlastnici-okd-jdou-do-ostreho-sporu-se-statem; dále https://archiv.ihned.cz/c1-11212700-vedeni-spolecnosti
[5] https://albatros.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/CFCA3681E6A1F2A6C12571B6006D3465
[6] https://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/048schuz/s048102.htm
[7] https://www.novinky.cz/krimi/20739-policie-zatkla-uhlobarona-kolacka.html
[8] https://www.novinky.cz/krimi/20786-treti-obvineny-v-kauze-okd-prisel-na-policii-sam.html; dále http://www.euro.cz/byznys/viktor-kolacek-za-mrizemi-868543
[9] https://www.novinky.cz/krimi/21083-karbon-invest-zatceni-sefu-je-ostudou-ceske-vlady.html; dále http://ekonomika.idnes.cz/policie-obvinila-tretiho-uhlobarona-dvi-/ekonomika.aspx?c=A031129_115136_ekonomika_mhk
[10] Výroční zpráva OKD za rok 2003, http://www.okd.cz/cs/o-nas/vyrocni-zpravy; dále http://ekonomika.idnes.cz/viktor-kolacek-odchazi-z-vedeni-okd-duv-/ekonomika.aspx?c=A040130_122522_ekonomika_ven
[11] http://ceskapozice.lidovky.cz/privatizace-okd-inkriminovany-posudek-cislo-50-fqb-/tema.aspx?c=A151014_133358_pozice-tema_kasa
[12] https://albatros.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/3B071661037A2E70C12571B6006C9C74
[13] https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejna-podpora/171-uohs-kupni-cena-za-okd-je-nizka.html
[14] Vladimír Špidla rezignoval na post premiéra a předsedy ČSSD po debaklu strany v červnových eurovolbách 2004. V obou funkcích ho nahradil tehdejší první místopředseda vlády a ministr vnitra Stanislav Gross. (Viz https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vladimir-spidla-rezignoval-na-post-predsedy-cssd-i-vlady-kabinet-poda-demisi_200406271015_mkopp)
[15] https://albatros.odok.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/21C807C013A6F287C12571B6006F4B1D
[16] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1425281-reporteri-ct-kauza-s-uhlobarony-pokracuje-cerna-jak-uhli
[17] Zájem o koupi státního podílu v OKD měla i investiční skupina Penta. (Viz http://www.pentainvestments.com/cs/press-release/za-podil-statu-v-okd-dame-4-miliardy-korun-3uZe73.aspx)
[18] https://www.irozhlas.cz/ekonomika/expert-u-soudu-cas-na-zpracovani-znaleckeho-posudku-k-okd-neodpovidala-realite_1707191237_mos; dále https://byznys.ihned.cz/c1-65784500-revizni-posudek-potvrdil-spatne-oceneni-akcii-okd-z-roku-2004-stat-na-prodeji-prodelal-temer-pet-miliard
Např. podle znaleckého posudku Ernst&Young z března 2006, který si vyžádal Krajský soud v Ostravě kvůli rozhodování o zániku a rozdělení OKD, byla (k 31. prosinci 2015) hodnota čistého obchodního majetku OKD 52,34 miliardy korun. Jednalo se o více než dvakrát větší částku, než je vyčíslena v rozhodnutí Grossovy vlády o prodeji státních akcií OKD společnosti Karbon Invest o rok dříve – výše základního kapitálu OKD, a. s. zde tehdy byla ohodnocena na 24,3 miliard korun (Viz Znalecký posudek č. 2/14202352/06 o ocenění jmění společnosti OKD, a. s., http://denikreferendum.cz/clanek/20653-dosud-nepublikovane-posudky-k-privatizaci-okd-byl-to-zlocin; dále https://albatros.odok.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/21C807C013A6F287C12571B6006F4B1D).
[19] http://www.denik.cz/z_domova/znalec-posudek-pro-privatizaci-okd-nezahrnoval-dcerine-firmy-20160219.html
[20] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/2185411-soud-pokracuje-v-projednavani-kauzy-ceny-okd-podle-svedka-byl-puvodni-znalecky
[21] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1425281-reporteri-ct-kauza-s-uhlobarony-pokracuje-cerna-jak-uhli
[22] http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/ceska-vlada-rozhodla-o-prodeji-statnich-podilu-v-dolech
