Jak to vidí středoškoláci?

Jeden svět na školách | Zdroj: jsns.cz

Rozsáhlý výzkum mezi žáky českých středních škol v rámci projektu Jeden svět na školách se letos konal již počtvrté. Agentura Median pro společnost Člověk v tísni se v něm příslušníků mladé generace dotazovala: Domníváte se, že můžete ovlivnit společenské problémy ve svém okolí? Odkud čerpáte informace o současném dění v politice a společnosti? Jaké jsou vaše volební preference? Cílem bylo rovněž zjistit, jak by mohly dopadnout volby do Poslanecké sněmovny, pokud by se jich účastnila pouze tato věková skupina.

Pouhá čtvrtina studentů (27%) vnímá realisticky možnost ovlivnit společenské záležitosti ve svém okolí. Až 41% dotazovaných se snaží či se plánuje do budoucna v rámci řešení stávajících krizí ve společnosti na komunální úrovni aktivně angažovat. Jistá nedůvěra ve fungování zastupitelské demokracie se projevila u starších studentů s volebním právem (18-20 let), kteří jsou mnohem skeptičtější k vlastní síle něco ve své obci zásadně ovlinit či změnit.

Dominantními informačními zdroji jsou pro středoškoláky sociální sítě, online servery (Aktuálně, Idnes, Novinky apod.) a televize. Zcela marginální roli v rámci získávání informací pro ně mají tisk a rozhlas. Školní výuku mezi hlavní informační prameny zařadila přibližně třetina studentů gymnázií, ale jen 9% studentů učilišť. Výzkum tedy ukazuje na značnou nerovnováhu ve kvalitě výuky společenských předmětů na těchto dvou typech škol. Zájem studentů o hledání informací na sociálních médiích a online zdrojích může vést k vyšší závislosti na epizodickém a emotivním rámcování informací. Zpravodajství dezinformačních webů (Parlamentní listy, Aeronet, AC24 apod.) sleduje občas 20% studentů, 15% jim důvěřuje a až 60% neví, zda jsou věrohodné. Jejich obsah se však může šířit i prostřednictvím sociálních sítí či ústně, což ještě více znesnadňuje rozpoznání původu informací a jejich důvěryhodnosti.

Graf volebních preferencí středoškoláků pro rok 2017 | Zdroj: jsns.cz

Graf volebních preferencí středoškoláků pro rok 2017 | Zdroj: jsns.cz

Nejvyšší volební preference má u studentů ANO (24%), TOP 09 (17%), Piráti (17%) a Okamurova SPD (14%). Zatímco podpora ANO kopíruje celorepublikové výsledky strany, preference u ostatních stran jsou u studentů podstatně větší. Oproti minulému průzkumu z roku 2014 výrazně posílili Piráti a stále roste podpora xenofobních a extremistických stran. V minulosti bodovala Dělnická strana sociální spravedlnosti, dnes její štafetu přebrala Okamurova SPD. Studenti gymnázií sympatizují hlavně se stranou TOP 09 (29,5% z nich), která má u studentů učilišť zcela minimální preference (3,5%). Na učilištích je zase velmi výrazná podpora SPD Tomia Okamury (21%) a také Dělnické strany (7,5%).

Výsledky výzkumu jsou samozřejmě ovliněny spoustou faktorů: hodnotovou orientací, mediálními zdroji, obsahem školní výuky i vlivem rodičů (gymnazisté častěji pocházejí z rodin vysokoškoláků a bohatších rodin) či mezigenerační přenosem politických názorů. Vliv na formování osobnosti jedince má nejen jeho rodina a sociální prostředí, ale i vzdělávací systém, ve kterém se pohybuje od útlého dětství až po pubertu a dospívání. O to více alarmující je skutečnost, že se dlouhodobě podfinancované české školství pohybuje až na samém konci žebříčku OECD, co se týče investic do vzdělání. Proč tedy česká vláda místo reformy školského systému pouze hledá peníze na krátkozraké zvedání platů učitelů? Bude tento předvolební chyták na hlasy stačit ke zlepšení stávajících vzdělávacích podmínek a kvality výuky?

Popsaný výzkum není pouze sondou do mentálního prostředí dnešních středoškoláků, ale více slouží jako zrcadlo dospělých lidí a našeho současného systému. Informace totiž nepadají z nebe a mladá lidská osobnost je křehká a snadno přejímá, co jí okolí servíruje na podnosu.

Leave a Reply

%d bloggers like this: