Tomáš Chrenek, dobyvatel Třineckých železáren

Tomáš Chrenek - slovenský dobyvatel Třineckých železáren

Bydlí spokojeně v kdysi vládním zámku v Kolodějích, který kompletně rekonstruoval. Jeho třetí ženou je bývalá vícemiss Slovenska z roku 1999.[1] Aktivně se zajímá o lov a to jak v místní oboře, tak i na vlastní farmě v Jižní Africe.[2] Jměním se pohybuje někde v první desítce miliardářů z Česka a Slovenska.[3] Tomáš Chrenek, Slovák z Nitry, spolumajitel Třineckých železáren (TZ), zdravotnického komplexu Agel, Barrandovských ateliérů a ukrajinských železnorudných dolů,[4] je také honorárním konzulem Kostariky.[5]

My všichni z PZO

Stejně jako například exministr financí a zakladatel Agrofertu Andrej Babiš, bývalá šéfka státního plynárenského podniku Transgas a Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, bývalý majitel Chemapolu Václav Junek či zbrojař Pavel Musela, i Tomáš Chrenek začínal kariéru v podniku zahraničního obchodu (PZO, lidově zvaný “pézetka”). Socialistický Kerametal, který se zabýval dovozem železné rudy z tehdejšího Sovětského svazu, jej podle jeho vlastních slov už v roce 1985 naučil všemu, co potřebuje dodnes. Po sametové revoluci, v roce 1990, Chrenek s dalšími kolegy, s nimiž dodnes podniká, založil firmu Cosmotrade, která v podstatě kopírovala činnost Kerametalu. Cosmotrade ovšem obchodoval nejen se Sovětským svazem (ten se toho času zmítal v agónii rozpadu, politických změn a ekonomického chaosu), ale hlavně dodával železo a hutnické výrobky do České republiky. Od dodávek železa ke koupi Třineckých železáren byl jen “krok”.

My všichni z PZO - Babiš, Vitásková, Junek, Musela, Chrenek

My všichni z PZO – Andrej Babiš, Alena Vitásková, Václav Junek, Pavel Musela, Tomáš Chrenek. To nejdůležitější pro jejich budoucí kariéry se naučili právě tam.

„Vlastnicky jsme do železáren vstoupili ve chvíli, kdy nám první balík akcií prodal Milan Šrejber,” vzpomínal Chrenek na své počátky v rozhovoru pro časopis Trend.[6] Z pohledu zpravodajství z poloviny 90. let minulého století byl prodej Třineckých železáren kontroverzní. Část akcií společnosti šlo do kuponové privatizace, zbytek se stát rozhodl prodat napřímo. Na přelomu let 1995/1996 prodal tehdejší Fond národního majetku necelých jednapadesát procent akcií TZ firmě Moravia Steel, která uspěla s nejvyšší nabídnutou cenou 2,64 miliardy korun.

Moravia Steel byla založena pouze kvůli privatizaci železáren. Jejími akcionáři byly společnosti 1. Silas, zabývající se finančními službami (jejím šéfem byl Marián Čalfa, polistopadový premiér), R. F. G. (založila ji brněnská Demonta, která obchodovala se železným šrotem) a investiční fond bývalého tenisty Milana Šrejbra. Předsedou představenstva Moravia Steel byl najatý manažer Tomáš Chrenek.[7]

Milan Šrejbr odprodal svůj podíl v TZ v září 1996, těsně po skandálu, kdy se ukázalo, že o rok dříve věnoval 7,5 milionu Občanské demokratické straně. Tuto částku ODS posléze vykázala pod fiktivními jmény Lajose Bácse a Radjiva Sinhy. Finanční dar byl spojován s privatizací Třineckých železáren. Měl prý přinést Šrejbrovi neoficiální informace, např. kolik nabízí za železárny konkurence. Nic takového se ovšem nikdy nepotvrdilo. Podle tehdejších zdrojů Šrejbr prodal svůj podíl v TZ české manažerské firmě vlastněné třemi členy vedení Moravia Steel.[8] Z dnešního pohledu je zřejmé, že jedním z manažerů byl právě Tomáš Chrenek.

Fond národního majetku nechtěl opakovat kladenský průšvih. Přesto vybral za kupce železáren firmu Moravia Steel, která si na koupi musela půjčit dvě miliardy od České spořitelny.

Dalších dvacet procent akcií TZ koupila Moravia Steel od Východoslovenských železáren, o jejichž koupi se rovněž ucházela.[9] Nutno dodat, že stát prodával Třinecké železárny v době, kdy bylo jasné, že privatizace další huti – kladenské Poldi – dopadla katastrofálně. Fond národního majetku nechtěl opakovat kladenský průšvih. Přesto vybral za kupce železáren firmu Moravia Steel, která si na koupi musela půjčit dvě miliardy od České spořitelny. Zajímavostí je, že součástí záruk pro Českou spořitelnu byly i filmové Ateliéry Barrandov, které tehdy z větší části vlastnila společnost 1. Silas.[10] V současnosti jsou ateliéry součástí impéria Tomáše Chrenka a ročně vynášejí kolem 70-100 milionů korun. Moravia Steel nakonec, jako jedna z mála firem účastnících se privatizace, půjčku od České spořitelny splatila s předstihem.

Přesto se ani prodej Třineckých železáren nevyhnul pachuti. Jednou z podmínek jejich prodeje byla totiž nulová pomoc státu. Hutě byly oddluženy už v roce 1992. Vláda však osm dní před privatizací dostala od TZ žádost o dotaci na likvidaci ekologických škod ve výši 514 milionů korun. Dotaci odsouhlasila. Kvůli tomu se “kauza” Třinec dostala mezi 26 privatizací, které okamžitě po svém nástupu nechala prozkoumat nová vláda s premiérem Milošem Zemanem.[11]

Privatizace Třineckých železáren přes veškeré kontroverze, které ji doprovázely, nakonec patřila k těm úspěšným. Jak pro vládu, tak i pro podnik a samozřejmě i pro Tomáše Chrenka, který jejím prostřednictvím vstoupil mezi tuzemské byznysové elity.

Tomáš Chrenek a jeho firmy

Tomáš Chrenek a jeho firmy

Zdraví si nekoupíš, nemocnici ano

V roce 2004 vstoupil Chrenek do nové oblasti podnikání. Začal od lékařů skupovat akcie nemocnic sdružené pod jménem Agel. Tato firma, dříve vystupující pod názvem Euromednet, vznikla v roce 1993, při privatizaci závodní nemocnice Třineckých železáren. Původně sedm lékařů – zakladatelů začalo následně skupovat další nemocnice v kraji. Potřebovali kapitál a silného partnera, kterým Tomáš Chrenek bezesporu byl. V průběhu deseti let ovšem Chrenek ovládl Agel z pětasedmdesáti procent a chtěl i zbytek. Nesouhlasil s tím, jak je společnost vedená. Vyměnil vedení a vedl spory s posledním, čtvrtinovým akcionářem, lékařem Martinem Polachem, který odmítal svůj podíl prodat.[12] Nakonec došlo k dohodě, s Martinem Polachem se rozloučil, jako odstupné mu pravděpodobně věnoval i nemocnici Šumperk, kterou vyčlenil ze skupiny Agel.[13]

V současné době se Agel na svých stránkách chlubí tím, že je největším soukromým poskytovatelem zdravotnické péče ve střední Evropě. Stoprocentním majitelem skupiny Agel je podle Chrenka společnost Supernius, ve které miliardář vlastní osmdesáti sedmi procentní podíl. Zbytek prý patří jeho nejbližší rodině.[14]

Nákup nemocnic lze považovat za prozíravý, následné založení zdravotní pojišťovny, bylo ovšem geniálním tahem.

Nákup nemocnic lze považovat za prozíravý, následné založení zdravotní pojišťovny, bylo ovšem geniálním tahem. O licenci požádal Tomáš Chrenek v září 2007, ke konci roku mu ministerstvo zdravotnictví vyhovělo.[15] V té době měl Agel jen v Moravskoslezském kraji 40 lékařských zařízení, stejně jako kraj. Přetahovaná o pacienty mohla začít. Už v roce 2008 ministerstvo zdravotnictví prošetřovalo, zda Agel nezneužívá svých pravomocí, když láká pacienty na peníze.[16]

Založení zdravotní pojišťovny Agel byl pouhý začátek. Snaha rozšířit impérium pohlcením Hutnické zaměstnanecké pojišťovny, Metal Aliance a České národní zdravotní pojišťovny přiměla Sněmovnu k projednávání návrhu, aby se do celé záležitosti vložila vláda. Sloučení nakonec posvětilo ministerstvo zdravotnictví, stejně jako protikorupční policie, která na transakci nic závadného nenašla. Výsledkem je třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna se sídlem v Ostravě.[17] Lidé kolem Tomáše Chrenka ale jakékoliv majetkové propojení miliardáře s touto pojišťovnou odmítají, přestože součástí nového konglomerátu je i “jeho” bývala pojišťovna Agel.[18]

Byznys a politika

Tomáš Chrenek se zaměřuje na byznys, nevyhýbá se však ani politice. Coby spolumajitel firmy Moravia Energo, obchodníka s elektřinou, který na českém trhu působil v letech 2000-2009, se účastnil největšího korupčního politického skandálu v tuzemské historii. Článek o tom, jak probíhaly podivné transkace v Moravia Energo, si můžete přečíst zde.

V roce 2007 tehdejší expremiér Stanislav Gross odkoupil akcie Moravia Energo od jednoho ze spolumajitelů, jinak bývalého náměstka ministra průmyslu a obchodu Roberta Sýkory, za dvacet milionů korun. Po zhruba půl roce (po tzv. daňovém testu) je prodal se zhruba devadesátimilionovým ziskem slovenskému miliardáři Pavlu Krúpovi. Ten je o necelý rok později prodal Tomáši Chrenkovi, v té době už většinovému akcionáři Moravia Energo. V roce 2009 firma zkrachovala, nezvládla změnu cen na trhu s elektřinou a nebyla schopná platit svým dodavatelům.[19]

Moravia Energo byla zřejmě největším a nejviditelnějším, ale rozhodně ne jediným  Chrenkovým angažmá v politice. Coby člen správní rady soukromé vysoké školy Cevro se příkladně stará o politiky “na odpočinku”, především z řad Občanské demokratické strany. Cevro se původně k penězům miliardářů nehlásilo (kromě Tomáše Chrenka na začátku školu podporovala společnost Petra Kellnera či Karla Komárka), pod tlakem médií ale nakonec sponzory zveřejnilo.[20] Na oficiálním webu Cevra ovšem o zakladatelích či sponzorech nenajdeme nic.[21]

Moravia Energo - Jak Pavol Krúpa a Tomáš Chrenek pomohli Stanislavu Grossovi ke výdělku

Jak se praly peníze v Moravia Energo aneb jak šikovní slovenští podnikatelé pomohli českému premiérovi ke snovému výdělku.

Tomáš Chrenek byl podle policie rovněž jedním z řady těch, kteří si chtěli naklonit přízeň bývalé šéfky sekretariátu vlády Petra Nečase Jany Nagyové, v současnosti Nečasové. Hodinky v ceně 450 tisíc korun, jež Nečasově tehdejší milence věnovala společnost Agel, sám Chrenek označil za “reprezentační dar”.[22]

Do politiky pak nahlédl i při poslední přímé prezidentské volbě v roce 2012. Z vlastních zdrojů dal 9 milionů na kampaň bývalého šéfa Českého statistického úřadu a posléze úřednického premiéra Jana Fischera. S ohledem na výsledek prezidentské volby to nebyly dobře investované peníze.[23]

Chrenkovy Politické investice

Tomáš Chrenek v minulosti investoval do české politiky. Vyplatilo se mu to?

Tomáš Chrenek je jedním z miliardářů, kteří dokázali využít transformace ekonomiky na počátku 90. let. V současné době se mediálně stáhl, rozhovory poskytuje pouze spřáteleným médiím a podle svých vlastních slov nemá ambice se do politiky míchat. Budeme mu věřit. Aspoň do té doby, než se opět “vynoří”.

 


[1] https://zpravy.aktualne.cz/domaci/byvaly-vladni-zamek-kolodeje-koupil-magnat-chrenek/r~i:article:664213/

[2] http://www.euro.cz/miliardari/nelezte-mi-do-kruhu-velky-rozhovor-s-tomasem-chrenkem-1361676#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink

[3] http://finweb.hnonline.sk/ekonomika/951095-cesky-trh-so-zelezom-ovladol-slovak

[4] https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Tomáš_Chrenek

[5] http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/cizi_urady_pro_cr/kostarika_honorarni_konzulat_kostaricke.html

[6] https://www.etrend.sk/firmy/tomas-chrenek-kupit-za-korunu-nemusi-byt-zadarmo.html; http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2007112069

[7] Ferenc, Jan. Reparát za Poldovku. Respekt, rubrika Ekonomika, datum vydání: 29. 7. 1996, str. 6.

[8] Ek. M. Šrejber odprodal podíl na TŽ. Hospodářské noviny, rubrika: Podniky a podnikání, datum vydání: 17. 9. 1996, str. 6.

[9] Moravia Steel koupila 20 % třineckých železáren od VSŽ Košice. Slovo, rubrika: Česká republika, datum vydání: 19. 12. 1997, str. 2.

[10] http://www.euro.cz/archiv/umelci-a-ocelari-ridi-barrandov-811508

[11] Götzová, Jitka. Vláda dá důkladně prověřit půlmiliardovou dotaci Třinci. Právo, rubrika: Titulní strana, datum vydání: 19. 8. 1998, str. 1.

[12] https://ostrava.idnes.cz/nemocnice-promenil-miliardar-chrenek-ve-zlaty-dul-chce-ho-pro-sebe-p9s-/ostrava-zpravy.aspx?c=A140813_2090382_ostrava-zpravy_jog

[13] http://zpravodajstvi.sumpersko.net/Lekar-Martin-Polach-Do-Nemocnice-Sumperk-budu-mohutne-investovat-8012/clanek

[14] http://www.euro.cz/miliardari/nelezte-mi-do-kruhu-velky-rozhovor-s-tomasem-chrenkem-1361676#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink

[15] https://ekonomika.idnes.cz/magnat-chrenek-muze-zalozit-zdravotni-pojistovnu-fw3-/ekonomika.aspx?c=A071219_203212_ekonomika_dp

[16] https://zpravy.aktualne.cz/domaci/julinek-zasahuje-proti-pojistovne-magnata-chrenka/r~i:article:605524/

[17] https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Česká_průmyslová_zdravotn%C3%AD_pojišťovna

[18] https://www.tribune.cz/clanek/31294-mluvci-chrenek-nema-s-cpzp-spolecneho-vubec-nic

[19] https://ekonomika.idnes.cz/padla-moravia-energo-na-niz-gross-vydelal-100-milionu-zanecha-miliardove-dluhy-1sy-/ekoakcie.aspx?c=A100105_095724_ekoakcie_spi

[20] http://zpravy.idnes.cz/langerovo-sdruzeni-odkrylo-darce-prispel-i-chrenek-fxt-/domaci.aspx?c=A071126_210556_domaci_zra; https://cs.m.wikipedia.org/wiki/CEVRO_Institut

[21] http://www.cevroinstitut.cz/cs/hledat/?text=Správn%C3%AD+rada

[22] https://zpravy.aktualne.cz/domaci/jana-necasova-celi-dalsimu-obvineni-nove-kvuli-hodinkam/r~7f0750e4182711e581bd0025900fea04/

[23] https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/miliardar-chrenek-dal-fischerovi-devet-milionu-na-kampan_241365.html

Leave a Reply

%d bloggers like this: