Privatizace společnosti Unipetrol

Společnost Unipetrol | Zdroj: unipetrolrpa.cz

Unipetrol byl založen již v plném běhu privatizace státního majetku, a to v roce 1995. V této společnosti chtěl Fond národního majetku (FNM) soustředit hlavní firmy petrochemického průmyslu. To se také postupně stalo – postupně se v něm sjednotily např. Benzina, Chemapetrol, Unipetrol Trade, Česká rafinérská a další významné společnosti. Ve státním vlastnictví (resp. ve FNM) zůstal 63procentní podíl v Unipetrolu po celá devadesátá léta.[1] Ač Unipetrol nepatřil mezi podniky, které se následkem zpackané privatizace dostaly do stadia klinické smrti a zkrachovali, byl kvůli podezření z korupce a uplácení vysokých politiků v hledáčku policie a soudů.

Za vlády Miloše Zemana došlo k první snaze většinový podíl v Unipetrolu privatizovat. Na počátku roku 2001 se přihlásilo celkem devatenáct společností o odkup akcií. V průběhu tohoto roku postupně došlo ke změně jak ve formátu soutěže (přeměna obchodní soutěže na výběrové řízení), tak v počtu účastníků (bylo vybráno pouze několik adeptů postoupivších do finálového kola). V prosinci 2001 byl oznámen výsledek: vláda zvolila jako vítěze skupinu Agrofert podporovanou americkou firmou Conoco, která s Agrofertem (údajně) téměř ihned zahájila jednání o odkupu rafinérských aktiv Unipetrolu do svých rukou. Nadpoloviční státní podíl v Unipetrolu byl prodán za 11,7 miliardy korun. Tato částka byla přitom o téměř tři miliardy nižší než nabídka britské společnosti Rotch Energy, která byla doporučena privatizační komisí.[2]

Babiš a Zeman v době privatizace Unipetrolu, tiscali.cz

Babiš a Zeman v době privatizace Unipetrolu | Zdroj: tiscali.cz

Agrofert, jehož generálním ředitelem (a pozdějším vlastníkem) byl Andrej Babiš, se však držitelem státního podílu nakonec nestal. Důvodů a kontroverzí spojených s prvním pokusem státu o prodej Unipetrolu je více, hlavním problémem však byl fakt, že Agrofert údajně nebyl schopen za akcie Unipetrolu zaplatit dohodnutou částku (přestože díky změně kurzu měl koncern na nákupu, uzavřeném v eurech, ušetřit takřka miliardu). Snahu Agrofertu o získání nového strategického partnera pro koupi Unipetrolu, polské společnosti PKN Orlen, stát zamítl, neboť šlo o porušení podmínek tendru.[3] Stát na Babišovu společnost začal vyvíjet tlak, aby za akcie zaplatila a transakce tak byla dokončena. S vysvětlením opírajícím se o zhoršení hospodářské situace Unipetrolu nakonec v září 2002 Agrofert od vládní smlouvy odstoupil.[4] První pokus o prodej petrochemického gigantu, který v období na počátku tisíciletí dosahoval desetimiliardových tržeb,[5] tedy skončil fiaskem, které na dlouhé roky poznamenalo Babišovy vztahy s Milošem Zemanem.[6] Zdaleka to však nebyl konec Babišových snah o vstupu do Unipetrolu.

Vláda Vladimíra Špidly velmi krátce po svém jmenování zahájila novou privatizační soutěž o státní podíl v Unipetrolu.[7] Výběrové řízení trvalo čtrnáct měsíců. Koncem ledna 2004 vybrala vláda tři finalisty soutěže.[8] Z nich však předložil nabídku a nakonec zvítězil pouze polský PKN Orlen, z kterého chtěl při prvním neúspěšném pokusu o privatizaci Unipetrolu Andrej Babiš učinit svého partnera. PKN Orlen státu zaplatil přibližně 13 miliard korun (součástí byla i částka 1,7 miliardy za pohledávky ČKA vůči Unipetrolu). Tento petrochemický gigant měl také podepsanou smlouvu o spolupráci s Agrofertem a Conocem, se kterými se chtěl o nabytý podíl v Unipetrolu podělit.[9] Ve veřejném výběrovém řízení tedy zvítěžily firmy, které se o získání Unipetrolu snažily již v minulé soutěži. V srpnu 2004 byl prodej odsouhlasen Evropskou komisí, která prověřovala otázku souladu transakce s pravidly pro státní podporu.[10] Po určitých komplikacích ze strany Orlenu byla transakce dokončena v květnu 2005, kdy došlo k doplacení dohodnuté částky a převodu akcií.[11] Orlen se takto stal velmi významným hráčem mezi chemickými a rafinerními společnostmi.[12]

Polský tisk přišel krátce po prodeji s nařčením, že byl průběh soutěže a vítěz předem domluven, což česká strana odmítla. Současně byli expremiér Stanislav Gross, později i další politici, nařčeni polským lobbistou Jackem Spyrou z přijetí úplatku v rámci privatizace Unipetrolu.

Celá záležitost se v tu chvíli zdála úspěšně uzavřená, což ovšem, jak se poměrně rychle ukázalo, nebyla pravda. Polský tisk přišel krátce po prodeji s nařčením, že byl průběh soutěže a vítěz předem domluven, což česká strana odmítla.[13] Totéž tvrdil později i kontroverzní podnikatel Tomáš Pitr.[14] Současně byli expremiér Stanislav Gross,[15] později i další politici,[16] nařčeni polským lobbistou Jackem Spyrou z přijetí úplatku v rámci privatizace Unipetrolu. Televize Nova také natočila skrytou kamerou rozhovory Spyry a šéfa Grossova (a poté také Paroubkova) kabinetu Zdeňka Doležela, na kterých si Doležel říká v souvislosti s privatizací Unipetrolu o úplatek ve výši pěti milionů korun (viz dnes již legendární fráze „pět na stole v českých“). Doležel byl takřka okamžitě po zveřejnění rozhovorů propuštěn.[17]

Celý skandál, který se souběžně rozvíjel i v Polsku (kde měla PKN Orlen také jiné problémy, rovněž související s propojením byznysu a politiky),[18] zapříčinil vznik poslanecké vyšetřovací komise.[19] Ta však (přes kritiku opoziční ODS) po několikaměsíční činnosti žádné pochybení vlády v této záležitosti neshledala.[20]

kauza Unipetrol

V Polsku ovšem celá kauza dále pokračovala vyšetřováním, které se nařčením z korupce zabývalo. Vyšetřovatelé se nebáli jít vysoko, u soudu svědčil například polský expremiér Marek Belka. Zajímali se rovněž o české politické špičky, svou roli v transakci vysvětloval roku 2005 Stanislav Gross.[21] Na podzim 2006 se k policejním výslechům dostavili i expremiéři Vladimír Špidla, Jiří Paroubek a tehdejší předseda vlády Mirek Topolánek, stejně jako další ministři jejich kabinetů (Karel Kühnl, Jaroslav Palas, Cyril Svoboda, Zdeněk Škromach, Bohuslav Sobotka a Milan Urban). Možnost korupčního jednání v rámci  privatizace Unipetrolu byla vyslýchanými obecně odmítána.[22] Zájmu polské prokuratury pochopitelně neunikl ani Doležel, jehož začaly vyšetřovat také české orgány činné v trestním řízení. V dubnu 2006 byl obviněn z podvodu,[23] v říjnu téhož roku navíc skončil ve vazbě kvůli jiné kauze (manipulaci dotačního řízení na opravu Budišovského zámku), nakonec byl ovšem v lednu 2008 v tomto případu osvobozen.[24] Také v Polsku později kauza skončil bez soudních rozsudků.

Soudní tahanice kvůli privatizaci Unipetrolu sice skončily, ale spory mezi Agrofertem a Orlenem o části Unipetrolu, které měl podle původní dohody Agrofert získat, se rozjely na plné obrátky.

Soudní tahanice kvůli privatizaci Unipetrolu sice skončily, ale spory mezi Agrofertem a Orlenem o části Unipetrolu, které měl podle původní dohody Agrofert získat, se rozjely na plné obrátky. Jednalo se o společnosti Agrobohemie, Aliachem, Kaučuk, Paramo a Chemopetrol. Polská strana ovšem v únoru 2006 od smlouvy, která převod zmíněných firem právně ošetřovala, odstoupila kvůli její údajné nevýhodnosti.[25] Tento krok odstartoval dlouholetou soudní při mezi Agrofertem a Orlenem. Určitou roli v ní opět sehrál polský lobbista Spyra, který v roce 2007 přesvědčoval Andreje Babiše, že je schopen (pokud by Babiš zaplatil) zastavit trestní řízení, které se na slovenského podnikatele v Polsku chystalo (což nebyla pravda). Za to Spyra v roce 2011 dostal od Vrchního soudu v Praze tříletou podmínku.[26]

Ze série žalob a arbitráží, které Agrofert proti Orlenu podal a kde požadoval až 20 miliard korun, uspěl do současnosti pouze v jednom případě. Jiné pokusy o náhradu škody skončily neúspěchem. Žaloby Agrofertu zamítl v květnu 2017 také Ústavní soud.[27]

Skupina Unipetrol do současnosti existuje v polském (většinovém) vlastnictví a nadále se rozvíjí např. nákupem akcií v podnicích, ve kterých již předtím měla majoritní podíl.[28] V poslední době také slaví hospodářské úspěchy.[29] Pochybná privatizace, kterou provázely trestní oznámení a vyšetřování policie, tedy nakonec na obchody a prosperitu společnosti devastující vliv neměly. Propojení politiky s byznysem a uplácení na nejvyšších politických místech se i přes snahu české a polské strany nepodařilo prokázat.

 


[1] http://www.unipetrol.cz/cs/ONas/Stranky/Historie.aspx

[2] http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/chronologie-zasadnich-kroku-pri-privatizaci-unipetrolu/12876

[3] http://www.euro.cz/archiv/zdanliva-selanka-808944

[4] http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/andrej-babis-odstoupil-od-koupe-unipetrolu

[5] http://www.kurzy.cz/zpravy/62235-holding-unipetrol-v-r-2002-se-ziskem-319-3-mil-kc/

[6] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2112044-pan-babis-je-neverohodny-tvrdil-milos-zeman-jeste-v-roce-2011

[7] https://ekonomika.idnes.cz/vlada-reprizuje-prodej-unipetrolu-dt7-/ekoakcie.aspx?c=A021122_172832_ekoakcie_ven

[8] https://www.novinky.cz/ekonomika/24047-o-unipetrol-se-utkaji-pkn-orlen-mol-a-shell.html

[9] https://ekonomika.idnes.cz/ministri-prodali-unipetrol-polske-pkn-dyz-/ekoakcie.aspx?c=A040428_104921_ekoakcie_maf

[10] http://ec.europa.eu/competition/state_aid/cases/164568/164568_508498_28_2.pdf

[11] https://www.novinky.cz/ekonomika/57052-pkn-orlen-doplatil-zbytek-unipetrolu.html

[12] FIŠER, Josef. Komparativní analýza procesu privatizace energetického průmyslu v ČR a v Polsku. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita, s. 30. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/103019/esf_m/

[13] https://ekonomika.idnes.cz/prodej-unipetrolu-byl-cisty-vzkazali-sobotka-a-paroubek-pef-/ekonomika.aspx?c=A050831_211147_ekonomika_maf

[14] https://www.novinky.cz/ekonomika/74263-pitr-prodej-unipetrolu-mel-viteze-predem.html

[15] http://zpravy.idnes.cz/tajemnik-mluvi-na-skryte-kamere-o-grossove-korupci-fxd-/domaci.aspx?c=A050830_220222_domaci_miz

[16] https://www.novinky.cz/domaci/65739-spyra-v-kauze-unipetrol-brali-uplatky-paroubek-i-kalousek.html

[17] https://www.lidovky.cz/komise-privatizace-unipetrolu-byla-v-poradku-fon-/zpravy-domov.aspx?c=A060131_171529_ln_domov_znk

[18] https://en.wikipedia.org/wiki/Orlengate

[19] http://zpravy.idnes.cz/sefem-komise-k-unipetrolu-se-stal-komunista-hojda-fvn-/domaci.aspx?c=A051019_163030_domaci_ton

[20] https://www.lidovky.cz/komise-privatizace-unipetrolu-byla-v-poradku-fon-/zpravy-domov.aspx?c=A060131_171529_ln_domov_znk

[21] http://zpravy.idnes.cz/gross-byl-kvuli-unipetrolu-u-vyslechu-ceka-ho-dalsi-fhu-/domaci.aspx?c=A051025_222446_domaci_ad

[22] http://zpravy.idnes.cz/spidla-mluvil-jen-u-vyslechu-k-unipetrolu-novinare-ignoroval-p60-/domaci.aspx?c=A061110_120813_domaci_cen

[23] https://zpravy.aktualne.cz/domaci/policie-obvinila-exsefa-kabinetu-vlady/r~i:article:122056/

[24] http://www.denik.cz/z_domova/unipetrol_sobotka.html

[25] https://archiv.ihned.cz/c1-37646280-spory-podnikatele-andreje-babise-s-pkn-orlen

[26] http://www.vz24.cz/clanky/unipetrol-prosel-jednou-z-nejkontroverznejsich-privatizaci/

[27] https://byznys.ihned.cz/c1-65737770-agrofert-neuspel-se-stiznosti-na-pkn-orlen-na-odskodneni-20-miliard-korun-nema-narok

[28] http://www.unipetrol.cz/cs/ONas/Stranky/Historie.aspx

[29] https://byznys.ihned.cz/c1-65807710-unipetrol-zdvojnasobil-cisty-zisk-na-6-4-miliardy-vysledky-ovlivnily-penize-z-pojistky-za-havarii-v-litvinove-a-kralupech

Leave a Reply

%d bloggers like this: