ČEZ. Firma, která vytvořila novou třídu multimilionářů.

“Nakupují v zahraničí nějaké investice, které potom dostává dozorčí rada na vědomí, místo toho, aby šetřili peníze na výstavbu bloku Dukovan (jaderná elektrárna, pozn. aut), což je priorita,” postěžoval si v lednu exministr financí a poslední vítěz parlamentních voleb Andrej Babiš.[1] Největší česká energetická společnost ČEZ mu k srdci nepřirostla. Už při svém vstupu do politiky označil ČEZ za symbol korupce a v době, kdy působil jako ministr, se zdálo, že s managementem vede více či méně skrytou válku. Tu každopádně zatím nevyhrál.

ČEZ již šestým rokem vede Daniel Beneš, peníze na výstavbu jaderných elektráren však nejsou a zahraniční investice, především nákupy tzv. zelené energetiky pokračují. Přesto ČEZ čekají zásadní změny, právě kvůli stavbě nových bloků jaderných elektráren, se kterými počítá Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Kromě jaderné elektrárny Dukovany jde také o dostavbu JE Temelín.

CEZ_temelin

Podaří se ČEZ dokončit jadernou elektrárnu Temelín? | Zdroj: cez.cz

Sedmdesát procent v ČEZu vlastní stát a třicet procent je rozděleno mezi soukromé vlastníky. Návratnost investice do nových jaderných zdrojů se odhaduje na padesát až osmdesát let a není jisté, zdali by menšinoví akcionáři s tímto krokem souhlasili. Vzhledem k tomu, že se s jejich souhlasem nedá počítat a ČEZ již několikrát uvedl, že bez pomoci státu (ve formě přímé finanční injekce či garance výkupní ceny) do takové investice nepůjde, je nutné patovou situaci vyřešit jinak.

V současné době proto ČEZ ve spolupráci se zástupci ministerstev financí a průmyslu a obchodu připravuje různé varianty privatizace: mezi zvažované možnosti připadá rozdělení současného ČEZu na dvě až tři firmy. Může jít například na část jadernou, dále tzv. špinavou (kam by spadaly uhelné elektrárny) a čistou (solární a větrné elektrárny). Jde o to, aby firma, která se rozhodne pro výstavbu jaderných bloků, patřila ze sto procent státu. Zbylé části by mohly jít na burzu. Stát by tak získal peníze z prodeje akcií a ty by mohl investovat do výstavby jádra. Problémem je, že podle dosavadních odhadů prodej části ČEZu výstavbu jaderných bloků plně nezaplatí. Stát navíc prodejem výnosné části přijde o každoroční dividendu.[2]

ČEZ totiž není jen firma, která každoročně vylepšuje rozpočet a z jejíchž zisků stát dotuje důchody, ale především společnost, která má díky svým penězům obrovský vliv.

Výsledek analýzy na téma „jak nejlépe rozdělit největší energetickou firmu v zemi“, na kterou si ČEZ najal poradenské firmy, by měl být jasný na počátku roku 2018. Neznamená to však, že se stát skutečně svého vlivu zbaví, byť i jen v části ČEZu. ČEZ totiž není jen firma, která každoročně vylepšuje rozpočet a z jejíchž zisků stát dotuje důchody,[3] ale především společnost, která má díky svým penězům obrovský vliv.

Jak to všechno začalo

Akciová společnost ČEZ vznikla v roce 1992, necelá třetina akcií tehdy putovala do kuponové privatizace a následně skončila na burze. První divoké období zažila energetická firma koncem 90. let minulého století. Po odchodu dlouholetého ředitele Petra Karase v roce 1998 se ve vedení prostřídalo několik lidí. Zástupci managementu gigantu měli spory nejen mezi sebou, ale i s politiky. Éra po Karasově odchodu se nesla ve znamení pochybných poradenských kontraktů, nevýhodných smluv se zprostředkovateli vývozu energie i dehonestujících fotek.

Přítrž tomu učinil v roce 2000 tehdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, lidově zvaný pro svoji lásku k jaderné energetice “atomovým dědkem”. Do vedení ČEZu přivedl Jaroslava Míla, bývalého šéfa Elektrárny Opatovice.[4] Grégr někoho schopného do vedení akutně potřeboval. V roce 2000 vláda schválila prodej celého státního balíku ČEZu. O firmu se měly podle tehdejších představ poprat francouzská EDF, italský Enel nebo španělská Iberdrola. Vláda proto vypsala výběrové řízení a … o dva roky později jej zrušila. Podle ministra Grégra proto, že “se zdálo, že nový majitel by mohl chtít z ČEZu získávat prostředky místo toho, aby do něj něco investoval.” Hlavním důvodem byl fakt, že nikdo nenabídnul vládou požadovaných 200-220 miliard korun. Nejvyšší nabídka od EDF dosahovala výše 160 miliard.[5]

Mílova éra skončila koncem roku 2003. Důvodem byly neshody s politiky: zatímco ti si přáli výplatu dividend, ČEZ se přihlásil coby zájemce o privatizaci Severočeských dolů a Sokolovské uhelné. Míl nicméně splnil to, co se od něj očekávalo: tržby ČEZu stouply o polovinu. Firma také koupila čtyři distribuční společnosti, čímž se z výrobní firmy stal i dodavatel elektrické energie.[6]

Díky tzv. opčnímu programu mají členové představenstva možnost koupit si (kdykoli a za vlastní peníze) po podpisu opční smlouvy akcie za cenu, která platila předtím, než nastoupili do funkce. Vzhledem k nárůstu cen akcií je tato možnost velice pěkným zaměstnaneckým benefitem.

Mílova éra přinesla rovněž jeden z nejpozoruhodnějších způsobů odměňování ve státních firmách v historii České republiky. Tzv. opční program[7] z roku 2001 umožnil manažerům ČEZu výhodně získat akcie společnosti. Díky tomuto pozoruhodnému opatření mají členové představenstva možnost koupit si (kdykoli a za vlastní peníze) po podpisu opční smlouvy akcie za cenu, která platila předtím, než nastoupili do funkce. Vzhledem k nárůstu cen akcií je tato možnost velice pěkným zaměstnaneckým benefitem. Přestože si s odstupem času nikdo nevzpomíná, kdo toto „akciové rozprodávání“ v energetické firmě prosadil (personální složení představenstva bylo tehdy odlišné), stále se jedná o velice oblíbený nástroj, na kterém si členové představenstva mohou přijít na příjemné výdělky v řádech stamilionů. [8]

Tehdejší platy manažerů ve státních firmách se totiž od těch tabulkových příliš nelišily. Odměna prostřednictvím akcií se z tehdejšího pohledu zdála být nejméně bolestivá, co se týká přímých výdajů státu. A skutečně, v prvních letech fungování o nic nešlo. Jak to má vypadat doopravdy, musel ukázat až nový manažer schopný pracovat v západním stylu.

Martin Roman a jeho výdělečná éra v ČEZu

Martin Roman plzeňskou Škodovku stabilizoval a následně zprivatizoval, za což se mu dostalo nejen pochvaly médií, ale i titulu “Manažer roku”. Tehdy ještě nikdo nemohl tušit, že to byl právě on, kdo na privatizaci plzeňského holdingu vydělal nejvíc.

Martin Roman sice nebyl energetik, nicméně měl pověst geniálního manažera schopného vybudovat si přátelské vztahy s politiky i médii. Obojí se mu hodilo už v roce 2000, kdy se stal krizovým šéfem plzeňské Škody Holding, která balancovala na pokraji krachu. Martin Roman plzeňskou Škodovku stabilizoval a následně zprivatizoval, za což se mu dostalo nejen pochvaly médií, ale i titulu “Manažer roku”. Tehdy ještě nikdo nemohl tušit, že to byl právě on, kdo na privatizaci plzeňského holdingu vydělal nejvíc.[9]

V Martinu Romanovi zprvu ČEZ i politici našli toho pravého. Firmě se dařilo, akcie společnosti vyletěly začátkem roku 2004 v průběhu následujících tří let ze zhruba 150 korun na 1400.[10] Za pět let od Romanova nástupu do funkce stoupnul čistý zisk ČEZu ze 14,3 miliardy korun na 52 miliard. Čtyřnásobný zisk znamenal i čtyřnásobné dividendy pro stát.[11]

ČEZ se stal firmou, které je svět malý. Podařilo se mu dobýt Balkán, v krátkém čase nakoupil distribuční firmy v Bulharsku, Albánii i Turecku. V Česku prosadil vznik energetické burzy, která měla díky konkurenci snížit ceny energie. V praxi došlo k pravému opaku.

První vystřízlivění přišlo v roce 2008, po zveřejnění zisků z opčního programu. Ukázalo se totiž, že hodnota akcií, které díky tomuto „standartnímu nástroji motivace managementu společnosti“ získal Martin Roman, dosahuje neuvěřitelných 677 milionů Kč. Tato částka i těm, kteří propagovali západní platy, přišla poněkud nadsazená. Zejména v čase rostoucích cen energií. Opční program se záhy změnil, jeho podstatu (bez výsledku) zkoumala i policie, nicméně fakt, že ČEZ umožnil svou štědrostí vzniknout několika novým multimilionářům, kteří se tak finančně zabezpečili na desítky let dopředu, je nezpochybnitelný.[12]

EZ chart flow_final

Odměny pro členy představenstva ČEZu v roce 2008 | Zdroj: cez.cz

Jestliže zisk vrcholových manažerů ČEZu z akcií společnosti vyvolal pohoršení, fotky z letní dovolené v italském letovisku Monte Argentario byly skutečnou bombou. Bulvární fotky z “náhodného setkání” politiků ODS Mirka Topolánka a Aleše Řebíčka, Milana Urbana z ČSSD, Marka Dalíka (tehdy Topolánkova nejlepšího přítele a lobbisty, nyní je ve vězení za podvod), šedé eminence ČEZu a nejmocnějšího lobbisty v zemi Vladimíra Johanese a generálního ředitele ČEZu Martina Romana nenechaly nikoho na pochybách, u koho se v Česku koncentruje centrum moci.[13]

CEZ_toskansko1

Va malém italském městečku se podivuhodnou shodou okolností setkalo mnoho lobbistů a politiků. Nechyběl ani Martin Roman, tehdejší šéf ČEZu. | Zdroj: ahaonline.cz

Přesto Martin Roman dokázal setrvat ve funkci do roku 2011. Stihnul ještě nakoupit solární elektrárny, příčemž výhodnost této koupě posléze zkoumala policie. Nedlouho poté nicméně jeho manažerská éra skončila.[14] Dnes se bývalý ředitel ČEZu věnuje filantropii a reformě školství.[15]

Daniel Beneš, kdysi pravá ruka Martina Romana, převzal plné vedení ČEZu v roce 2011. Dodnes se musí vypořádávat s balkánským selháním: nákup distribuční firmy v Albánii skončil odebráním licence, mezinárodní arbitráží a finančním vyrovnáním, z něhož ČEZ nevyšel vítězně. Bulharská investice skončila obdobně, nyní se jedná o prodeji tamní elektrárny.[16]

Daniel Beneš se v roce 2013, po pádu vlády Petra Nečase, dostal do hledáčku médií kvůli podezření, že se snažil prostřednictvím dárků pro šéfku premiérova sekretariátu (ano, řeč je samozřejmě o nechvalně prosluslé Janě Nečasové, toho času Nagyové) získávat výhody pro sebe.[17] Za Sobotkovy vlády ho na postu generálního ředitele a předsedy představenstva ČEZu udržely kontakty na vlivného právníka Radka Pokorného, blízkého spojence Sobotky. Po nástupu Andreje Babiše, který Martina Romana a lidi kolem něj příliš v lásce nemá, na ministerstvo financí se očekával Benešův pád. K tomu nakonec nedošlo a vypadalo to, že k sobě Babiš s Benešem nalezli cestu a společnou řeč. Ochladnutí vzájemných vztahů se však projevilo v prosinci minulého roku, kdy dozorčí rada potvrdila Beneše ve funkci na další čtyři roky. Proti prodloužení Benešova mandátu hlasovali pouze tři reprezentanti ministerstva financí, kteří šéfa ČEZu kritizovali za nedostatek podávaných informací.[18]

ČEZ se nyní připravuje na transformaci. Nebo, stejně jako na počátku milénia, jen nabírá druhý dech a čeká na příchod nového manažera. Jak říká Daniel Beneš, který se společenským akcím ani novinářům vůbec nevyhýbá, přesto se zdá být oproti svému předchůdci, takřka neviditelný: “Na vrcholu hodně fouká”.[19] Toto tvrzení platí vždy. A když nastupuje nová vláda, potom fouká ještě o kapku víc.

 


[1] https://www.patria.cz/zpravodajstvi/3416547/babis-na-dozorci-rade-jsme-hlasovali-proti-soucasnemu-vedeni-cez.html

[2] https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/cez-chysta-rozdeleni-oddelena-cast-muze-mit-hodnotu-vyssi-nez-cely-dnesni-gigant-39618

[3] https://byznys.lidovky.cz/stat-si-konecne-vydela-na-duchody-nemusi-uz-je-dotovat-ze-zisku-cez-1dt-/statni-pokladna.aspx?c=A171201_102946_statni-pokladna_vwl

[4] https://www.euro.cz/byznys/afery-a-slabe-politicke-kryti-proc-odchazeli-sefove-cez-1346744; dále https://www.euro.cz/byznys/svoboda-dohral-815862

[5] http://oenergetice.cz/elektrina/atomovy-dedek-miroslav-gregr-proc-zrusili-privatizaci-cezu/so; dále https://ekonomika.idnes.cz/vlada-zrusila-privatizaci-cez-ded-/ekonomika.aspx?c=A020109_174005_ekonomika_ven

[6] https://ekonomika.idnes.cz/jaroslav-mil-v-cez-definitivne-skoncil-dyk-/ekoakcie.aspx?c=A031023_193731_ekoakcie_pol

[7] https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/355.html

[8] http://www.kurzy.cz/zpravy/75636-cez-kupoval-a-prodaval-vlastni-akcie-opak/; dále https://www.novinky.cz/ekonomika/130608-manazeri-cez-prodali-cast-akcii-firmy-vydelali-362-milionu-kc.html; dále https://byznys.ihned.cz/c1-51541200-vrcholovy-manazer-cez-za-den-vydelal-16-milionu-korun-prodal-akcie

[9] https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Škoda_(podnik)

[10] http://akcie-cz.kurzy.cz/akcie/cez-183/graf_2007

[11] https://byznys.lidovky.cz/romanova-era-v-cez-nejsou-to-jen-same-vyhry-f2a-/firmy-trhy.aspx?c=A110916_141252_ln_domov_ape

[12] https://ekonomika.idnes.cz/manazeri-cez-si-vyberou-bonusy-roman-677-milionu-fr9-/ekonomika.aspx?c=A080107_101755_ekonomika_spi; dále https://www.lidovky.cz/policie-odlozila-pripad-opcniho-programu-cez-fac-/noviny.aspx?c=A080222_000077_ln_noviny_sko&klic=224077&mes=080222_0

[13] https://www.euro.cz/archiv/byvaly-lobbista-z-cez-vladimir-johanes-jsem-zpet-1246191; dále https://zpravy.idnes.cz/politici-a-lobbiste-cez-se-nahodne-sesli-na-dovolene-fhr-/domaci.aspx?c=A090727_230056_domaci_anv

[14] https://domaci.ihned.cz/c1-65707290-policie-stiha-podnikatele-shenara-kvuli-solarnimu-parku-ralsko-ktery-prodal-firme-cez

[15] https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/byl-nejmocnejsi-reditel-v-zemi-cim-se-dnes-zivi-byvaly-sef-cez-martin-roman-3870

[16] https://ekonomika.idnes.cz/cez-shperndarje-se-vratil-albancum-dtk-/ekoakcie.aspx?c=A141016_121242_ekoakcie_neh; dále http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/tazeni-cez-na-balkane-se-chyli-ke-konci-po-trinacti-letech-se-stahuje-1337601; dále http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/dalsi-pokuta-pro-cez-v-bulharsku-ma-zaplatit-skoro-osm-milionu-1195559; dále https://www.euro.cz/byznys/prodej-bulharske-elektrarny-cez-1382985

[17] https://www.novinky.cz/domaci/305192-pro-toho-nku-pro-toho-vzp-diktoval-nagyove-sef-cez-posty-pro-rebely.html

[18] https://www.euro.cz/byznys/fantomas-se-zlobi-benes-provadi-v-cez-cistky-1334312

[19] http://investree.cz/wp-content/uploads/2017/02/25-let-KPMG.pdf

 

Leave a Reply

%d bloggers like this: