O volbě prezidenta aneb politické hry v Čechách

Komu připadá současná prezidentská kampaň v Česku poněkud zvláštní, má evidentně krátkou paměť. Aféry doprovázely všechny volby prezidentů po roce 1989, ať už se jednalo o volbu přímou či volby nepřímé, kdy nejvyššího ústavního činitele vybírali poslanci a senátoři, jak tomu bylo až do roku 2013. Nutno dodat, že ani volba prostřednictvím zástupců lidu příliš jednoty a jistoty neposkytovala.

Možná nyní s nostalgií vzpomínáme na to, jak byl kdysi jednomyslně Federálním shromážděním zvolený disident, dramatik a posléze politik světového formátu Václav Havel.  V prosinci 1989 ovšem situace takto jednoznačně nevypadala. Havla viděla většina lidí i zákonodárců poprvé (disidenti nebyli v povědomí široké veřejnosti). Podstatně známější byli další zvažovaní kandidáti: Alexander Dubček a Čestmír Císař, výrazné osobnosti Pražského jara 1968. Další reálnou možností byl kandidát komunistů, poslední předseda předlistopadové vlády, Ladislav Adamec. Toho chtěli komunisté prosadit i za cenu přímé volby.

Byl to prý on, kdo vysvětlil Havlovi, proč by měl kandidovat a komunistickým poslancům, proč je disident jedinou správnou volbou.

To, že nakonec poslanci jednomyslně zvolili Havla, nebylo tak úplně výsledkem revolučního nadšení. “Některé náznaky situace v listopadu ukazují, že Husák (pozn. aut: Gustáv Husák, slovenský politik, poslední předrevoluční komunistický prezident, symbol normalizace) byl jedním z tichých iniciátorů toho, aby tato část komunistů volila Havla a šla na kompromis s Občanským fórem. Aby se Dubček nedostal do jeho funkce,” uvedl o mnoho let později slovenský historik Ivan Laluha, jinak blízký přítel Alexandra Dubčeka. Podle něj by Husák vítězství Dubčeka chápal jako popření normalizace a potvrzení toho, že celý předchozí režim byl nelegitimní. Nic takového dopustit nemohl. A tak pomohl Havlovi.

Podle jiných zdrojů však volbu Havla daleko víc ovlivnil Marián Čalfa, komunista a předseda první polistopadové vlády. Byl to prý on, kdo vysvětlil Havlovi, proč by měl kandidovat a komunistickým poslancům, proč je disident jedinou správnou volbou. Jak později zavzpomínal: “Byl jsem opravdu hodně brutální. Skutečně. Prostě byli poslanci, kterým se muselo domluvit…“. Každopádně Havel zvolen byl a to dokonce ve veřejném hlasování, posledním do roku 2008.[1]

O pár měsíců později, v červenci 1990 už poslanci Havla zvolili tajně a dobrovolně – na dva roky.

Václav Havel, inaugurace, volby, prezident

Legendární zábět na Havlovy krátké nohavice během jeho inaugurace v prosinci 1989.

Jestliže byli dva Slováci příčinou pro zvolení Havla těsně po Sametové revoluci, byli slovenští poslanci příčinou jeho nezvolení v červenci roku 1992. Výsledek první volby, kde byl Havel jediným kandidátem, byl jasný:  slovenští poslanci jej nepodpořili. Mohli se opřít o mínění lidu: jak později vyprávěl Pavel Kačírek, režisér televizního dokumentu Jak odchází prezident, “v Bratislavě po Havlovi házeli rajčata a obecně se mu tam říkalo Vašo-Šašo. …Bylo znát, že na Slovensku dochází ke snahám se Havla zbavit.“ Podařilo se.

Poprvé v historii Československa prezidentská volba nepřinesla žádný výsledek. Nicméně to, co se stalo na počátku července 1992, se mělo stát záhy tradicí tohoto roku. Václav Havel už ani jednou nekandidoval, nicméně v průběhu následujících pěti měsíců proběhlo dalších šest kol prezidentské volby s různými kandidáty a leckdy i bez nich. Bez výsledku.

Bez prezidenta (Václav Havel rezignoval 20. července 1992) se tak Československo doklopýtalo nejen do konce roku, ale také k rozpadu na dva samostatné nové státy: Českou republiku a Slovensko. [2]

 

Bomba, pískot i výhrůžky

Prezidenta ovšem potřebovala i nově vzniklá Česká republika. Tehdejší vládní koalice navrhla opět Václava Havla. Větší pozornost však na sebe strhla republikánská strana SPR-RSČ (Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa) a její předseda, další z kandidátů na prezidenta, Miroslav Sládek. “Sládkovci” se snažili volbu prezidenta zablokovat a dehonestovat. Například poslanec Jan Vik nazval Havla „panovníkem v čepici s rolničkami, megalomana a zamindrákovaného umělce“. Další přidali, že byl konfidentem, tedy spolupracovníkem komunistické státní bezpečnosti StB, byl v KSČ a že jeho rodina kolaborovala s nacisty. Ač kandidát na prezidenta, Sládek se v průběhu proslovů vlastních poslanců popral na toaletě s poslanci za ODS. Celou taškařici ukončil anonymní telefonát, který oznámil, že je v sále bomba. Václav Havel nakonec vyhrál v prvním kole. [3]

Volbu poznamenala absence Miroslava Sládka, kterého policisté zatkli dva týdny před volbou za výroky, které hodnotily česko-německé vztahy a politiku válečného Německa.

První volba prezidenta České republiky byla ukázkou trapnosti několika poslanců. Volba roku 1998 ukázala další rozměry volby prezidenta poslanci a poprvé také senátory (v roce 1993, kdy proběhla předchozí volba, Senát ještě neexistoval). Zákonodárci měli tehdy na výběr Václava Havla, astrofyzika a komunistu Stanislava Fischera a opět republikána Miroslava Sládka. Nutno upozornit, že se volby konaly v lednu, těsně poté, co se Českem prohnala ekonomická krize, následovaná krizí politickou. Na počátku roku Havel ustanovil úřednickou vládu v čele s tehdejším guvernérem České národní banky Josefem Tošovským. Nutno dodat, že ODS to považovala za vměšování do politiky. A její předseda Václav Klaus, který s Havlem nikdy nenašel společnou řeč, jej jednoznačně považoval za nepřítele. Každopádně Havel tehdy získal podporu lidovců, nově vzniklé Unie Svobody (založili ji ti, kteří nesouhlasili se směřováním ODS), Občanské demokratické aliance a několika poslanců ČSSD. ODS nikoliv.

Volbu poznamenala absence Miroslava Sládka, kterého policisté zatkli dva týdny před volbou za výroky, které hodnotily česko-německé vztahy a politiku válečného Německa. S podpisem česko německé deklarace nesouhlasili ani komunisté. Lidovecký poslanec Jiří Karas ve svém projevu vyzval k podpoře Havla, nicméně jej před tím sepsul za jeho styky s “lidmi nevalné pověsti,” díky nimž prý zní Havlova moralistických kázání nedůvěryhodně.

Havel nakonec zvítězil ve druhém kole. Vítězství nesouhlasně komentoval předseda poslaneckého klubu republikánů Jan Vik, na což reagovala první dáma Dagmar Havlová pískotem. [4]

 

 

Na scénu přichází Václav Klaus

Ve volbách roku 2003 Václav Havel kandidovat nemohl, přesto usiloval o porážku Václava Klause. Pro tehdejšího premiéra a šéfa ČSSD Vladimíra Špidlu – ač to nikdy veřejně nepřiznal – bylo zase klíčové, aby nevyhrál Miloš Zeman, který avizoval, že půjde až do druhé volby.

Svoje nezvolení psychicky nezvládl a utekl nejen ze sálu, ale na pár let i z politiky a veřejného života do svého útočiště na Vysočinu.

V prvním kole se utkali Jaroslav Bureš (za ČSSD, fakticky jej prosazovala skupina kolem Stanislava Grosse. Zbytek strany byl buď pro Miloše Zemana nebo Jana Sokola), Václav Klaus za ODS, Petr Pithart byl kandidátem čtyřkoalice (ODA, Unie svobody, Demokratické unie a lidovců, vznikla jako protiváha ODS) a komunisté nasadili Miroslava Kříženeckého. “Naše čísla se přiblížila,” řekl Petr Pithart k výsledku, který jej zjevně nepotěšil. Naopak Klaus, který v tajné volbě získal i pár hlasů ČSSD, byl prý příjemně překvapen. “Sociální demokracie si to bude muset vyřešit ve svých řadách,” dodal Pithart. [5]

Nevyhrál nikdo. Druhá volba roku 2003, kde za ČSSD kandidoval Miloš Zeman pak potvrdila nejednotnost sociální demokracie. Miloše Zemana nakonec nevolilo 27 poslanců sociální demokracie. Svoje nezvolení psychicky nezvládl a utekl nejen ze sálu, ale na pár let i z politiky a veřejného života do svého útočiště na Vysočinu.

Volbu roku 2003 tehdy i teď považuje za zradu ze strany ČSSD. Důsledky vyvozuje dodnes: věrné odměňuje, ostatní trestá. “Počínaje neúspěšnou prezidentskou volbou v roce 2003 lze v jeho dalším politickém angažmá pozorovat příklady jednání, které sociální demokracii poškozovaly,” napsal v roce 2015, před sjezdem ČSSD, někdejší stranický šéf a expremiér Bohuslav Sobotka. [6]

Prezidentem se nakonec, při třetí volbě, stal Václav Klaus.

Jestli přinesla prezidentská volba 2003 porážku Miloše Zemana, potom rok 2008 znamenal poslední volbu hlavy státu v podobě, v jaké ji Česko doposud znalo.

Čtyři dny před volbou prezidenta server Aktualne.cz přinesl videonahrávku ze setkání exkancléře Jiřího Weigla s bývalým sociálním demokratem a lobbistou Miroslavem Šloufem v hotelu Savoy. Ti dva měli projednávat podporu sociální demokracie pro volbu Klause. Oficiálním kandidátem ČSSD byl přitom čechoameričan, profesor ekonomie Jan Švejnar.[7]

Videonahrávka vedla k tomu, že poslanci poprvé od roku 1989 volili prezidenta veřejně. Vyhrál Václav Klaus. Některým z těch, kteří jej volili, dorazila posléze obálka s kulkou[8]. Nutno dodat, že Klause podpořili i tři “odpadlíci” z ČSSD, které stihl trest ve formě vyloučení ze strany.[9]

“Do jisté míry byla ta prezidentská volba také sporem o interpretaci naší doby, sporem o interpretaci celého našeho polistopadového osmnáctiletého období…Ten zvrat od toho konzervativněliberálního systému založeného na důsledné lidské svobodě, a ne na diktátu vyvolených. O tom to celé bylo a já myslím, že v tomto smyslu je toto vítězství tak klíčové pro celou naši zemi jako máloco,” komentoval záhy po vítězství prezident Václav Klaus. Ve své lásce k pražské kavárně, k příznivcům exprezidenta Václava Havla, mezi jehož přátele patřil i Jan Švejnar, se shodl s Milošem Zemanem. Ten Švejnara kritizoval už před volbou. Těžko říci, zda šlo o nechuť k jeho osobě nebo o pomstu ČSSD.[10]

 

Hlas lidu, hlas boží

Znechucení z voleb roku 2008 oživilo diskusi o přímé volbě prezidenta. Návrh na změnu Ústavy předložila záhy po prezidentských volbách ČSSD, která současně navrhla omezit pravomoce prezidenta vzešlého z lidu. To nakonec neprošlo právě s odkazem na jeho silnější mandát. Přímou volbu prezidenta zákonodárci nakonec schválili v únoru 2012. Toto datum by se podle Leo Pavláta, ředitele Židovského muzea v Praze mělo stát dnem úpadku demokratického systému v ČR. Zákonodárce pak označil za spolek nezodpovědných populistických pošetilců. [11]

Otázkou zůstává, zdali to nebudou především dezinformace šířené ruskými a proruskými weby, kdo rozhodne volby.

První veřejná volba prezidenta se konala v roce 2013.  Podle průzkumů veřejného mínění byl horkým kandidátem na vítězství bývalý šéf statistického úřadu a premiér úřednické vlády Jan Fischer. Do druhého kola ale nakonec – poněkud překvapivě – postoupili Miloš Zeman a bývalý ministr zahraničních věcí, kandidát “pražské kavárny”, kníže Karel Schwarzenberg. Nelítostná kampaň mezi nimi vygradovala zveřejněním inzerátů, které knížete obviňovaly z toho, že připravuje cestu k restitucím majetku Sudetských Němců. Lži a nezákonné postupy v kampani nakonec potvrdil i Nejvyšší správní soud, volbu nicméně označil za platnou. [12]

 

idnes, volby, prezident, Zeman, Schwarzenberg

Takto psal deník iDnes.cz o Zemanově podpásovce v závěru kampaně.

Miloš Zeman nakonec vyhrál s rozdílem 476 tisíc hlasů. Ačkoliv po nástupu do funkce Zeman prohlásil, že chce být prezidentem sjednotitelem, nepodařilo se mu to. Vyvolává zhruba stejnou animozitu jako náklonnost. Za zmínku rovněž stojí, že jej v prezidentské kampani i po zvolení namísto první dámy doprovázela na oficiální příležitosti dcera Kateřina. Poté, co média zveřejnila nahrávky s její účastí na party, kde se současně natáčelo porno, nahradila ji manželka Ivana. [13]

Zemanova, party, porno

I účast na porno-párty může mít vliv na politiku. Zejména, jedná-li se o “první dceru”.

Prezident Miloš Zeman je přes mnoho otazníků týkajících se jeho zdravotního stavu vážným kandidátem voleb 2018.  Velkou část společnosti těší kandidatura bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše, který se zdá být Zemanovým nejvážnějším konkurentem. Profesora v oboru fyzikální chemie čeká v případném souboji se Zemanem zcela jistě nejedna těžká chvíle a mnoho podpásovek – stejně jako tomu bylo během Zemanova duelu s Karlem Schwarzenbergem. V současné době se ale šance obou zdají být poměrně vyrovnané.

Kandidátem na poslední chvíli se stal i expremiér Mirek Topolánek, kterému ovšem mnozí nemohou zapomenout přátelství s Markem Dalíkem, kdysi přezdívaným “Topolánkova peněženka”. Jistou šanci má i agresivně vystupující byznysmen a skladatel Michal Horáček, který se rozhodl kampaň financovat z vlastních prostředků.

Otázkou zůstává, zdali to nebudou především dezinformace šířené ruskými a proruskými weby, kdo rozhodne volby. V tom případě by si totiž Miloš Zeman mohl otevřít šampaňské jen pár dní po oslavách konce roku.  [14]

 

 

 

 

——————————————————————————————————-

[1] https://zpravy.idnes.cz/zvoleni-havla-byla-husakova-pomsta-dubcekovi-fae-/zahranicni.aspx?c=A130110_151940_zahranicni_pul

http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/volba-vaclava-havla-prezidentem-v-prosinci-1989/

[2] https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Volba_prezidenta_Československé_republiky

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/prezidentske-volby-3-7-1992-stop-havlovi-a-spolecnemu-statu_1707171159_per

[3] https://www.novinky.cz/domaci/131677-pred-15-lety-se-stal-vaclav-havel-prvnim-ceskym-prezidentem.html

http://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/21424/nejvetsi-skandaly-prezidentskych-voleb.html

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Volby_prezidenta_České_republiky_(1993–2008)

[4] http://www.rozhlas.cz/prezident08/prezidentskevolby/_zprava/427279

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Volby_prezidenta_České_republiky_(1993–2008)

http://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/21424/nejvetsi-skandaly-prezidentskych-voleb.html

[5] https://zpravy.idnes.cz/volba-nema-viteze-zeman-je-ve-hre-doi-/domaci.aspx?c=A030115_102337_prezident_jan

http://www.bohumildolezal.cz/texty/u177-03.htm

[6] https://www.novinky.cz/domaci/363082-zeman-od-roku-2003-cssd-poskozoval-napsal-sobotka.html

[7] https://zpravy.idnes.cz/kauza-savoy-odskodneni-dvoraka-d3c-/domaci.aspx?c=A140617_153424_volby-2012_kaj

[8] https://www.novinky.cz/domaci/132986-zakonodarcum-kteri-volili-klause-prisly-postou-kulky.html

[9] https://zpravy.idnes.cz/proradnost-komunistu-dosahla-vrcholu-rika-paroubek-f9z-/domaci.aspx?c=A080215_205328_domaci_zra

[10] https://zpravy.idnes.cz/hrad-neni-konec-planuje-po-znovuzvoleni-klaus-f4q-/domaci.aspx?c=A080217_184000_domaci_klu

[11] https://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/prima-volba-prezidenta-je-pres-sliby-stale-u-ledu/r~i:article:521690/

http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/analyzy/_zprava/leo-pavlat-den-upadku-prima-volba-prezidenta–1018792

https://zpravy.idnes.cz/prima-volba-prezidenta-prosla-lide-sami-vyberou-uz-klausova-nastupce-1kk-/domaci.aspx?c=A120208_135604_domaci_kop

[12] http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/domaci/soud-rozhodl-v-zemanove-kampani-byly-lzi-ale-volby-stejne-plati.html

[13] https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Volba_prezidenta_České_republiky_2013

http://zpravy.e15.cz/milos-zeman-volby-2018

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/212522/video-z-pornomejdanu-tato-divka-ma-byt-katerina-zemanova.html

[14] https://www.blesk.cz/clanek/volby-prezidentske-volby-2018/510000/prezidentsti-kandidati-se-boji-ovlivneni-voleb-k-drahosovi-se-pridal-i-horacek-a-topolanek.html

http://zpravy.e15.cz/milos-zeman-volby-2018

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Volba_prezidenta_České_republiky_2018

Leave a Reply

%d bloggers like this: