Czexit? Investoři by Česko vymazali z mapy

Montovna založená na levné pracovní síle, nebo země ve středu Evropy, lákající zahraniční investory na kvalifikovanou pracovní sílu, dobrou infrastrukturu a výhodnou polohu? Na hodnocení úlohy přímých zahraničních investic v České republice se neshodnou odborníci ani politici.

Nezpochybnitelným faktem je, že díky zahraničním investorům má Česko nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii. [1]A díky nim je také s EU finančně i ekonomicky propojeno téměř stejně, jako kdyby bylo součástí eurozóny. Ostatně to, že v Česku nepoužíváme euro, není důsledkem nepřipravenosti ekonomiky, ale výsledek odporu politiků a České národní banky.

Od počátku její existence do České republiky podle údajů platební bilance zamířily přímé zahraniční investice za celkem 2,9 bilionu korun. 89 procent z nich proudí do Česka ze zemí Evropské unie. Na prvním místě se dlouhodobě drží investoři z Nizozemí (i kvůli výhodnějšímu zdanění kapitálu má právě v této zemi mnoho firem centrálu), Rakouska, Německa a Lucemburska (i tady jde především o zemi, která je vhodná pro umístění centrál firem, jež  rozhodují o tom, kam investovat).

Investoři se o Českou republiku zajímají ve vyšší míře od začátku milénia, kdy vznikl ucelený systém investičních pobídek a kdy bylo jasné, že se země stane novým členem EU. Od roku 2004 je pak hlavním lákadlem právě členství země v Evropské unii, která kromě volného pohybu zboží, služeb i osob, zajišťuje i stabilní právní prostředí a ochranu investic. [2]

Graph B

Střední a Východní Evropa je atraktivním regionem a její oblíbenost u investorů mezirčně narůstá.

Jak to všechno začalo?

Zavedení systému investičních pobídek bylo ve skutečnosti reakcí na politickou, ekonomickou a finanční krizi z roku 1997. [1] Ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením Vladimíra Dlouhého z Občanské demokratické strany je mělo připravené v “šuplíku” dávno předtím. Tehdejší vláda Václava Klause ale pobídky zásadně odmítala. V 90. letech přitom pomohly nastartovat irskou ekonomiku, Polsko tehdy začalo vytvářet speciální daňové zóny a Maďarsko se rozhodlo lákat investice prostřednictvím výrazného snížení firemních daní. Pouze  Česko dlouho preferovalo vlastní cestu privatizace a k zahraničnímu kapitálu obecně se stavělo negativně. A to jak k nákupům akciových podílů zahraničními subjekty (tzv. portfoliové investice), tak i k přímým investicím na zelené louce (výstavba nových továren).

Až na počátku roku 1998, po pádu vlády Václava Klause a měnové krizi, došlo k politické dohodě o podpoře přímých zahraničních investic.  O vstupu portfoliových investorů, především o prodeji bank, energetik a telekomunikací, rozhodovaly až další vlády později. [2] Usnesení vlády z roku 1998 číslo 298 nastavilo základní pravidla investičních pobídek: minimální výši investice, podporu pracovních míst, daňové prázdniny a zvýhodněné pozemky v tzv. průmyslových zónách. Už v prvním návrhu byla podpora dovozu hi-tech podle seznamu Organizace pro hospodářskou soutěž, což mělo zmodernizovat zastaralé technologie českých továren. Systém se postupně ladil a upravoval, parametry se měnily (především se snížila hranice pro podporované investice) a jak se ukázalo, především dobře fungoval. [3]

Václava Klause ovšem nepřesvědčil: “Nárůst investic od roku 1998 nebyl náhodný. Nezačal tím, že přišli osvícení politikové, kteří chtěli povolit víc zahraničních investic. Začal jako důsledek něčeho, co se stalo v letech 1997 a 1998. Tehdy se podařilo zájemcům o privatizaci v ČR útokem na naši ekonomiku natolik zlevnit privatizovatelná aktiva, že najednou začal nákupní boom, protože si mohli věci koupit za podstatně nižší cenu než v letech 1994 či 1996”.

Nicméně byl to právě systém investičních pobídek, který podle statistik agentury pro příliv zahraničních investic CzechInvest přilákal do Česka do roku 2004, ještě před vstupem do Evropské unie, přes tři stovky investičních projektů v celkové hodnotě 325 miliard korun. Většina nově příchozích firem směřovala do zpracovatelského průmyslu. [4]

Podle odhadů České národní banky dosáhl v prvních letech po zavedení pobídek roční příliv přímých zahraničních investic devíti procent hrubého domácího produktu. Podle Českého statistického úřadu vzrostl podíl firem se zahraničními vlastníky na celkové produkci z necelých pěti procent v roce 1993 na 20, 6 procenta v roce 2000 a na 31 procent v roce 2005.

Podíl zahraničních investic na HDP se do roku 2006 zvýšil na 40 procent. Zahraniční investoři se také podíleli na nejdelším ekonomickém růstu v historii České republiky v letech 2000-2008. Příliv investic tehdy dosahoval ročně zhruba pěti procent hrubého domácího produktu, namísto nových investic nabývaly na síle reinvestice již etablovaných firem. [5]

Rok 2008 a nástup finanční krize měl vliv i na investice, jejich příliv i reinvestice výrazně klesly. Mateřské koncerny měly problémy “doma”, na rozvoj v zahraničí neměly ani finance, ani dostatečný důvod. S krizí přišel i útlum poptávky. Pro Česko bylo ale zásadní, že díky investorům, kteří zde již působili, se světová krize nepřelila v plné míře. Především nedošlo k významnému nárůstu nezaměstnanosti, jak se stalo v mnoha jiných zemích Unie. Podle studie “Analýza podpory ekonomického růstu prostřednictvím stimulace investic”, kterou v roce 2016 vypracoval Úřad vlády, mají zahraniční investice  v ČR vyšší podíl na HDP než ve většině zemi Unie. “Objem zahraničních investic a jejich efektivita jsou významným faktorem růstu konkurenceschopnosti a HDP,” potvrdili vládní analytici.[6]

Graph C

Česká republika patří mezi 20 států s nejvyšším počtem přímých zahraničních investic. Mezi lety 2015 a 2016 navíc vzrostl počet takto realizovaných projektů 57 %.

Lákání investorů pokračuje dodnes. Podle maďarského ekonoma Zsolta Darvase z bruselského think tanku Bruegel v letech 2000-2017 z každých padesáti firem, které v České republice dostaly podporu, přišlo 39 ze zahraničí. [7] Systém pobídek se však postupně měnil, podle toho, čemu v danou chvíli dávali politici přednost. Jednoznačná podpora zpracovatelského průmyslu je v současné době na ústupu. Nově by pobídky  měly podle návrhu ministerstva průmyslu a obchodu mířit do podpory vzniku a rozšíření technologických center a center strategických služeb. Větší podporu mají dostat také menší a střední podniky. Novinkou má být zavedení podmínky minimální mzdy v podporovaných firmách. Ta se doposud v žádném z “pobídkovych setů” připravovaných ministerstvem průmyslu nevyskytovala. Nová pravidla, pokud je schválí vláda, by měla platit od roku 2019. [8]

Czechzit, hrozba, která by ekonomiku položila

Ani sebedokonalejší investiční pobídky by do České republiky nedostaly investory, kdyby se rozhodla ukončit své členstvi v Evropské unii. Argument, že i před vstupem do EU sem proudily miliardy, neobstojí. Právě očekávaný vstup do evropského klubu udělal z celé středoevropské zóny (Maďarska, Česka, Slovenska a Polska) místo, o které začali mít investoři zájem. Pobídky, daňové prázdniny či nízká podniková daň určuje, do které z uvedených zemí investor zamíří, ale aby vůbec uvažoval o tom, že půjde na východ, musí mít jistotu, kterou mu “samostatná” česká vláda dát nemůže.

Už jen hrozba tzv. Czexitu vyvolala nejistotu investorů a také velkou odezvu podnikatelských svazů – Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy i Asociace malých a středních podniků. Otázka Czexitu není jen planá teorie, podporovaná snahou o zavedení obecného referenda stranou SPD Tomia Okamury.

Češi, kteří vyvážejí 84 procent veškeré produkce do zemi Evropské unie, dlouhodobě patří k odpůrcům eura (80 procent dotázaných jej nechce) a k největším euroskeptikům. Podle posledního průzkumu think tanku Europeum by  Češi z Evropské unie sice většinově neodešli (54 procent by zůstalo v EU), nicméně 34 procent by bylo pro vystoupení.  “ Česká republika je také jediná za všech zemí průzkumu, která si myslí, že členství přináší více nevýhody. Opačně to vnímají třeba na Slovensku,“ uvedl  ředitel think tanku Europeum Vladimír Bartovic. Nejvíc euroskeptičtí jsou produktivní lidé ve věku 36-50 let, kteří mají také největší peněžní prostředky a politický vliv, aby byl jejich názor slyšet víc, než evropsky více nakloněných studentů či seniorů. [9]

Graph A

Jak vypadá český export? Je zcela závislý na obchodu s ostatními státy Evropské unie.

Czexit by byl ovšem pro tuzemskou ekonomiku, která je silně závislá na průmyslu a na exportu, katastrofou. Podle odhadů expertů by vystoupení z Unie znamenalo odchod zahraničních investorů (po rozchodu a uvalení cel na dovoz do EU by nepomohly ani investiční pobídky), prudký nárůst nezaměstnanosti  a následně pokles ekonomiky. Průmysl totiž tvoří zhruba třetinu HDP a aktuálně zde pracuje 1,6 milionu lidí. V případě Czexitu by se Česko stalo izolovanou zemí, která by jen obtížně hledala svoje místo ve světě. [10] A o zahraniční investice, které jsou základem růstu tuzemské ekonomiky, by definitivně přišla.

[1] https://insis.vse.cz/zp/7627

[2] https://ekonomika.idnes.cz/vlada-rozhodla-o-prodeji-statniho-podilu-csob-belgicke-kbc-bank-p7s-/ekonomika.aspx?c=990531_192651_ekonomika_jjx

https://ekonomika.idnes.cz/vlada-schvalila-prodej-sporitelny-rakouske-erste-bank-p1i-/ekonomika.aspx?c=A000202172916ekonomika_jjx

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/hlavni-ekonomicka-rozhodnuti-vlady-od-roku-2002/183981

[3] https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/investicni-pobidky-a-prumyslove-zony/investicni-pobidky/obecne-informace-o-systemu-investicnich-pobidek-v-cr–879/

[4] https://byznys.ihned.cz/c1-15023490-klaus-priliv-zahranicnich-investic-by-se-obesel-bez-vladnich-pobidek

[5] https://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2014/2014_III/boxy_a_prilohy/zoi_2014_III_box_1.html

[6] https://www.vlada.cz/assets/urad-vlady/vydavatelstvi/vydane-publikace/Analyza-podpory-ekonomickeho-rustu-prostrednictvim-stimulace-investic.pdf

[7] https://www.kurzy.cz/zpravy/446004-jak-se-vyporadat-s-tim-ze-nas-zapadni-evropa-kolonizuje/

[8] https://www.czechinvest.org/cz/Sluzby-pro-investory/Investicni-pobidky

[9] http://www.info.cz/evropska-unie/cesi-na-eu-nadavaji-vetsina-jich-ale-vystoupit-nechce-ukazal-pruzkum-24560.html

[10] http://euractiv.cz/clanky/cr-v-evropske-unii/czexit-amputace-vlastni-ruky-ekonomicka-sebevrazda-uroven-beloruska-varuji-podniky/

[1] http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Unemployment_statistics

[2] https://www.novinky.cz/ekonomika/463544-ze-zemi-eu-jde-do-ceska-89-procent-investic-investori-jsou-u-nas-pry-hlavne-kvuli-unii.html

Leave a Reply

%d bloggers like this: