Jak se z Česka stal středoevropský tygr

Česká republika vzhledem ke své velikosti, geografické poloze, surovinové základně a struktuře hospodářství nemůže dlouhodobě vykazovat přebytek obchodní bilance. V listopadu 1996 to studentům Vysoké školy ekonomické sdělil tehdejší premiér, později prezident a také profesor ekonomie Václav Klaus.  [1]

Bylo to v roce, kdy deficit obchodní bilance dosáhl nejvyšší hodnoty (9,2 % hrubého domácího produktu), rok před měnovou a politickou krizí, která vedla k pádu vlády, devalvaci koruny a otevření země zahraničním investicím. [2]

Podpora investic, změna struktura ekonomiky a hlavně vstup do Evropské unie v roce 2004 udělaly z České republiky malou otevřenou ekonomiku a také exportního tygra. V roce 2005 poprvé objem exportu překonal dovoz a od té doby přebytek obchodní bilance setrvale narůstá. V roce 2017 kladné saldo obchodní bilance přesáhlo neuvěřitelných 425 miliard korun. [3] Celkový obrat zahraničního obchodu v roce 2017 podle údajů Českého statistického úřadu meziročně vzrostl o 503,4 miliard na necelých osm biliónů korun. Podíl obratu zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu se blíží 160 procentům. Na počátku transformace, v roce 1990 to byla pouhá třetina, 54 procent.

Česká republika se podle statistického úřadu Eurostatu podílí na celkovém vývozu a dovozu Evropské unie 3,3 %, resp.  3,1 %. Což je dost na zemi, jejiž populace nedosahuje ani dvou procent všech obyvatel EU. [4]

Graph1

V roce 2017 mířilo 84 % českého exportu do dalších evropských zemí.

Export není jen o slabé koruně

Na počátku 90. let nic nenaznačovalo, že se Česká republika stane jedním z největších exportérů v EU (vzhledem k HDP) a také jedním z nejdůležitějších subdodavatelů. Tuzemské průmyslové podniky měly zastaralé vybavení. Většina produkce směřovala do zemí bývalého východního bloku. Kromě zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP, země bývalého socialistického uskupení) vyvážel československý průmysl také velké investiční celky. Bohužel opět do spřátelených zemí (i když mimo RVHP), jejich platební morálka nebyla ideální, nebyl ale tlak na kvalitu zboží.

Změna režimu měla na export významný vliv. Zanikly původní PZO (podniky zahraničního obchodu), které vývoz zprostředkovávaly a hledaly pro produkci odběratele. Průmyslové podniky potřebovaly nové majitele, měnila se majetková struktura ekonomiky. Firmy se chystaly na privatizaci, neinvestovaly. Se zastaralým zbožím a bez pomoci PZO jen těžko hledaly zahraniční odbyt pro svoji produkci.

Noví majitelé z řad českých kupců (v 90. letech vláda dávala přednost privatizaci tzv. českou cestou) nové peníze a s nimi nové technologie nepřinesli. Naopak – zadluženým společnostem typu Poldi Kladno či Škoda Plzeň musel několikrát pomoci stát.   [5] Jediný důvod, proč průmysl a export totálně nezkrachovaly, byla několikerá devalvace koruny v 90. letech. Konkurenceschopnost české ekonomiky byla založená na slabé koruně a nízkých mzdách. Přesto až do roku 2005 Česká republika nedokázala až na výjimky vyvézt víc, než dovezla.

Aby se mohlo něco změnit, musely se změnit firmy. K tomu přispěly měnová, finanční a politická krize v roce 1997, změna vlády a hlavně nastolení nové cesty transformace, kdy se země otevřela zahraničním investorům.

Namísto totálně nekonkurenceschopných podkapitalizovaných státních gigantů vznikly nové továrny na zelené louce. Většina produkce z nově zakládaných továren mířila na export. Objem vyvezeného zboží stoupl ze 422 milard korun v roce 1993 na neuvěřitelných 1,3 bilionu korun v roce 2003. [6]

Vstup do Evropské unie v roce 2004 český export katapultoval k rekordům. Českým firmám se otevřel trh bez obchodních a celních bariér, který tehdy zahrnoval 25 zemí a to včetně deseti nováčků. Kromě Česka v roce 2004 vstoupilo do Unie například Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Malta, Kypr a státy Pobaltí. Obrat zahraničního obchodu do zemí EU po vstupu meziročně stoupl ze 64 procent na téměř osmdesát. Prvních šest měsíců po zapojení do EU rostl český export třicetiprocentním tempem. [7]

Úspěšná histore českého exportu začleněním do vyspělého světa neskončila. Objem vývozu od roku 2003 do 2017 stoupl z 1,3 bilionů na 4,2 biliony korun. Hlavním exportním trhem přes veškeré návrhy vládních proexportních strategií, které doporučovaly exportérům zaměření na Brazílii, Rusko, Čínu nebo třeba Indii, zůstala Evropská Unie. Její podíl na exportu v současné době dosahuje téměř 84 procent. [8]

Ani exportu se nevyhnuly zásadní světové události, stejně jako experimenty České národní banky. K největšímu zpomalení došlo v roce 2008 kvůli ochlazení evropské ekonomiky. V roce 2009 se pak do recese propadla i česká ekonomika. [9] Na zpomalení exportu v roce 2012 reagovala Česká národní banka. Ta spustila na podzim 2013 kontroverzní program slabé koruny, který měl oživit inflaci, ekonomiku a také se stal nečekaným dárkem exportérům. Rok po zavedení intervencí stoupl vývoz o 14, 3 procenta oproti 3,3procentnímu růstu v roce 2013. Celkem do konce intervencí stoupl vývoz o 25 procent. [10]

Přes polovinu českého exportu tvoří stroje a zařízení (jejich podíl stoupl z 44,5 procent v roce 2000 na 56,3 procenta v roce 2016), hlavním obchodním partnerem zůstává Německo s třetinovým podílem na celkovém exportu. [11]

Graph2

Hlavními obchodními partnery České republiky jsou Německo, Slovensko a Polsko.

Dovoz českou výrobu nezruinoval

O české ekonomice platí, že je dovozově náročná. Znamená to, že k výrobě potřebuje nejen suroviny, ale také polotovary a subdodávky. Až tři čtvrtiny dovozu míří k dalšímu zpracování, dovoz spotřebního zboží a potravin spadá do oné poslední čtvrtiny. Podle studie Českého statistického úřadu je dovozní náročnost Česka oproti průměru ostatních zemí Unie téměř dvojnásobná. [12]

Na počátku 90. let ale statistika dovozu vypadala úplně jinak. Náhlá svoboda přinesla “hlad” po spotřebním zboží. “Zhmotnil” se mimo jiné v dovozu aut. Objem importu této komodity stoupl ze 119,3 miliard v v roce 1992 na 330 miliard v roce 1997. Měnová, politická a posléze ekonomická krize ale nadšení z dovezených aut poněkud zchladila a dovoz a vývoz aut se začal vyrovnávat. Nutno upozornit, že už v roce 1997 byla největším exportérem Škoda Auto z koncernu Volkswagen (ten vstoupil do společnosti Škoda už v roce 1991). [13]

Kromě aut však průmysl potřeboval technologické linky a vybavení. Na začátku 90. let na to ale neměl prostředky. Firmy se privatizovaly, noví čeští majitelé šly cestou dluhů a peníze na dovoz strojů a zařízení chyběly. Zlom přinesla změna české politiky (namísto eurofobního expremiéra Václava Klause přišel v roce 1998 tehdy ještě Evropě přátelsky naladěný Miloš Zeman), která otevřela dveře pro vstup zahraničních investorů.

Jak moc velký vliv na dovoz strojů a zařízení měl nástup nových zahraničních firem na počátku milénia ukazuje srovnání podílu dovozu strojů a zařízení v letech 2000 a 2016. Podle analýzy Ministerstva průmyslu stoupl podíl dovozu technologií z původních 40 na 46 procent a 49 procent na počátku roku 2018. Oproti tomu se výrazně snížil podíl dovozu surovin, především ropy a jejích derivátů. Důvodem není ovšem prudký pokles  spotřeby, případně objev českých ropných nalezišť, ale nižší ceny na světových trzích.

Hlavním partnerem u dovozu zůstává Německo (zhruba čtvrtina procent všech dovozů), na druhém místě je ovšem Čína, jejíž podíl na importu do Česka každoročně narůstá a nyní dosahuje 15 procent. Její podíl coby druhého největšího exportéra narůstá bez ohledu na postupně přijímaná antidumpingová opatření ze strany Evropské unie, kterými se musí Česko řídit. [14] Oproti tomu podíl Ruska, kdysi jednoho z nejdůležitějších trhů, klesl ze 6,5 procent v roce 2000 na současná necelá dvě procenta.    [15]

Dovozu se nevyhnuly turbulence spjaté s událostmi v české ekonomice. Kromě specifických potřeb na počátku 90 let, vstupu do Evropské unie v roce 2004 (dovoz stoupl ve stejném roce o pětinu), [16] měla velký vliv na zbrždění dovozu finanční krize v roce 2008 a 2009 (projevila se především v poklesu ze zemí EU).

Dovoz ovlivnily i intervence České národní banky, která se rozhodla na podzim 2013 uměle oslabit kurz koruny a držet jej podhodnocený do jara 2017. Přetože kvůli slabé koruně dovoz podražil, z analýzy Asociace malých a středních podniků vyplynulo, že dopad na dovozy rozhodně nebyl tragický. V prvním roce intervencí dovoz rostl o 13,3 procenta, za celé tři roky stoupl dovoz o zhruba 24 procent. Ukončení intervencí podpořil hlavně dovozy ze zemí Evropské unie. [17]

S růstem ekonomiky a zahraničního obchodu bude růst i dovoz. Protože k tomu, aby Česká republika mohla dostatečně konkurovat zahraničí, potřebuje subdodávky – nejen z Česka, ale ze zahraničí.

shutterstock_1011664672

Na českém exportu se velkým dílem podílí Škoda Auto.

[1] https://archiv.ihned.cz/c1-892891-cr-asi-nikdy-nebude-mit-prebytek-obchodni-bilance-rika-vaclav-klaus

[2] http://ekonomicky-denik.cz/analyza-zahranicni-obchod-cr-cast-prvni/

[3] https://www.mpo.cz/assets/cz/zahranicni-obchod/statistiky-zahranicniho-obchodu/2018/3/Teritorialni-struktura-zahranicniho-obchodu-CR-za-leden-2018.xlsx

[4] https://www.czso.cz/csu/czso/cri/zahranicni-obchod-prosinec-2017

[5] http://ekonomicky-denik.cz/analyza-zahranicni-obchod-cr-cast-prvni/

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/dvacet-let-se-stehlikem-pribeh-kladenske-poldovky-a-jejiho-k/r~d6a4df22792f11e79de10025900fea04/?redirected=1521267386/

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Škoda_(podnik)

[6] https://www.investujeme.cz/tiskove-zpravy/od-roku-1993-vzrostl-cesky-export-desetinasobne-letos-dosahne-3-9-bilionu-kc/

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ministr-prumyslu-a-obchodu-k-vysledkum-exportu-za-rok-2017-a-k-dalsimu-smerovani-podpory-exportu–102514.html

[7] https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Evropská_unie

http://ekonomicky-denik.cz/analyza-zahranicni-obchod-cr-cast-treti/

[8] http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/statni-podpora-exportu/exportni-strategie-cr.html

[9] https://www.fio.cz/zpravodajstvi/zpravy-z-burzy/42645-ceska-ekonomika-i-nadale-zpomaluje

https://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/

[10] http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/export-roste-navzdory-ukonceni-kurzoveho-dopingu-97203.html

[11] https://www.mpo.cz/assets/cz/zahranicni-obchod/statistiky-zahranicniho-obchodu/2017/4/Prezentace_03_2017_CZ_OR.pdf

[12] https://www.czso.cz/documents/10180/20533812/csav121613.doc/b2a6b36a-e686-45d6-8258-07380813db2d?version=1.0

[13] http://ekonomicky-denik.cz/analyza-zahranicni-obchod-cr-cast-treti

http://zpravy.e15.cz/fleet-special/legenda-slavi-30-let-skoda-favorit-znamenala-pro-automobilku-velky-krok-vpred-1337520

https://archiv.ihned.cz/c1-976009-vyvoz-s-jasnejsimi-obrysy

[14] https://insis.vse.cz/zp/63451

[15] https://www.mpo.cz/assets/cz/zahranicni-obchod/statistiky-zahranicniho-obchodu/2017/4/Prezentace_03_2017_CZ_OR.pdf

https://www.mpo.cz/assets/cz/zahranicni-obchod/statistiky-zahranicniho-obchodu/2018/3/Teritorialni-struktura-zahranicniho-obchodu-CR-za-leden-2018.xlsx

[16] https://www.czechtrade.cz/getattachment/nastaveni/Archiv/archiv-rocnich-analyz-zo-cr/zahranicni_obchod_2004.pdf?lang=cs-CZ

[17] http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/export-roste-navzdory-ukonceni-kurzoveho-dopingu-97203.html

Leave a Reply

%d bloggers like this: