Evropský rozpočet – pokladna české ekonomiky

V rámci debat o prospěšnosti Evropské unie pro Českou republiku se často mluví pouze o jednostranných benefitech. Je pro nás členství výhodné? Není cena za členství v EU příliš vysoká? Kolik peněz vlastně čerpáme z evropského rozpočtu? V kruzích, kde se kladou takovéto otázky, bývá členství Česka v EU často vnímáno negativně. Podíváme-li se ale na naše působení v evropském společenství pouze z hlediska benefitů, můžeme být velice překvapeni. Od svého vstupu do EU byla Česká republika vždy v pozici toho, kdo více bere, nežli dává. Za rok 2017 obdržela z evropského rozpočtu o 55,4 miliard korun více, než do něj odvedla.[1]

Rozpočet EU je tvořen jednak z příspěvků členských států, vypočítaných dle speciálního vzorce, jednak z některých vlastních unijních příjmů (například část výtěžku z cel zaplacených za zboží importované na území Unie). Členské státy se dle platební bilance svých odvodů a příjmů z EU rozdělují na tzv. čisté plátce a čisté příjemce – první kategorie zahrnuje země, jež do Unie odvádí více peněz, než kolik z ní dostávají nazpět. Pro druhou skupinu zemí platí opak. V současné době jsou čistými plátci např. Německo či Francie, čistými příjemci nové členské státy a také Česká republika.[2]

Graf1 - Hradec Kralove

Jaké jsou výdaje rozpočtu Evropsné unie? zdroj: Hradec Králové

Česká republika je od svého vstupu do EU dne 1. května 2004 až doposud (do 31. prosince 2017) stále v pozici čistého příjemce a z evropského rozpočtu za tu dobu získala enormních 1,2 bilionu korun. Nazpátek do unijního rozpočtu odvedla 515,8 miliard. Její čistý zisk tudíž celkově činí téměř 700 miliard. Podle evropských komisařů je cena pro členství v EU méně než jedno cappuccino denně. Server Politico na základě tohoto tvrzení sestavil tzv. cappuccinový index, ze kterého je zřetelné, kdo z evropských států na své unijní participaci nejvíce prodělává a kdo si naopak může dopřát extra porci lahodné kávy. Česká republika je ve středu žebříčku, podle indexu Evropská unie každému Čechovi upije 27 procent šálku cappuccina denně. Cappuccinový index nicméně obsahuje jen čisté výdaje do evropské pokladny, bez ohledu na to, kolik pak daná země z EU získá zpět.[3]

Když vezmeme v potaz tzv. čistou pozici – rozdíl mezi vydanými a získanými penězi – je zřejmé, že např. Česká republika si díky svým příjmům z EU může objednat několik extra velkých cappuccin nad rámec vlastního rozpočtu. Minulý rok jsme z Unie obdrželi 64,1 miliard pocházejících z Fondu soudržnosti a ze strukturálních fondů. Peníze sloužily na podporu projektů zaměřených na životní prostředí a dopravu, rozvoj regionů, podporu zaměstnanosti či investic do infrastruktury. Dalších 29,4 miliard zamířilo do ČR z evropského rozpočtu na tzv. Společnou zemědělskou politiku. Přibližně 4,4 miliardy putovalo do programů EU jako například Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy či Erasmus+.[4]

GRAPH04-17-13

Jaká je čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU?

Současné rozpočtové období v EU končí v roce 2020. Už nyní ale startují debaty o tom, odkud kam evropské finanční prostředky potečou v budoucnu. Evropská komise představila v půlce února tohoto roku různé podoby dlouhodobého unijního rozpočtu po roce 2020. Podle předběžných plánů by příští rozpočet měl být objemnější. Na jakou sumu se ve finále jeho výše vyšplhá, ovlivní nejen brexit či tlak na hlubší integraci eurozóny, ale také bezpečnostní rizika spojená s migrací a posilováním kontroly vnějších hranic. To může mj. znamenat, že státy EU budou muset do společného rozpočtu přispívat více peněz.[5] Podle české eurokomisařky Věry Jourové se ale Češi nemusí obávat, že by případné škrty ve strukturálních a investičních fondech byly v jejich případě razantní.[6]

Ať už vyjednávání o budoucí podobě evropského rozpočtu dopadnou jakkoli, Česká republika stále zůstane v pozici čistého příjemce, bude tedy z evropských peněz podstatně víc brát, než dávat. Ti, kteří tvrdí, že členství v EU je pro nás nevýhodné a na základě toho volají po referendu o vystoupení z ní, by se měli zamyslet nad prospěšností desítek evropských miliard, s pomocí kterých se u nás staví silnice, opravují budovy, investuje do zemědělství, podporuje zaměstnanost apod. Tyto prostředky by Česku, které si drží status méně rozvinuté ekonomiky, nenávratně chyběly a těžko by si tyto dnes již samozřejmé investice financovalo z vlastní kapsy. Být myšlenkově na okraji Evropy a zároveň územně ležet v jejím srdci je protimluv. Proto buďme hrdou součástí celku a mějme na srdci jeho blaho.

[1] https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2018/ceska-republika-ziskala-v-roce-2017-z-ro-30913

[2] https://www.euroskop.cz/44/30616/clanek/jak-funguje-rozpocet-eu-a-co-s-nim-bude-dal/

[3] https://www.politico.eu/article/the-eu-membership-value-post-brexit-budget-coffee-index/

[4] https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2018/ceska-republika-ziskala-v-roce-2017-z-ro-30913

[5] http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/evropska-komise-predstavila-moznosti-dlouhodobeho-rozpoctu-eu/1585810

[6] http://www.info.cz/evropska-unie/skrty-v-rozpoctu-eu-cesko-prilis-nepociti-rika-v-rozhovoru-pro-info-cz-eurokomisarka-jourova-24650.html

Leave a Reply

%d bloggers like this: