Věnce jsme sametově vyhodili

Den boje za svobodu a demokracii

Jak už je to v naší zemi zvykem, upomínka události historické se zvrhla v protest proti události současné. Oslavy svobody se staly stínem protestu proti Babišovi. A není se čemu divit, výpověď Babišova syna nenechala nikoho z nás chladným. Nikoho nezarazilo, že občané hrdě vztyčují lístky volájící po demisi.
Je naprosto logické a odůvodněné, že politici požadují vysvětlení přímo z Babišových úst. Ať už se jedná o kauzu stvořenou z pera novinářů nebo o skutečná fakta. Pokud k únosu Andreje juniora skutečně došlo, je ve veřejném zájmu, aby byly podrobnosti případu zveřejněny. A pokud tento čin byl jednou z praktik premiéra Babiše, jak zahladit stopy vedoucí k Čapímu hnízdu, musíme hledat pravdu. A pravdou je, že nám vládne premiér, který je trestně stíhaný. Jakkoliv pociťujeme nepravost ,,Babišokampaně“, musíme zůstat na poli pravdy. A lásky. Protože snad zvítězí, jak si to vždy přál Václav Havel.
Premiér Babiš se tak velmi rychle stal personou non grata. I proto se v den výročí pohyboval po Národní třídě za soumraku. Snažil se vyhnout davům, které se později začaly kumulovat právě kolem Hlávkovy koleje, kde byl Opletal ubytován. Je již tradicí, že poslanci a senátoři vzdávají hold položením květin na pamětní místo. Nechyběl ani předseda SPD Tomio Okamura a pan prezident republiky. Právě věnce nesoucí jména těchto tří politických představitelů skončily v blízkém koši. Už to nebylo jen Babiše do koše. Teď už i Zemana a Okamuru.
A odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Prezidentův mluvčí Ovčáček, který opravdu jen mluvčí, se k akci vyjádřil, že to mohla udělat jen fašistická lůza. Nemusíte být fašista, aby se vám nelíbilo, jak se prezident v poslední době vyjadřuje. A že Babiš radši spěchal do Švýcarska, promluvit se svým synem, můžeme také brát jako zbabělý tah. Nebo tah ovlivňovat budoucí svědky kauzy Čapí hnízdo. Jen nás zaráží, že případ neřeší policie a nevydala se Babiše juniora vyslechnout již v počátku kauzy.
Ať už chcete vyjádřit názor vhozením kytic do koše či vytvořením transparentu, máte právo na svůj hlas. Na hlas, který může a nemusí zaniknout v davu. Protože u zrodu každé revoluce vždy stojí jeden jediný hlas. Když naposled zazněl hlas studenta Jana Opletala rozhodně netušil, jakým směrem se jeho doba bude ubírat. A že připomínka jeho smrti bude záminkou pro rozdmýchání nelibosti občanů. Proto nás těší, že i tolik let po studentově smrti, je 17.listopad dnem výkřiků za svobodu. A hlavně dnem, kdy se nebojíme vyjít do ulic a vyjádřit nesouhlas. Nesouhlas s jednáním lidí, kteří nám vládnou. A pokud jste kolem vás zaslechli hvizd píšťalek, my jsme tam byli po celou dobu s vámi.

Národní třída 17.listopad

Národní třída 17.listopad

Leave a Reply

%d bloggers like this: