Month: August 2019

Mít či nemít Koněva? Aneb spor o českou historii

by rozhledblog, posted in Dezinformace, Politika

V naší krajině se rozmohl takový nešvar. Stává se trestnou činností i to, když uklízíte nepořádek, který napáchali ostatní. Bylo to tak s hrdinou, který si dovolil očistit Karlův most od graffiti a pravděpodobně bude stejně naloženo i s těmi, kteří očistili sochu maršála Koněva v Dejvicích. Socha Ivana Koněva se tak nevědomky stala otiskem nálad v české společnosti.
Ivan Stěpanovič Koněv je významnou postavou ruských dějin. Jak vám asi poví pro-rusky smýšlející občané, Koněv byl úspěšný vojevůdce, maršál a národní hrdina SSSR. Velel vojskům Rudé armády na východní frontě, a je veden v kronikách i jako hrdina – osvoboditel. Osvobodil od nacistů velkou část východní Evropy. Podílel se na dobytí Berlína, a jeho vojska také osvobodila Československo. I právě proto si Koněv vysloužil svůj pomník na Praze 6.

Mimo jiné byl Koněv vyznamenán Řádem Bílého lva 1.stupně, Řádem Bílého lva za vítězství, československým řádem Klementa Gottwalda a Československým válečným křížem.

Ale každá mince má dvě strany. Ivan Koněv také osobně zaštítil zpravodajský průzkum, který se zasloužil o vpád vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Proto se jeho socha stává kontroverzním tématem, zda by taková persona skutečně měla mít svůj pomník v Praze. Není divu, že se pomník stává terčem vandalů.

Radnice Prahy 6 se tak rozhodla pro logický a ospravedlnitelný krok. Při loňském výročí okupace nechala pomník doplnit doprovodným textem, který popisuje Koněva nejen jako hrdinu, ale i jako potenciálního zrádce. Dějiny vždy píší vítězové, proto je lidsky správné uvést i ty negativní stránky Koněvových úspěchů. Proti této doplňující tabulce samozřejmě protestovali komunisté a ozvaly se i hlasy z Rus.

Nedávno byl pomník pomalován nápisy a polit červenou barvou. Výročí srpnové okupace v lidech opět rozdmýchalo emoce. ,,Ne krvavému maršálovi! Nezapomeneme“. Tyto nápisy se skupinka lidí pokusila v sobotu očistit. Pomalování pomníku ostře odsoudilo ruské velvyslanectví v Praze. Označilo ho za barbarský čin a urážku památky vojáků Rudé armády, kteří padli při osvobozování Československa. Ruské ministerstvo zahraničí si kvůli tomu předvolalo chargé d’affaires českého velvyslanectví v Moskvě.

A jaký postoj asi má náš pan prezident? Bude muset urychleně slíbit ruské zpravodajské službě nějaký skutek, který to odčiní? Není tajemstvím, že náš prezident hraje své karty směrem na Východ. A není ani tajemstvím, že zdrojem dezinformací jsou u nás ruské zpravodajské portály, které otevřeně cituje prezidentův mluvčí.
A jak se ten k tomu vyjádřil?

ovcacek

Nejde o to si vybrat, ale o to, znát veškerá fakta historie.

Proč mi vadí Michal Šmarda aneb Zemanova republika

by rozhledblog, posted in Politika

Babiš se vrátil z rodinné dovolenky a usoudil, že se mu ve vládě vadí Michal Šmarda. Taky. Někdo se nelíbí prezidentovi, záhy se automaticky nelíbí ani panu premiérovi. Za neschopností zvolit ministra kultury nestojí Babiš ani Zeman, ale samotné ČSSD. Tak tvrdí dva hlavní představitelé státu.

Občany občas může napadnout otázka, proč je premiér tak slabý, pokud dojde na Miloše Zemana, a tak silný, když dojde na audity Evropské komise?

Jan Hamáček se k situaci vyjádřil následovně:
,,Pan premiér @AndrejBabis chce slyšet, zda chce být ČSSD ve vládě. Řekli jsme to několikrát, ale můžu to zopakovat. ANO, za předpokladu, že bude dodržována Ústava a koaliční smlouva a schválený rozpočet nám umožní fungování našich ministerstev.“

Michal Šmarda – hvězda léta 09
Starosta Nového Města na Moravě se tak zcela nechtěně zapsal do historie české státnosti. Jako věrný člen sociální demokracie od roku 1993 má za sebou poctivou politickou kariéru. Nehnal se do vysoké politiky, angažoval se jako poslanecký a senátní asistent, a i přesto byl v roce 2019 zvolen místopředsedou strany. Právě na tomto sjezdu seděl i prezident republiky a souhlasně kýval. A neopomněl Šmardu pochválit, za úspěchy v komunální politicie. Mohli bychom tak snadno dojít k závěru, že Zeman nebude mít proti Šmardově kandidatuře sebemenší výtky. Opak je ale pravdou.

Správa ministerstva kultury, narozdíl od ostatních resortů, nevyžaduje vzdělání v oboru, ale spíše zájem a vkus. Více než zkušenosti v oboru, potřebuje resort ministerstva kultury vizi budoucnosti, a schopnost obhájit své zájmy. Právě tyto vlastnosti Šmarda prokázal, když tiše trpěl dvou měsíční odklad svého jmenování. Jak se asi cítí politický představitel, jehož jméno je na denním menu českých médií?

Proč ale Zemanovi tolik vadí? Nebo nejde o osobu, ale o snahu dokázat, že prezident je zákon? Nebo se Šmarda stal pouhou obětí Zemanovy války za práva prezidenta? A je jen dalším prezidentovým vrtochem ukázat, že ČSSD do vlády nepatří?

Jsme svědky konce ústavní republiky, jak ji známe? Miloš Zeman překračuje meze zákona. Pokud je jeho cílem si dosadit do vlády jen ,,jeho“ odborníky, stejně jak tomu bylo u Benešové, jsme svědky přímého prosazování prezidentových zájmů. A jako by nestačilo, že máme premiéra ve střetu zájmů. Možná se vrátíme do minulosti, do dob, kdy se být ruským satelitem jevilo jako dobrý nápad. Ostatně, nedávné hackerské útoky na českou diplomacii to jen potvrzují.

Ruský prezident v čele České republiky, podporován premiérem a potažmo vládou. A nejhorší na tom je, že Babiš tak nečiní ze sympatií, ale ze strachu. A již několik politických stran pochopilo, že bičem českých občanů je strach. Proto se snadno může stát, že náš stát bude postaven na strachu, ne na odvaze.

Na kolik stravenek má právo český lékař?

by rozhledblog, posted in Ekonomika, Politika

Představitelé české vlády přes prázdniny neotálí, a zásobují občany radostnými zprávami. Všemi milovaná ministryně Schillerová chce změnit pravidla pro vyplácení dotací z Evropského sociálního fondu. V praxi by to znamenalo, že by například brněnská charita peníze na svůj provoz obdržela až zpětně. A tím to nekončí. Ministryně financí chce pro některé zaměstnance zrušit papírové stravenky a zasílat stravné přímo na účet. Ale když dárky, tak proč ne pro všechny?
Stejně tak se činí ministr zdravotnictví. Ten by taky rád ušetřil peníze ve státním rozpočtu. Proto lékaři nedostanou přidáno, jak jim bylo slíbeno, ale peníze půjdou do výbavy nemocnic.

Ale zpět k paní Schillerové. Peníze na tzv. měkké projekty čerpaly organizace předem, na základě zálohových faktur. Do této kategorie se řadí neinvestiční a neinfrastrukturní projekty, které mohou přispívat na zvyšování kvalifikace úředníků, podporovat rozvoj vzdělávání, osoby se zdravotním postižením a etnické menšiny. Neziskový sektor se tak nejspíš bude muset stát ,,ziskovým“, aby vůbec zajistil své fungování. A zábava nekončí.
Ministryně financí chce firmám nabídnout i vedle papírových a elektronických stravenek i stravenkový paušál. Peníze na stravné by tak zaměstnanci dostávali přímo na účet. Ušetřili by se tak výdaje za administrativu a poplatky pro stravenkové společnosti. Proč tedy není možností tyto stravenky zrušit úplně? Proč musí zaměstnavatel platit stravenkovým společnostem a proč musí být zaměstnanec omezen tím, kde může stravenky uplatnit? A na jaký typ zaměstnanců se tato novela bude vztahovat?

Zároveň všichni tušíme, že pokud zaměstnanec neobdrží stravenky, ale jenom peníze, pravděpodobně peníze určené na stravné utratí někde úplně jinde. A tak se tato stravenková revoluce může dotknout restaurací i prodejen potravin.

Ministryně Schillerová je tak nejspíš pod tlakem větším, než si umíme představit. A proč asi?
Odpovědět na tuto otázku už nejspíš dokáže polovina národa. Populistické triky, které měly Babišovi zaručit stoupající počet voličů nakonec přece jen stály státní kasu moc peněz. Slevy na jízdném, zvýšení důchodů a vyšší rodičovský příspěvek. Vláda a nakonec i česká zem, zaplatí za Babišovu strategii, která měla udržet voliče ANO u pramene.

Doktoři si zaslouží méně?

Ministr Adam Vojtěch sliboval, až se do svých slibů zamotal. V dubnu sliboval přidat veškerému nemocničnímu personálu pět procent, ale dnes jim zaručí maximálně procenta tři. Jako argument uvedl, že je v současnosti potřeba převážně investovat do oprav a vybavení nemocnic. Jenže k čemu jsou nemocnice bez personálu, ale dobře vybavené? Moderní vybavení nemocnic je nutné, ale stejně jako personál, který je za svou těžkou práci úměrně odměněn. Nehledě na náročnost profese, nutnost se neustále vzdělávat, a nutnost pracovat víkendy, svátky a noční směny. A nakonec jde přece jen o život. Nemůžeme se potom divit, že ti nejlepší doktoři promovaní na českých univerzitách, radši utíkají na Západ a operují mimo naši republiku. A dokud nebude nemocniční personál nahraditelný novými přístroji a technologiemi, lidi ve zdravotnictví potřebujeme.

Něco je shnilého ve státě českém. A ryba smrdí vždy od hlavy. A tou hlavou je Andrej Babiš.
Máte někoho ve svém okolí, který stále věří, že agent Bureš to vše dělá, abychom se měli dobře? Pokud ano, zeptejte se jich, kolik peněz by zaplatili někomu, kdo zachraňuje životy každý den? A kolik by mu zaplatili za to, že zachránil třeba jejich syna nebo maminku? Úroveň života se měří i tím, jak si národ cení vzdělaných a schopných lékařů a dalších pracovníků ve zdravotnictví. Ne pouhými stravenkami.

Okurková sezóna aneb co se děje v bohem opuštěném kraji

by rozhledblog, posted in Agrofert, Ekonomika, Politika

Slovo šéfredaktora:
Česká republika se zdá v posledních týdnech poklidnou krajinou. Naši politici právě čerpají 3- týdenní dovolenou. I bulvár hlásí nedostatek materiálu. Proto vám přinášíme tři hlavní zprávy, které zajistí, že budete mít i v létě politický přehled. Mějte Rozhled!

Černošice o den více
Agrofert a jeho dceřinné společnosti čerpaly ze státních fondů od roku 2017 více než 300 milionů korun. Právě v roce 2017 začal platit zákon o střetu zájmů.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš požádal osm státních úřadů, aby na základě předběžného auditu Evropské komise zastavily proplácení dotací koncernu Agrofert.
Dva úřady přesto stále vyplácí Agrofertu dotace. Ministerstvo průmyslu a obchodu a Podpůrný rolnický a lesnický fond.

Firmy údajně postupují podle zákona, a zajišťují Agrofertu stejné podmínky jako jiným firmám. Stejné podmínky a pro všechny.
Podstatnou roli na celém příběhu bude mít i úřad v Černošicích, kde má premiér trvalé bydliště. „Pokud by pravomocné rozhodnutí potvrdilo, že premiér má vliv na Agrofert, znamenalo by to uzavření finančních kohoutků ze státní správy ať už ve formě veřejných zakázek, národních dotací, nebo investičních pobídek. Tedy na oblasti, které jsou zapovězeny politikům v zákoně o střetu zájmů, a to bez ohledu na to, že původní podnět míří na porušení zákona vlastnictví médií.”

Benešová na ruku Rusům nepůjde
Ruský miliardář Bugajevskij, který připravil ruskou banku Interkommerc o více než miliardu korun, je chtěný ve své rodné zemi. Rusko požádalo Českou republiku o jeho vydání. Bugajevskij požádal v Česku o azyl, a důvodem může být, že se u nás bude cítit jako doma.
Bugajevskij byl v devadesátých letech viceprezidentem centrální banky a je obviněn z fiktivních výměn valut, na kterých zbohatl o miliony Eur. Svoji kauzu označil za politickou. Zajisté ruská média vedla kampaň proti viceprezidentovi, stejně jako vedou pravicová média válku proti Babišovi.
Policie České republiky na miliardáře narazila náhodou, při vyšetřování kriminality v ruské komunitě. To jsou mi ale náhody.
Městský soud rozhodl, že mužovo vydání do Ruska je možné, toto rozhodnutí záhy potvrdil soud vyšší instance. Konečné rozhodnutí bylo na Marii Benešové. Ministerstvo zvažovalo, že Bugajevskému udělí mezinárodní ochranu. Chráníme totiž národní bohatství. A Benešová rozhodla, že proviněný do Moskvy nepojede. Jeden podvodník navíc u nás nikomu neuškodí.

Proč Marie Benešová nevěří českým soudům, a jaký je státní zájem, aby zločinec pobýval v ČR?

Lobbistům zákaz vstupu na Hrad
Vláda vyškrtla prezidenta ze seznamu osob, které podléhají zákonu o lobbování. Stal se tak osobou, která nemusí hlásit své schůzky s lobbisty, a ani evidovat jejich obsah.
Na to reagovala opozice a plánuje podat pozměňující návrh.

Prezidentovi ale každopádně tento zákon nevadí, ruští trollové se totiž do lobbismu neřadí. Vedoucí kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář sice bojoval za prezidenta, ale usiloval především o to, aby byl ze zákona vyjmut on sám. To se mu nepodařilo. Prezident v zákoně zmíněn není, ale kancelář Hradu ano. A tak bude muset vedoucí kanceláře hlásit nejen rybník, ale i lobbisty.