Na kolik stravenek má právo český lékař?

Představitelé české vlády přes prázdniny neotálí, a zásobují občany radostnými zprávami. Všemi milovaná ministryně Schillerová chce změnit pravidla pro vyplácení dotací z Evropského sociálního fondu. V praxi by to znamenalo, že by například brněnská charita peníze na svůj provoz obdržela až zpětně. A tím to nekončí. Ministryně financí chce pro některé zaměstnance zrušit papírové stravenky a zasílat stravné přímo na účet. Ale když dárky, tak proč ne pro všechny?
Stejně tak se činí ministr zdravotnictví. Ten by taky rád ušetřil peníze ve státním rozpočtu. Proto lékaři nedostanou přidáno, jak jim bylo slíbeno, ale peníze půjdou do výbavy nemocnic.

Ale zpět k paní Schillerové. Peníze na tzv. měkké projekty čerpaly organizace předem, na základě zálohových faktur. Do této kategorie se řadí neinvestiční a neinfrastrukturní projekty, které mohou přispívat na zvyšování kvalifikace úředníků, podporovat rozvoj vzdělávání, osoby se zdravotním postižením a etnické menšiny. Neziskový sektor se tak nejspíš bude muset stát ,,ziskovým“, aby vůbec zajistil své fungování. A zábava nekončí.
Ministryně financí chce firmám nabídnout i vedle papírových a elektronických stravenek i stravenkový paušál. Peníze na stravné by tak zaměstnanci dostávali přímo na účet. Ušetřili by se tak výdaje za administrativu a poplatky pro stravenkové společnosti. Proč tedy není možností tyto stravenky zrušit úplně? Proč musí zaměstnavatel platit stravenkovým společnostem a proč musí být zaměstnanec omezen tím, kde může stravenky uplatnit? A na jaký typ zaměstnanců se tato novela bude vztahovat?

Zároveň všichni tušíme, že pokud zaměstnanec neobdrží stravenky, ale jenom peníze, pravděpodobně peníze určené na stravné utratí někde úplně jinde. A tak se tato stravenková revoluce může dotknout restaurací i prodejen potravin.

Ministryně Schillerová je tak nejspíš pod tlakem větším, než si umíme představit. A proč asi?
Odpovědět na tuto otázku už nejspíš dokáže polovina národa. Populistické triky, které měly Babišovi zaručit stoupající počet voličů nakonec přece jen stály státní kasu moc peněz. Slevy na jízdném, zvýšení důchodů a vyšší rodičovský příspěvek. Vláda a nakonec i česká zem, zaplatí za Babišovu strategii, která měla udržet voliče ANO u pramene.

Doktoři si zaslouží méně?

Ministr Adam Vojtěch sliboval, až se do svých slibů zamotal. V dubnu sliboval přidat veškerému nemocničnímu personálu pět procent, ale dnes jim zaručí maximálně procenta tři. Jako argument uvedl, že je v současnosti potřeba převážně investovat do oprav a vybavení nemocnic. Jenže k čemu jsou nemocnice bez personálu, ale dobře vybavené? Moderní vybavení nemocnic je nutné, ale stejně jako personál, který je za svou těžkou práci úměrně odměněn. Nehledě na náročnost profese, nutnost se neustále vzdělávat, a nutnost pracovat víkendy, svátky a noční směny. A nakonec jde přece jen o život. Nemůžeme se potom divit, že ti nejlepší doktoři promovaní na českých univerzitách, radši utíkají na Západ a operují mimo naši republiku. A dokud nebude nemocniční personál nahraditelný novými přístroji a technologiemi, lidi ve zdravotnictví potřebujeme.

Něco je shnilého ve státě českém. A ryba smrdí vždy od hlavy. A tou hlavou je Andrej Babiš.
Máte někoho ve svém okolí, který stále věří, že agent Bureš to vše dělá, abychom se měli dobře? Pokud ano, zeptejte se jich, kolik peněz by zaplatili někomu, kdo zachraňuje životy každý den? A kolik by mu zaplatili za to, že zachránil třeba jejich syna nebo maminku? Úroveň života se měří i tím, jak si národ cení vzdělaných a schopných lékařů a dalších pracovníků ve zdravotnictví. Ne pouhými stravenkami.

Leave a Reply

%d bloggers like this: