Hamáček vládne všem, Hamáček všem káže. Hamáček svou novelou všechny přivede do temnoty sváže?

Je Česká republika připravena na podobné a horší situace, než je epidemie korony? Poučili se naši zákonodárci ze situace, která u nás nemá obdoby?

Během epidemie několikrát zaznělo z úst našich zákonodárců, že české zákony umí reagovat na krizovou situaci, musí se ale podobat té, kterou už jsme zažili jako národ. Takovou situací je povodeň.

Proto na scénu vstupuje chrabrý muž v oranžové mikině a chce změnu. Ministr vnitra Jan Hamáček by rád prosadil změnu, kdy Ústavní zákon o bezpečnosti ČR umožní vyhlásit nejen nouzový stav, ale i stav nebezpečí. Právě Hamáček,poučen epidemií a svým konáním v Bezpečnostní radě státu, přišel s návrhem úpravy předpisu.

Dnes mohou stav nebezpečí vyhlásit kraje, ale kabinet takovou pravomoc nemá. Podle Hamáčka by nová úprava mohla být řešením pro budoucí pandemie, sucho, či kybernetické útoky. Právě epidemie nového korona viru donutila vládu začít přemýšlet. Je tedy možné, že z epidemie vzejde i něco dobrého.

Otázkou však zůstává, jestli podobná úprava zákonu neotevře dveře dalším populistickým taktikám či nenápadným změnám zákonů ve prospěch určitých osob. Ostatně, jak se to stalo třeba v zemi pálivého guláše, Maďarsku. Podobné tendence měl i náš baron Babiš. Naštěstí na tento nový ,,precedens“ včas zareagovali novináři, a Babiš měl svázané ruce.

Ústavní zákon o bezpečnosti umožňuje vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu či válečný stav, a to podle intenzity ohrožení.  S novelou zákona by měla přijít možnost vyhlásit stav nebezpečí na celostátní úrovni, z úst vlády.

Nestačí nám ale dosavadní zákony?

Nouzový stav vyhlašuje vláda pro celé území republiky nebo jeho část v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, majetek, vnitřní pořádek či bezpečnost. Vláda při tom musí vymezit, jaká práva občanů omezí a jaké povinnosti uloží. Nouzový stav může trvat nejdéle 30 dnů, prodloužit ho lze po souhlasu Sněmovny.

S novým, celostátním stavem nebezpečí by měl kabinet možnost omezit svobodu pohybu, pobytu, shromažďování či vlastnické právo. Jenže nebyla by to Česká republika, kdyby s novelou nepřišly nějaké výhody pro jednotlivé ministry. Jen zatím nevíme, jaké ,,díry“ v novele poskytnou některému z ministrů posílít své pravomoce.

Novela by dala pravomoc požadovat při nouzovém stavu maximální lhůtu projednání ve Sněmovně, a to 72 hodin. A 24 hodin by měl Senát čas reagovat. A může být časový press nevýhodou? Nebo naopak je tou správnou cestou? Pokud se Hámáčkovi podaří novelu prosadit napříč politickým spektrem, bude to zajisté cítit jako okamžik, kdy se zapsal do dějin českých zákonů. A to není malý počin na kluka v oranžové mikině.

Leave a Reply