Proč má Čína zájem o Česko?

Náklonost české vlády a prezidenta Zemana k česko-čínským obchodním vztahům je nepřehlédnutelná. Těžko si tedy představit, že pro tak ekonomicky vyspělou a teritoriálně rozlehlou zemi, může Česká republika něco nabídnout.

Už jen při součtu absolutní výše HDP, je Čínská lidová republika od roku 2014 největší ekonomikou na světě. V důsledku současné pandemii koronaviru ekonomie země v prvním čtvrtletí sice klesla o 6,8 procenta. Na druhou stranu v druhém čvrtletí se ekonomika opět probudila a HDP se v meziročním srovnání zvýšil o 3,2 procenta. Lze tedy předpokládat, že ekonomickou ztrátu Čína brzy dožene, a že to, co jí covid-19 v prvním čtvrtletí vzal, se jí může opět velmi rychle vrátit zpátky. S rostoucí celosvětovou krizí se totiž akorát zvýší poptávka po levném, čínském zboží.


Co tedy může Česko při své malé ekonomice Číně nabídnout? Odpověď je prostá. Již od pradávna kultury, jako je Čína, toužily expandovat. Čína velmi brzy pochopila, že ideologická invaze není v současném světě efektivní, a že mnohem větší moc, než víra, má hospodářství. Díky své úspěšné ekonomice tedy začala uplatňovat tzv. diplomacii dluhové pasti. Kdy velmi ochotně půjčuje peníze okolním státům a investuje do zahraničních projetů. Nicméně toto na oko šlechetné gesto představuje pečlivě vykounstruovanou strategii nové ,,hedvábné stezky.“ Uvažujme, že v současné době Čína vydala 1,5 bilionů dolarů v přímých půjčkách více než 150 zemím po celém světě na vybudování infrastruktury, přehrad, letišť, přístavů, mrakodrapů a jiných projektů důležitých pro zkvalitnění životního standardu. Zvýšení kvality života je ale relativní. Smutným faktem zůstává, že dlužné země obvykle nejsou schopné dluhy splácet. Příkladem může být například Srí Lanka, která nebyla schopná dluhy splácet, a tak po několika letech a navyšování úroků došlo k razantní změně. Místo splácnení dluhů Čína kontroluje veškerou výstavbu na území Srí Lanky. Stejné nebo podobné příklady můžeme pozorovat na Maledivách, v Pákistánu, Malajsii, ostrovech Papa Nová Quinea, ale i Mongolsku, Egyptě, Keňi a Jižní Africe. Do seznamu přibyly také Filipíny, jejichž prezident přijímá nové a nové půjčky od Číny na pomoc s rozvojem infrastruktury. Zadlužená země však tradičně není schopná splácet včas. V tomto případě můžou Filipíny přijít o část svého území ve prospěch Číny. Budování nového života zavazování se do nových půjček tedy vede ke ztrátě vlastních domovů a k postupné ztrátě svobody. Poněvadž okud někomu dlužíte peníze, věřitel má vždy nejvyšší právo dluhy vymáhat zpět. Z toho důvodu se svět, včetně České republiky zaprodává Číně.

Při hospodaření naší současné vlády Andreje Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové se letošní deficit zařadil mezi nejhorší schodek v historii země. A to jsme teprve začali třetí čtvrtletí. Při stoupajících dluzích, planých slibech našeho premiéra a zvrácené politické náklonosti prezidenta lze jen očekávat, že v budoucnosti i Česko požádá o půjčku u Číny. Jenže teď už si všichni uvědomujeme, jak to dopadá.

Asi bychom se měli začít učit čínsky. Nebo se s návštěvou předsedy Senátu na Tchaj-wanu stane naše republika trnem v oku Číně? A prezident bude muset napravovat naši pověst?

Leave a Reply