Dole v dole, konec těžby v Moravskoslezském kraji?

Před třemi měsíci oznámili zástupci Ostravsko-karvinských dolů státní firmě Prisko (vlastněná ministerstvem financí), že akutně potřebují nemalou finanční pomoc. Ekonomická situace v daném regionu je již delší dobu neudržitelná a vypadá to, že by těžba mohla skončit daleko dříve, než státní činitelé predikují. Vážné problémy jediné černouhelné společnosti v zemi jsou jasně viditelné z výroční zprávy z loňského roku, kde se hovoří o špatném hospodářském výsledku. Zisk společnosti se propadl na mínus 861 milionů korun. Koronavirus celé situaci samozřejmě nepomohl, i když není hlavním viníkem tristního stavu v OKD.

Hrozí reálně krach dolů? Jaké by to mělo negativní následky pro region u polských hranic?
Samotní místní politici razantně nesouhlasí s rychlým ukončením těžby uhlí. Moravskoslezský kraj na takový krok není připraven, a i když region postupně prochází náročnou transformací, změny jsou zatím velmi pomalé. Oblast je stále plně závislá na uhlí, nahrazení plynem by trvalo přibližně patnáct let. Uzavření dolů do dvou let se tak spíše podobá sci-fi. Havířov, Poruba a Karviná by skončily bez tepla, tedy velké množství lidí by se ocitlo ve velkých problémech. A nejen čeští horníci, ale i polští pracovníci, kteří z nedalekého Polska za prací přijíždí.


Zajímá to politiky? Proč usilují o tak rychlý, definitivní konec těžby?

Je zapotřebí primárně mít jasný plán, rozvržený do jednotlivých fází postupného uzavírání dolů. Jedině tak nedojde k zániku tisíců pracovních míst najednou, a to nejen v těžařském průmyslu, ale včetně navazujících provozů. Nebyla by tak možnost připravit v regionu nová pracovní místa v jiném průmyslu, například automobilovém.
Stejně tak je zde vysoké riziko, že by mohlo dojít rychlým ukončením těžby ke znehodnocení majetku, například nevýhodným prodejem. Nebo právě o to jde politikům a manažerům OKD? I když se doly nachází ve špatné ekonomické situaci, nebrání to jejím manažerům vyplácet si nadstandartní platy a odměny. Vysoké platy OKD vyplácelo manažerům a členům statutárních orgánů i v letech, které byly pro podnik kritické. Podobně tomu bylo i v roce 2019, kdy doly na tom nebyly nejlépe. Na platy 11 manažerů šly desítky milionů korun, průměrná měsíční mzda manažerů vychází na 485 tisíc měsíčně. A to zde nejsou započítány štědré odměny. Za řízení krachující společnosti nacházející se dlouhodobě v záporných číslech jsou to platy opravdu pohádkové.


Otázkou je, jaké má management plány na letošní rok, bude dělat maximum pro záchranu společnosti? Spíše to vypadá, že manažeři a zástupci statutárních orgánů nemají primární zájem o záchranu dolů a zachování zaměstnanosti v regionu. Je logické, že k postupnému útlumu dolů nakonec musí dojít, důležitou roli hraje vývoj cen uhlí a celková kondice ocelářského a energetického trhu. Avšak za jakou dobu dojde k definitivnímu skončení těžby v dolech je klíčový údaj pro region a budoucnost celého Moravskoslezského kraje. Mnozí politici a lidé zainteresovaní v OKD si bohužel neuvědomují všechny důsledky konce tězby, zejména, pokud by těžba skončila řádově do několika měsíců až dvou let.

O uhlí se poslední dobou nemluví lichotivě. Bojovníci za zpomalení globálního oteplování požadují smrt uhlí. Jenže my nesmíme zapomenout, že je uhlí stále strategickou surovinou, která nám leží v zemi. Bylo by tedy na místě hledat společný dialog a takticky plánovat, jak utlumit těžbu, rozumně a bez velkých obětí. Jenže je to koneckonců jen byznys, kdy tahá za nitky ten, kdo má nejvíc peněz.

Leave a Reply