Českou republiku čeká změna

Česká republika stojí před velkou výzvou, její vlastní celkovou transformací, spojenou nejenom s volbami, ale i mnoha dalšími odvětvími. Když započala koronavirová epidemie mnoho odborníků poukazovalo na nutnost digitalizace, která je příslibem budoucnosti pro každý moderní stát. A právě nová budoucnost čeká i tři kraje, které se budou potýkat v následujících letech s kompletní restrukturalizací. Jedna taková už začíná nyní, konkrétně v Moravskoslezském kraji. Pandemie tam dorazila jednoho z největších zaměstnavatelů  a producenta uhlí – OKD. Těžební společnost postupně zavírá doly a propouští zaměstnance. Osud OKD čeká postupně pak další uhelné společnosti v jiných krajích. Co taková transformace vlastně krajům přinese?

Evropské fondy jako pomoc při transformaci krajů

Současný trend Evropské unie razí postupný odklon od uhlí ve všech evropských regionech. Postupně dochází ke konci uhlí a jeho nahrazování více ekologickými variantami. Nebo-li tzv. přechod na bezuhlíkovou ekonomiku. Kraje, jež se nastávající změna nejvíce dotkne dostanou ze speciálních fondů EU prostředky na svou proměnu. Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj jsou velmi závislé na uhelné ekonomice, tyto regiony tedy po skončení těžby uhlí budou muset projít jednou z největších změn. Právě k tomu jim mají pomoci prostředky z Fondu spravedlivé transformace, z kterého si rozdělí částku až 40 miliard korun. Mimo tento fond, pak ČR může na transformaci čerpat i z jiných dotací, během sedmi let z nich může Česko získat až 960 miliard korun. Kraje tedy dostanou významnou finanční podporu, zda jim to bude stačit, se ukáže časem. Nicméně každá investovaná koruna, by pak mohla přilákat i další investice z řad soukromého sektoru.

A na co zmíněné obnosy půjdou?

Každý kraj vezme osud do svých rukou, protože si bude muset určit priority, kam investovat nejdříve. Své stanovené cíle pak začnou realizovat a více méně si je budou korigovat samy. Ministerstvo pro místní rozvoj nebude do čerpání zasahovat, bude plnit pouze koordinační roli. Investice tedy půjdou převážně do lidí. Spousta zaměstnanců přijde o práci a bude nutná jejich rekvalifikace. Počítá se s tím, že peníze půjdou hlavně na vzdělávání. Zároveň bude nutné investovat do inovace krajů např. z hlediska ekologických technologií ve firmách. 

Další varianta se týká se přesunu zaměstnanců z uhelného sektoru do více ekologicky zaměřeného odvětví. V plánu je tak výstavba nové solární plovoucí elektrárny nebo vodní nádrže. Kraje se pak budou moci zaměřit i na digitalizaci veřejné a soukromé sféry nebo rozšiřování dalších sektorů, které jsou v jednotlivých regionech žádané. Zároveň bude muset dojít i k rekultivaci krajiny po těžbě uhlí.

Zneužití snad nenastane

Kraje budou mít mnoho možností, jak prostředky z fondů využít. Vláda Andreje Babiše by k nim neměla mít přístup. Snad tedy nedojde ke zneužívaní fondů na bezúčelné inovace Agrofertu, ale peníze budou opravdu využity na potřebné věci. Jak se tedy kraje s transformací poperou, uvidíme brzy. Jako první region, který se bude muset s koncem uhlí vypořádat, je Moravskoslezský. Ten už nyní postupně zavírá jednotlivé doly v OKD a propouští své zaměstnance. Doufejme, že kraje budou chytřejší a efektivnější při rozdělování peněz z fondů Evropské unie.

Leave a Reply