Nedůvěra vládě a nedůvěra v prezidenta

Podzimní volby se blíží a s tím se stupňuje i napětí na české politické scéně. Opozice vyvolala hlasování o nedůvěře vlády, Senát chce hlasovat o odvolání prezidenta. A politici jeden druhého osočují, že jde o předvolební kampaň. Toto jsou nejspíš největší události minulého týdne.

Ve čtvrtek se po poměrně dlouhé době, kdy o tom opozice začala poprvé mluvit, hlasovalo o nedůvěře vládě. Jednalo se již o třetí hlasování o nedůvěře, kterému Babišova vláda čelila. Hlavními důvody pak bylo nezvládnutí pandemie či střet zájmů a Čapí hnízdo premiéra Andreje Babiše. Hlasování dopadlo opět neúspěšně a vláda svou pozici ustála. Rozhodli o tom především poslanci za KSČM, kteří konali jinak, než avizovali a místo toho, aby se vyjádřili na podporu nebo nepodporu vládě, tak během hlasování odešli. U řečnického pultu jejich rozhodnutí komentoval předseda Filip, který řekl, že „vláda naši podporu nemá, ale pravicové strany už vůbec ne.“ Svým odchodem tak komunisté nepřímo podpořili vládu Andreje Babiše. Opozice pak totiž nedosáhla na potřebný počet 101 hlasů nutných pro odstoupení vlády. Po odchodu komunistů, hlasovalo pouze 82 ze 171 přítomných poslanců pro vyslovení nedůvěry vládě.

Připomeňme, že před samotným hlasováním se komunisté vyjadřovali na podporu vyslovení nedůvěry vládě. Čtyři měsíce před volbami se tak žádná výměna vlády konat nebude. Otázkou samozřejmě také zůstává, jestli by se něco měnilo i za předpokladu, že by si poslanci odstoupení vlády odhlasovali. Prezident Zeman již před samotným hlasováním prohlásil, že by vládu nerozpustil, ani kdyby hlasování dopadlo ve prospěch odstoupení vlády.

Odvolání prezidenta Zemana

Mezi hlasováním o nedůvěře vládě se také po poměrně dlouhém odhodlávání vyjádřili i senátoři, že budou chtít vyvolat hlasování o odvolání prezidenta republiky z důvodu jeho neschopnosti vykonávat úřad prezidenta. Ve středu tak Senátní zahraniční bezpečnostní výbor vydal prohlášení, podle kterého prezident Zeman není schopen vykonávat úřad prezidenta. Mluvčí hradu Jiří Ovčáček na to zareagoval, že jde o státní převrat ve fázi zrodu.

Mezi hlavní důvody, které by podle Senátu měli vést k odvolání prezidenta, patří jeho jednání v souvislosti s kauzou Vrbětice, kdy se za prvé k samotné kauze vyjádřil až po týdnu mlčení a za druhé zpochybnil nálezy BIS a mluvil „o dvou vyšetřovacích verzích“. Senát Zemanovi vyčítá také jeho vyjadřování se o sdělovacích prostředcích, které je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Podle předsedy zahraničního výboru, Pavla Fischera, je Zeman dezorientovaný, špatně cituje Ústavu a vykládá si realitu způsobem, který zaměňuje následek za příčinu.

Pokud by Senát odvolání prezidenta republiky schválil, musí návrh projít ještě Poslaneckou sněmovnou. Senát by měl o případném odvolání prezidenta Zemana jednat příští týden.

Odvolání jako morální dluh

To, že hlasování o nedůvěře vládě dopadne, jak dopadlo, bylo poměrně zřejmé od začátku. Bylo celkem jasné, že komunisté, i přesto, že vládu nepodporují, nebudou hlasovat pro její rozpuštění. Nicméně i tak šlo o důležitý pokus. Demokratické strany, pokud si chtějí zachovat svoji důstojnost, musí zakročit v momentě, kdy policie opět navrhla obžalovat premiéra za Čapí hnízdo. Stejné pak platí v případě odvolání prezidenta Zemana. Již delší dobu je jasné, že Zeman nejedná v zájmu České republiky a poškozuje jak její jméno, tak postavení v EU. Je tak přímo nutností vyvolat diskusi a hlasování o jeho odvolání. Ať už to pak celé dopadne jakkoliv, tak půjde při nejmenším o signál, že je snad ještě možné zachránit demokracii v České republice.

Leave a Reply