Andrej Hrabiš a jeho střet zájmů

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zahájil svou činnost 1. června tohoto roku. Již v roce 2017 se ale šestnáct členských států dohodlo, že by chtěly více spolupracovat na potírání korupce, praní peněz a jiných podvodů v EU. Později se k EPPO rozhodly přidat i další státy a nyní se na činnosti podílí dvacet dva členských států. Česká republika je mezi těmito státy, stejně jako například Slovensko, Německo nebo Rakousko.

Činnost Úřadu

Každý rok kvůli podvodům vznikne EU škoda přes 50 miliard eur. Stejně tak členské státy oznámily, že pouze v roce 2015 bylo z EU fondů zneužito 638 milionů eur. Doteď to bylo tak, že se těmto podvodům mohly věnovat pouze vnitrostátní orgány. Pravomoci vnitrostátních orgánů končí ale na hranicích jednotlivých států, a tím pádem mají pouze omezené možnosti. Oproti tomu Úřad evropského veřejného žalobce má pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující zájmy EU, jak se vysvětluje na oficiálních stránkách EPPO. Úřad může vést přeshraniční vyšetřování podvodů nad 10 000 eur a spolupracuje s vnitrostátními vyšetřovacími orgány stejně tak jako s dalšími evropskými subjekty jako Eurojust. EPPO má hlavní evropskou žalobkyni, kterou je Laura Codruta Kövesi a pak evropské žalobce za každou zemi. Za Českou republiku byl jmenován Petr Klement, který bude ve funkci šest let, a který se už nechal slyšet, že vznik Úřadu je „naprostým průlomem v trestním právu“, jen OLAF prý Úřadu předal již 160 kauz.

Andrej Babiš a další české kauzy

Mezi prvními případy, kterými se bude Úřad evropského veřejného žalobce zabývat je také střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše kvůli dotacím vyplaceným holdingu Agrofert. Úřad tak převzal případ od pražského vrchního státního zastupitelství. Společně se střetem zájmů Andreje Babiše se Úřad zabývá dalšími dvanácti případy z České republiky, upozornil na to server iRozhlas a ČT24. Všechny kauzy se týkají závažné hospodářské kriminality, která má dopad na evropský rozpočet. Tím pádem se případ Babišova střetu zájmů dostává mimo vliv pražského vrchního zastupitelství. Česká policie se případem zabývala od prosince 2019 a zkoumá, zda se čerpáním dotací pro Agrofert mohl stát trestný čin.

Andrej Babiš sice Agrofert vložil do svěřeneckých fondů, nicméně poslední audit EU ukázal, že Andrej Babiš tyto fondy nadíle ovládá a tím má vliv i na Agrofert.

Nyní se tak mění dozorující orgán vyšetřování. Andrej Babiš se proti samotnému Úřadu ohradil a kritizuje, že půjde o další orgán, který bude zasahovat do vnitřních záležitostí České republiky, a že české úřady nepotřebují pomoc EU.

Celkem bylo Úřadu předloženo čtyřicet pět kauz z České republiky, z čehož Úřad přijal dvanáct. Čeho se týká dalších dvanáct kauz zatím není veřejně známé, nicméně se jedná o nezávažnější trestné činy podvodu. Není ale vyloučeno, že toto číslo časem vzroste. Napříč EU by se měl Úřad zabývat ročně až 3000 případy.

Pro úplnost je nutno dodat, že se Úřad nebude zabývat kauzou Čapí hnízdo: ta zůstává čistě v kompetenci českých orgánů. Na konci května tohoto roku pak policie navrhla premiéra a jeho poradkyni Mayerovou obžalovat kvůli kauze Čapí hnízdo.

Leave a Reply