Vrbětice krok za krokem

Vrbětická kauza patří mezi největší události tohoto roku, alespoň zatím. Uveřejnění předběžných výsledků vyšetřování BIS a Národní centrály proti organizovanému zločinu, které vede k dvěma ruským tajným agentům, způsobilo přestřelku také na diplomatické úrovni a nakonec vedlo i k tomu, že Rusko označilo Českou republiku za nepřátelský stát. Na seznamu je Česká republika společně se Spojenými státy.

Výbuch a ruské tajné služby

V roce 2014 vybuchl ve Vrběticích sklad munice a při výbuchu zemřeli dva lidé, zaměstnanci areálu. Vyšetřování probíhalo sedm le.t 17. dubna tohoto roku Andrej Babiš s Janem Hamáčkem na mimořádném brífinku vládu informovali, že mají důvodné podezření, že za výbuch ve Vrběticích jsou zodpovědní důstojníci ruské zpravodajské služby GRU, Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin.

Konkrétně se mělo jednat o tajnou jednotku 29155, která má na svědomí i hackerské útoky, vraždy a další špionáže za účelem destabilizace Evropy. Zprávu o jednotce přinesl v roce 2019 deník New York Times. Údajně měla vzniknout v roce 2008 a její existence byla prokázána až činností evropských tajných služeb. Mezi další provedené akce kromě Vrbětic mělo patřit sestřelní letu MH 17, ovlivňování amerických voleb v roce 2016 nebo pokus o státní převrat v Černé hoře v roce 2016. Dva ruští agenti, kteří měli způsobit výbuch ve Vrběticích, pak měli být také zodpovědní za otrávení Sergeje Skripala novičokem v Salisbury.

Prohlášení předsedy vlády Andreje Babiše a vicepremiéra Hamáčka na sebe dlouho nenechalo čekat s diplomatickou odpovědí. Do 48 hodin muselo Českou republiku opustit osmnáct ruských diplomatů, kteří byli českými tajnými službami identifikováni jako agenti tajné služby, tedy agenti jednotek GRU a SVR. Mezi osmnácti vyhoštěnými byl i zástupce velvyslance Alexandr Antonov nebo politický atašé, Jurij Jegorov. Odpověd z Ruska přišla poměrně záhy, kdy vyhostili na dvacet českých diplomatů a z Moskvy se musel vrátit i zástupce velvyslance. Tímto to ale neskončilo a nový ministr zahraničí, Jakub Kulhánek, nechal vyhostit další ruské diplomaty. V Praze tak zůstalo od 1. června jenom něco přes třicet lidí, sedm diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků. Dohromady dostalo výjezdní příkaz 123 ruských občanů, z čehož celkem třicet má diplomatický pas. Jednalo se pouze o pracovníky z Prahy potažmo Moskvy, ostatní úřady v Brně, Karlových Varech nebo Petrohradě a Jekatěrinburku mají počet pracovníků nezměněný.

Rosatom a nepřátelé Ruska

Další z důsledků kauzy bylo i vyloučení ruské firmy ROSATOM z tendru na dostavbu Dukovan. A to i samostatně i v konsorciu s jinou firmou. Vláda dala podmínku, že se dostavby nezúčastní žádný subjekt, který by neměl bezpečnostní pojistku a nevyplnil bezpečnostní dotazník, který ovšem vláda chce poslat pouze třem subjektům: francouzskému EDF, jihokorejskému KHNP a americko-kanadskému Westinghousu.

Nicméně ani toto opatření nemusí Rosatom vyloučit úplně. Ještě je možné, že by se mohl účastnit dostavby jako dodavatel jiné jaderné technologie. Bývalý zmocněnec pro jádro, Jaroslav Míl, tak zpochybňuje, že kroky, které vláda podnikla vytvořením bezpečnostního dokumentu jsou dostačující na vyloučení ruské firmy z tendru a samotná zadávací dokumentace je pouze předběžná a tudíž nezávazná.

V reakcích na vývoj, jak s vyhošťováním diplomatů, tak vyřazením Rosatomu z tendru na dostavbu Dukovan, Ruská federace označila Českou republiku za nepřátelskou zemi. Na tomto seznamu se Česká republika ocitla ve společnosti Spojených států. Rusko také stanovilo kvótu, kolik lidí může pro nepřátelskou zemi pracovat na území Ruské federace. V případě České republiky, jde o 19 lidí a v případě Spojených států to není nikdo. K tomu ještě Rusko zmrazilo bankovní účty americké rádiové stanice Svobodná Evropa. Již dříve by tato stanice označena za zahraničního agenta a dali jí několik pokut za to, že tuto informaci ve svém zpravodajství neuvádí. Seznam nepřátelských zemí měl být původně delší a měl obsahovat také baltské státy, Austrálii nebo Kanadu.

České ministerstvo zahraničních věcí se k věci vyjádřilo, že „považují tento postup Ruské federace za další krok k eskalaci vztahů nejen s Českou republikou, ale i s Evropskou unií jako takovou a jejími spojenci.“ Vyhoštění ruských diplomatů podle ministerstva proběhlo v souladu s mezinárodním právem, nicméně reakce ruské federace byla v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích, která má jejím signatářům, umožnit řádné fungování diplomatických misí.

Spojené státy se na seznam dostali díky vyhoštění ruských diplomatů z Washingtonu a uvalení sankcí v reakci na kybernetické útoky na federální agentury. Ruská strana však odmítá jak účast na útoku ve Vrběticích, tak kybernetické útoky na federální úřady v USA a označuje je za bezdůvodná a provokativní.

Reakce v Evropě a reakce doma

Reakce některých států EU na odhalení v kauze Vrbětice byla téměř okamžitá. Několik států v solidaritě s Českou republikou také vyhostilo ruské diplomaty. Jednalo se například o Slovensko, Estonsko, Lotyšsko a další. A to i přesto, že premiér Babiš byl velice pomalý v žádání podpory v EU a prezident Zeman se k celé kauze vyjádřil až po týdnu od zveřejnění, tedy výrazně později než například slovenská prezidentka Čaputová.

Prezidentovo prohlášení naprosto zpochybnilo celé vyšetřování a uvedl, že BIS pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi. Jeho tvrzení následně podpořila i Marie Benešová, která prohlásila, že existuje dokonce několik vyšetřovacích verzí. Toto naopak vyvrací všichni ostatní, kteří mohli spis BIS číst a stejně tak i ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu, Jiří Mazánek. Ten v rozhovoru pro irozhlas uvedl, že existuje pouze jedna jediná vyšetřovací vrze a že si za ní stojí.

Zeman a Babišova pomalost

Premiér Babiš dostal podle několika zdrojů základní informace o Vrbětické kauze již na konci března. A je jasné, že zveřejňování informací ani požádání EU a NATO o reakci, bylo nekoordinované. Toto je také nakonec důvodem, proč ruské diplomaty nakonec vyhostilo solidárně s Českou republikou pouze dalších pět zemí. Britský premiér Johnson napsal Andreji Babišovi dopis, ve kterém píše, že doufal, že se s ním český premiér spojí. Premiéři EU, tak vyjádřili solidárnost s Českou republikou na summitu premiérů EU, nicméně o společném vyhošťování ruských diplomatů ani nejednali.

Stejně jako Johnson, i německá kancléřka Angela Merkelová vyčetla Babišovi, že měl lépe koordinovat kroky České republiky s EU. A připomněla, že Británie po odhalení toho, kdo stál za otravou Sergeje Skripala, nejdříve kontaktovala své spojence, aby zkoordinovala postup na úrovni EU.

Leave a Reply