Nová vláda nezahálí

Situace se jevila jako překotný porod drobné prvorodičky přivádějící na svět pětikilové dítě. Soubor bizarních událostí zcela zastiňující i nejlepší politickou satiru. Tohle byla cesta ke zrodu Fialovy vlády.
Vlády, která by tu ještě dlouho nebyla, nebýt neblahého zdravotního stavu prezidenta. Avšak ani nemoc, ani globální pandemie nemůže Miloše Zemana odradit od pořádání politických Hunger games, slavného klání na život a na smrt.

Účastníky tohoto krvelačného Zemanova povystřelení se tentokrát stali potenciální noví ministři. Cíl této modifikované prezidentské verze není nijak promyšlený, zkrátka se zbavit kohokoli, kdo projeví sebemenší nejistotu. Výhrou této partie je mediální grál a pohlazení věkem zkamenělého ega. Oběti na životech nepřináší samotní ministři, avšak obyčejní lidé doplácející na dlouho trvající období bezvládí. 

Ministři zahraničí jsou pro Miloše Zemana již nějakou dobu zosobněním zla a odporu. Všichni si jsme vědomi, že názor ministra Lipavského na politickou situaci Izraele nebude hlavní kámen úrazu. Tento krycí manévr byl širokou veřejností přijat a nikoho moc neobtěžoval. Důležité je ale zmínit, že pro Zemana jsou důležité zejména Lipavského protiruské a protičínské postoje. Ten dokonce požadoval odebrat Martinu Nejdlému diplomatický pas a otevřeně kritizoval Zemanovy postoje v Novičokových kauzách. Takže se opět jen potvrdilo pravidlo, kdo Zemanovi na obtíž je, ten jen demokracii hájí.  

 S velkou úlevou si lid oddechl až v polovině prosince, kdy prezident dosáhl své vytoužené mediální slávy a zároveň již neměl sílu čelit kompetenční žalobě ze strany nového premiéra. Ten možná zná Miloše lépe jak kdokoli jiný a věděl, že zbytečná hra nakonec přinese vytoužené ovoce. Nebo ji možná s mírnou úlevou přijal právě proto, aby nevstoupil do zatím nejhorší kovidové vlny připomínající spíš severní stěnu Matterhornu, než-li jakoukoli vlnu. Tato taktika se vyplatila. Nová vláda s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem tak může, když dočasně nejvetší hrozba pominula, hlásat svobodu, mír a žádné dramatické restrikce. Jejich důvěra v náhlou lidskou zodpovědnost právě přesáhla hranici stratosféry. A ačkoli je obecně známo, že každé dítě potřebuje ve své výchově jisté hranice,  jinak učiní ze života rodičů peklo, rád uvěřím novému ministru zdravotnictví, že v případě národa českého to funguje jinak. Důležité však je, aby s tím souhlasila i slavná varianta Omikron, valící se na nás jako vlna tsunami na jadernou elektrárnu Fukušima. 

Zdroj: Novinky.cz

Své funkce se s vervou ujal i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Již první den ve funkci stojí za tradiční rodinou a hájí práva těch občanů, kteří vychovají větší počet dětí. Ti podle jeho názoru nesmí být trestáni za svou produkci. Myšlenka to je pěkná, možná ale jen napůl. Jako podpora čerstvým rodičům, kteří ji právě v této době nejvíc potřebují tato výhoda neslouží a může zároveň nahrávat rodinám, které mnohdy ze státní kasy spíš berou. Můžeme ale věřit, že Marian s jeho počtem pěti synů ví o čem káže. 

Anna Hubáčková jako ministryně pro životní prostředí také neotálí. Je i přes názory odborné komise přesvědčena, že definitivního konce uhlí je možno dosáhnout již v roce 2030. Devět let, tedy zhruba stejně dlouho jako trvala oprava dálnice D1. To vše samozřejmě s podporou obnovitelných zdrojů energie. Ostravsko-karvinské doly tento limit již zřejmě nijak neomezí, nicméně sloučení Monety s PPF pravděpodobně povede v uhelném průmyslu ke zcela opačnému efektu. Pavel Tykač se s transformací do teď relativně ekologicky smýšlející Monety nijak netají. Tato skutečnost je jedna z těch, která skutečně prověří schopnosti naší nové, snad lepší, vlády. 

Leave a Reply