V pátek 10.06.2022 to bylo právě 80 let od tragického vyhlazení Lidic, české vesnice, jejíž obyvatelé údajně spolupracovali s výsadkáři. Demokratičtí ústavní činitelé a další stovky lidí si v Lidicích během víkendu připomněli tuto tragickou událost našich dějin. Čtete správně, prezident Zeman se opět nedostavil.
Atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, který byl detailně popsán v předchozím článku, odstartoval vzteklé běsnění nacistických pohlavárů. Úspěch při pátrání se nedostavoval a frustrace narůstala. Obětí nacistického šílenství se stala malá středočeská obec Lidice.

Státní tajemník protektorátu Karel Herman Frank, který byl také jedním z možných cílů operace Anthropoid, nechal bezprostředně po atentátu vyhlásit stanné právo a zřídit deset popravišť, na kterých měli skončit režimu nepohodlní lidé. K popravě nebylo třeba moc, krom očividného schvalování atentátu stačilo například zahodit fotografii nacisty do koše. Takhle to pokračovalo celé dva týdny, během kterých bezpečnostní složky nedosáhli významného postupu ve vyšetřování atentátu. Napětí se tak stupňovalo
Jedna ze stop dovedla nacistické bezpečnostní složky do Lidic. Gestapo totiž získalo dopis, který měl být údajně napsán jedním z atentátníků. Příjemkyní dopisu byla dělnice slánské továrny Anna Maruščáková. Po jejím zatčení se gestapo během výslechu dozvědělo o zprávě, kterou měla Anna předat lidické rodině Horákových – jejich syn Pepík je živ a zdráv.
Místní četnictvo potvrdilo, že Josef Horák a Josef Stříbrný působí v Československé armádě, a že v prosinci 1939 odešli z Lidic za hranice, pravděpodobně do Velké Británie. Dosud neúspěšné gestapo se nad slibnou stopou zaradovalo a vzhledem k tomu, že nic dalšího (vyjma mrtvého protektora, který v Praze mezitím podlehl zraněním) neměli, započali tvrdou akci proti Lidicím

10.června začala jedna z nejzrůdnějších operací dějin. V Lidicích byli vyvražděni všichni muži starší patnácti let, včetně Josefa Hroníka, který této hranice ani nedosáhl. Lidické ženy byly odvlečeny do koncentračního tábora, kde měly zůstat na doživotí. Nejodpornější osud však potkal lidické děti. 105 dětí mělo být posláno na převýchovu, po konci války se však našlo pouhých 17 z nich. 82 lidických dětí bylo zplynováno v nákladních autech.

Lidická tragédie nemá v našich dějinách obdoby. Je naší povinností starat se o tento svět a naše bezpečí, kultivovat demokracii a pevně se stavět zlu, které na nás v dnešním choromyslném světě číhá na každém rohu. Ve jménu Lidic a dalších mnoha padlých, kteří položili své životy za naši svobodu.