Nesou písmo a vzdělanost

Píše se rok 863 a na Moravě se schyluje k něčemu velkému, k něčemu převratnému. Každým dnem mají dorazit slavní bratři putující z daleké Soluně. Jejich příchod má změnit vše, přinášejí s sebou totiž nevídané novoty, kromě okurek, které jednou provždy změnily českou kuchyni, také například písmo. O tom, podobně jako o okurkách, můžeme říct, že Moravu proměnilo nadobro. V úterý jsme oslavili Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

Velké Moravě vládl v té době chrabrý kníže Rostislav. Tomu se nelíbil vliv sousední Východofranské říše, chystal se ho tedy omezit. Jako první přikázal vyhnat latinské kněží. To mu ale zakrátko bylo málo, rozhodl se tak vyslat posly k papeži Mikuláši I., který mu měl pomoci prohloubit křesťanskou víru na Velké Moravě stejně jako vzdělat nové, domácí kněží. Jeho skutečným cílem však bylo vytvoření samostatné církevní organizace na Moravě v čele s arcibiskupem.

Jelikož byl ale papež spojencem císaře Ludvíka Němce – císaře Východofranské říše, Rostislav se se zlou potázal. Neváhal však a obrátil se na dalšího významného muže – byzantského císaře Michaela III. Ten jeho žádosti vyhověl a vyslal na Moravu misii vedenou významným učencem Konstantinem a jeho starším bratrem Metodějem.

Tak tedy Cyril, který toto jméno jakožto jméno řeholní přijal až krátce před smrtí, a Metoděj položili základy naší kultury a našeho vzdělání. Byli to právě oni dva, kteří pro Moravany vytvořili první báseň, ve které vyjádřili své přesvědčení o právu na mateřský jazyk. Tato báseň se jmenovala Proglas. Vytvořili však mnohem více – zavedli například slovanskou bohoslužbu, které pak jednoduše rozuměli i obyčejní lidé. Konstantin zároveň zformoval Hlaholici – písmo, které odpovídalo mluvené staroslověnštině a četlo se tak, jak bylo napsáno. Stáli zároveň u počátku naší vzdělanosti, založili totiž školu, ve které učili mladé muže číst a psát v novém písmu a doprovázeli je na jejich cestě stát se kněžími.
Jak již bylo zmíněno Konstantin krátce před smrtí v Římě (869) přijal řeholní jméno Cyril. Metoděj byl na tomto světě o 16 dlouhých let déle než jeho milý bratr. Po jeho smrti byla slovanská bohoslužba zakázána, knihy napsané hlaholicí spáleny a noví slovanští kněží vyhnáni ze země. I přes tento smutný konec je příběh Cyrila a Metoděje jedním z těch nejvýznamnějších v našich dějinách a tito bratři bezpochyby přispěli nemalým dílem k rozvoji naší země a kultury.

Leave a Reply