Underground přišel o svoji včelí královnu

9.listopadu 2011 zemřel Ivan Martin Jirous, český básník, publicista, výtvarný kritik – jedna z nejvýznamnějších osobností českého undergroundu. Slovy Františka Stárka, který je mezi českými disidenty známý pod přezdívkou Čuňas – underground přišel o svoji včelí královnu a země o nejskvělejšího básníka.

Není divu, sbírka Magorovy Labutí písně je skutečným skvostem české poezie. Byla to právě tato sbírka, za kterou Magor získal cenu Toma Stopparda. Tento klenot byl však draze vykoupen. Jak je známo, ty největší poklady vznikají za těch nejtěžších časů. Ani Magorova tvorba není výjimkou. Jeho básně jsou inspirovány jeho opakovanými pobyty ve vězení. „Byl to neviditelný boj s mocí, že jsem se nenechal zadupat do země, utíkal do poezie před tím zlem“, zhodnotil sám Jirous.

Tento houževnatý disident se díky absurdním politickým procesům dostal za mříže celkem pětkrát, ve vězení strávil více než osm let. Trestán byl za činnost s hudební kapelou Plastic People of the Universe, za vydávání samizdatového časopisu Vokno či další undergroundové působení. Amnesty International jej dokonce v osmdesátých letech vyhlásila vězněm měsíce.

Zdroj: aktuálně

Není to však jen sbírka Magorovy Labutí písně, jež vznikla ve vězení III. výchovně-nápravné skupiny, která omámila svět poezie. Ivan Martin Jirous je také držitelem ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní dílo. Po jeho propuštění z vězení v rámci protestů listopadu 1989 se jeho básně, dopisy z vězení i další texty začaly hojně vydávat a spatřily tak poprvé světlo světa mimo naší zemi. Sametová revoluce však pro Jirouse neznamenala konec úspěšného psaní, Magorovu Summu, která vyšla v roce 1998, označili kritici za nejlepší knihu roku.

Ivan Martin Jirous žil jistě svérázný život, mnozí lidé v něm možná viděli obyčejného hulváta a alkoholika, pro mnohé byl však významnou inspirací a symbolem svobody. Jak ostatně sám říkával: „Jestliže svět už nikdy nebude vypadat jinak, není třeba se rozptylovat čekáním na záchranu. Musíme se zabydlit v existujícím světě tak, abychom v něm žili vesele a důstojně.“

Leave a Reply