Kristova léta sametové revoluce

Dnes je to přesně 33 let od sametové revoluce v Československu – významné události, která u nás odstartovala politický převrat a stala se symbolem demokracie a svobody. Událost, na kterou můžeme být jako národ hrdí.

17. listopad je datum, které v Česku poznamenaly dvě významné historické události. Prvním bylo uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939 a padesát let poté, symbolicky ve stejné datum, byl zorganizován protest dnes označovaný jako sametová, někdy i něžná revoluce. Dva historické milníky slavíme jako státní svátek Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studenstva. Přestože se svátek vztahuje k sedmnáctému listopadu, revoluce ve skutečnosti trvala mnohem déle. V období v rozmezí 17. listopadu až 29. prosince 1989: jedenáct dní, které nevratně otřásly Československem.
Není dohledatelné, kdo daný název použil poprvé, nicméně název „sametová“ si revoluce zasloužila díky tomu, že ke svržení režimu a převzetí moci nebylo použito násilí. Přesto se demonstrace bez násilí tak docela neobešly, jak je někdy mylně popisováno.

Komunismus uvrhl Československo do více než čtyřicetileté izolace. Po roce 1948 se konaly demonstrace pouze při oficiálních příležitostech, organizované a schválené komunistickou stranou. Přibližně od 80.let se v Praze začalo objevovat mnohem více nelegálních demonstrací, kdy většina z nich byla komunistickým režimem násilně potlačována. Avšak tahle byla jiná. A věděli to občané všech sociálních tříd, komunistická strana a i politici a média v zahraničí.

Zdroj: protisedi

V pátek dne 17.11.1989 zorganizovaly tehdejší oficiální i nezávislé studentské spolky manifestaci studentů vysokých škol. Akce, kterou spolupořádal i Socialistický svaz mládeže, byla oficiálně schválená a započala v Praze na Albertově a pokračovala průvodem k hrobu Karla Hynka Máchy na Vyšehradě, kde studenti u hrobu zapálili svíčky. Tím měl oficiální průvod skončit. K průvodu se kromě studentů připojili i pedagogové, herci, dělníci a postupně všechny vrstvy společnosti. Ve chvíli, kdy se celá akce chýlila ke konci, se motivovaný dav rozhodl v protestech pokračovat. Tisíce lidí se vydaly směrem k Václavskému náměstí, při pochodu na Národní třídě byli demonstranti obklíčeni policejními těžkooděnci se snahou dav rozehnat a desítky lidí bylo těžce zraněny.

Páteční večer odstartoval sérii stávek a demonstrací, které se rozšířily do celého Československa. Komunistický režim rychle kolaboval. Týden poté, dne 24. listopadu vedení komunistické strany oficiálně odstoupilo a 29. listopad 1989 znamenal definitivní konec minulé éry – prezidentem Československé republiky byl komunistickými poslanci zvolen vůdce opozice, disident a politický vězeň Václav Havel.

Ve stínu současné krize a nelehké doby si připomeňme, kolik úsilí stálo získat zpět čtyřicet let potlačovanou svobodu. Připomeňme si zmařené životy, bezpráví a zločiny, které minulý režim napáchal. A především si připomeňme, že za demokracii a svobodu se musí bojovat a nelze je pokládat za samozřejmé.

Leave a Reply