Klaunem Miloš Zeman nazval předsedu TOP 09 Miroslava Kalouska za jeho povolební strategii a navrhované obstrukce, které měly zabránit zvolení předsedy nové Sněmovny a zablokovat snahy Andreje Babiše o sestavení vlády. Budeme-li následovat tento Zemanův příměr, pan prezident by se za své „kreativní“ výklady Ústavy dal označit klaunem všech klaunů.

„Tvůrčí“ přístup k výkladu českých zákonů prezident například ukázal v záležitosti anabáze Hradního kancléře Vratislava Mynáře s bezpečnostní prověrkou. Nejdříve Zeman tvrdil, že Mynář prověrku nepotřebuje. Posléze změnil názor a vyjádřil se, že si ji kancléř musí co nejrychleji dodělat, jinak o svou funkci přijde. V září 2015, když byla Mynářova žádost o prověrku zamítnuta, Zeman prohlásil, že „Mynář prověrku nepotřebuje, zažádal o ni z frajeřiny.“ Na začátku tohoto měsíce, při oznámení své kandidatury na prezidenta, Zeman zase řekl, že „Hradní kancléř žádnou prověrku podle zákona nepotřebuje.“ Je pravdou, že zákon kancléři povinnost opatření si nejpřísnější prověrky skutečně neukládá. Na druhou stranu, podle bezpečnostního experta Jana Schneidera „jeho agenda zasluhuje určitý stupeň diskrétnosti. Člověk bez prověření na takovém místě, to je opravdu nonsens.“

Co se týče Zemanova prohlášení, že by v případě třetího neúspěšného pokusu o sestavení vlády Sněmovnu nerozpustil a zároveň nechal fungovat vládu bez důvěry, se už ale jedná o hrubé porušení naší Ústavy. Český ústavní systém je často definovaný ve formě doporučení. Ústava nestanovuje přesnou lhůtu pro inauguraci nového premiéra a jmenování nové vlády (v případě prvních dvou pokusů) či pro rozpuštění Sněmovny (po třetím pokusu). Není psaná doslovně a striktně právě proto, aby prezident mohl vzít v úvahu aktuální situaci či okolnosti, které Ústava nemůže předvídat.

Tuto středu vyvolala velké emoce Zemanova návštěva v Lipníku nad Bečvou. Přibližně třicet lidí v době setkání prezidenta s občany vyjádřilo svůj nesouhlas se Zemanovým působením na Hradě vytažením červené karty či transparentů s nápisy jako „Pravda vítězí“, „Sbohem“ apod. V průběhu Zemanova vstupu na pódium začala z okna přilehlé restaurace hrát píseň Marty Kubišové Modlitba pro Martu. I přesto, že protest byl předem ohlášený a poklidný, na akci zasahovala policie. Než stihl známý song symbolizující sametovou revoluci dohrát, zvukaře (který hudbu pouštěl) zatklo osmičlenné policejní komando. Muž strávil asi 2,5 hodiny u výslechu a za přestupek proti shromažďujícímu zákonu mu hrozí pokuta až 15 tisíc korun. Společnost na obranu nespravedlivě stíhaných (SONS) považuje zásah policie za nepřiměřený, protiprávní a narušující ústavní pořádek. Ač Zeman označil postup policie za adekvátní, ministr vnitra Milan Chovanec nechal zákrok represivních složek a jejich možné zneužívání k politickým cílům prověřit policejním prezidiem.

Pisatelé Ústavy nepočítali s tím, že na Hradě jednou bude sedět prezident, který jedná svévolně a účelově, bez jakékoli úcty k ústavním normám a zvyklostem. Miloš Zeman ctí pouze svá vlastní rozhodnutí a zákony si ohýbá na míru, aby promlouvaly v jeho prospěch. Zde se jasně projevuje, jak nebezpečné může být pro Česko rozšíření přímé demokracie podle vizí a snů Andreje Babiše. Představte si, že vše podstatné v zemi je řízeno premiérem a jeho vládou, která má požehnání prezidenta a neexistuje Senát, který by na činnost vlády dohlížel. Zákony se schvalují jako na běžícím pásu a za chvíli ani nevíte, že už jste součástí nové verze totality. Snad se český národ probudí dříve, než Marta Semelová bude ministryní školství, Klement Gottwald bude in memoriam vyznamenán Řádem bílého lva a než se Jiří Ovčáček dočká vlastního pořadu na TV Barrandov.